Neviditelný pes

ŠAMANOVO DOUPĚ: Pamatujete?

6.5.2009

Od roku 1989 uběhlo už 20 let. Pamatujete se na to ještě? Touto roční dobou byl dramatik Václav Havel ve vězení za to, že v lednu pobuřoval položením květin u sochy sv. Václava. Týdenní Palachiáda změnila situaci, začala se hýbat "šedá zóna" - normální lidi, kteří neměli na to, aby byli mučedníky, a báli se o sebe, svou rodinu, své děti, ale cítili poslední šanci na změnu svinského reálného socialismu v něco lidského. Už jsme nechtěli trpně přihlížet, jak se nadějí, které se vkládaly do "perestrojky", zmocňují štěpánovské neostalinistické zrůdy, tlačící se do čela všemocné komunistické strany.

Polští komunisté se začali scházet u "kulatých stolů" se zástupci opoziční Solidarity, začaly se připravovat svobodné volby. Maďarští komunisté stříhali dráty na hranicích s Rakouskem. Nastávala letní turistická sezóna pro davy dederónských turistů. Sovětští komunisté se chystali na stažení intervenčních vojsk z Afghánistánu. Po tom, co srovnali se zemí dvě třetiny z 22 000 vesnic a povraždili přes půl miliónu obyvatel. Rumunští komunisté plánovali likvidovat své vlastní vesnice. No své, většinu z těch osmi tisíc vesnic, které ležely na úrodné půdě a překážely vytvoření celin, obývali rumunští Maďaři...

Za nezájmu centrální vlády v Moskvě řešili Ázerbájdžánci svoje spory s Armény v Horním Karabachu. Katastrofické zemětřesení v Arménii, na kterém se podepsalo sovětské stavebnictví, odsunulo tyto problémy stranou jen na chvíli. I nadále byly blokovány plynovody a ropovody do Arménie, vlaky s humanitární pomocí přijížděly do oblasti katastrofy s vymlácenými okny... V soudední Gruzii se začali bouřit Abcházci. Začátkem dubna 1989 vyšly do ulic Tbilisi desetitisíce lidí s hesly: Suverenitu Gruzii! Pryč s ruskými okupanty! Sovětská armáda zablokovala město tanky a obrněnými transportéry. Zvláštní jednotky komunistické policie zaútočily na dav nabroušenými polními lopatkami. 9. dubna použili vojáci proti demonstrantům otravný plyn. 20 lidí bylo zabito, 436 lidí bylo ošetřeno v nemocnicích. Perestrojka vypouštěla dále svou jedovatou mlhu.

Začala se probouzet komunistická Čína. Po smrti bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ(íny), liberálního Jao-panga 7. dubna, vyšli pekingští studenti do ulic. Na náměstí Nebeského míru vztyčili sochu Demokracie. Volali po politických reformách, žádali svobodu tisku, dialog s mocí a konec korupce vládních úředníků. Sádrová Demokracie přežila Gorbačevovu návštěvu Číny, vydržela však jen do 4. června, kdy pod pásy komunistických tanků padla na zakrvácenou dlažbu.

V Československu to však vypadalo nadějně. Ihned po lednovém zatčení Václava Havla se ustanovila Iniciativa kulturních (a později i vědeckých) pracovníků, kteří požadovali zahájení dialogu s mocí a Havlovo propuštění. Připojovaly se stovky a tisíce známých i méně známých jmen. V únoru, měsíc po Palachově výročí, schválily všechny tři komunistické parlamenty "Zákonné opatření k ochraně veřejného pořádku", které zvyšovalo sazby za "přečiny" shromažďování a veřejné vyjadřování své vůle, včetně rozšiřování tiskovin, "které svým obsahem narušují zájem socialistického státu na zachování veřejného pořádku". Ale další stovky lidí přesto rozšiřovaly a podepisovaly petice...

Už jsme přestávali komunisty poslouchat. Na 1. máje, který byl stý po tom, co ho v létě roku 1889 vyhlásila II. internacionála svátkem pracujících, byl ještě Havel ve vězení. Nemohl jít do průvodu a přečíst si na Václaváku heslo, které se tam taky objevilo: "Svobodu politickým vězňům!"

Komunistická policie zadržela přes sto prvomájových demonstrantů, pár jich surově zmlátila. Zase zavřeli Standu Devátého. Blížilo se dvousté výročí pádu Bastily.

Po dvaceti letech od těchto událostí nejenže nejsou potrestány zločiny páchané komunistickým režimem v padesátých létech ("ti lidé jsou už staří a všechno je stejně promlčeno..."), nejenže nejsou ani pojmenováni zrádci z osmašedesátého ("oni vlastně jen plnili ústavní povinnost bránit socialismus..."), ale jaksi se zapomnělo i na svinstva roku 1989. Pravda, mezinárodní komunismus se v té době dopouštěl mnohem brutálnějších činů.

Kdy už povstane morální tribunál nad zločiny komunismu?
Poprvé vyšlo v rubrice Šamanovo doupě dne 30. dubna 1999

*************************************************************************************

Jak to šlo:
Píseň (28. 10. 1988)
Milicionáři a disidenti (10. 12. 1988)
Palachiáda (15.-17.1.1989)
Palach to dokázal (18.-21.1.1989)



zpět na článek