Neviditelný pes

Pokus o vzdor

31.1.2020

Dvě tendence Bruselu narážejí v Česku na silný odpor. Především to jsou kvóty na uprchlíky. Ty jen zdánlivě zapadly za horizont zájmu. Ony se vynoří s novou naléhavostí a bude to v době kampaně do parlamentních voleb. 

Uvidíme, kdo se postaví v jejich prospěch. To bude zásadní střet, který může, bohužel, vyústit do posílení czexitových nálad. To je ale budoucnost, byť velmi blízká, protože schválení Dublinu IV je v aktuální agendě.

Senát se pokouší vyvzdorovat tu druhou tendenci – odzbrojit občany. Každý totalitní systém se snaží odzbrojit občany, to je přece to první, po čem sáhne. Držení zbraní Němci za okupace trestali smrtí. Zbraň byla vyhrazena jen pro režimní prominenty za minulého režimu. Nový demokratický režim přístup zbraní uvolnil pod rozumnou podmínkou splnění kvalifikace (školení a zkoušky) a psychické způsobilosti (stvrzuje lékař). Za třicet let takto nastavených podmínek se držení palných zbraní nestalo žádným vážným problémem. Problematická není ani penetrace zbraní do obyvatelstva: není to u nás tak jako v Americe, kde palnou zbraň už tradičně vlastní kde kdo.

Dosah evropské směrnice o zbraních se mnohdy přehání. Ovšem přehání jen odsud posud. Kdyby se směrnice týkala dejme tomu omezení vlastnit samopal, byla by na místě otázka, k čemu kdo potřebuje samopal. Jenže záběr směrnice hodně daleko přesahuje postulát „nepotřebuju samopal ke svém štěstí“. Navíc má každá taková směrnice vlastnost klínu: proniká dál a hlouběji a konečný cíl je jasný, vyvolat dojem, že se evropští vládci starají o bezpečnost obyvatelstva tím, že ho prostě odzbrojí. Teroristé se odzbrojit nenechají. Pak se to řeší jednoduše. Když někoho vystřílejí, natáhnu si tričko Je suis Charlie a je po problému – v souladu s touto představou.

Tomu chce čelit mimo jiné i senát tím, že navrhuje zařadit právo na zbraň mezi základní občanská práva. Není náhoda, že se proti tomu staví progresisté, v senátu v tomto smyslu vede zápas Jiří Dienstbier. Neštěstí levice spočívá v tom, že vidí svět tak, jak by měl být, a ne tak, jaký opravdu je. Když pak se levice nedejbože dostane k moci, odskáče to… Levice? Ne. Svět, ta část, kterou ovládla.

Aston Ondřej Neff


zpět na článek