Takto by mohly maminky nabádat nezbedné synky a poukazovat na osud Adama Vojtěcha, který byl nevinně a za provinění svého šéfa vyhozen z postu ministra zdravotnictví a krutě vyslán do vyhnanství, kde měl pykat v pozici velvyslance v Helsinkách.
Ale protože byl vždycky slušný a kýval na to, co mu šéf řekl, jeho utrpení skončilo ještě dřív, než ho mohl fyzicky podstoupit. Z gulagu se navrací po půl roce na místo, které důvěrně zná.
Co je to platné, jeho návrat nese tolik prvků komiky, že je těžko odolat. Nicméně je fakt, že jako ministr zdaleka nebyl ten nejhorší. Třebaže není z oboru, a možná i proto, těšil se v lékařských kruzích převážně dobré pověsti a skutečně ho vyhodili jako obětního beránka, jakmile se začalo naplňovat to, před čím varoval a čemu chtěl restrikcemi zabránit, totiž nová – podstatně horší – vlna covidové epidemie. Přichází do doby klidnější, čísla klesají, nálada stoupá. Na rozdíl od loňska je značná část populace promořená a taky částečně očkovaná, takže je naděje, že by se nemusel opakovat loňský horor. Nastane ovšem horor volební a pokud se prognózy naplní, Adam Vojtěch nebude slavit Vánoce ani jako ministr, ani jako ambasador ve Finsku. Pro tak poslušného člověka se ale něco najde.
Lukašenko vzdušným pirátem
O únosu civilního letadla Raynair jsem psal už včera, jen připomenu, že na lince z Atén do Vilniusu bylo letadlo přinuceno přistát v Minsku, načež tam zatkli opozičního aktivistu Ramana Prataseviče, Dovolím si jen malý přípodotek.
Ono se na světové aréně děje leccos a státy si ne vždy berou servítky. Tak třeba Izrael rozstřílel robotickým kulometem otce íránské atomové bomby. Jenže Izrael je s Íránem ve stavu nevyhlášené války a jeho obavy před A-bombou jsou víc než důvodné. Kdežto v tomto případě podvodně zvolený lžiprezident Lukašenko vyslal stíhačku s raketami proti civilnímu letadlu, aby dal zatknout pětadvacetiletého internetového blogera za to, že o něm ošklivě píše, a jeho pochopové ho stačili za pár hodin zpracovat tak, že se přiznal ke všem spiknutím, jaké si lze představit. Má tohle Lukašenko zapotřebí, stojí mu to za tu nepříjemnost? Ostatně tuto otázku si mnozí kladli, proč musel falšovat volby, když by je pravděpodobně vyhrál i standardním způsobem. Diktátoři holt uvažují… řekněme že podivně.
Hodně staré špinavé prádlo
Hospodářské noviny zveřejnily faksimile dokumentů z roku 1989 a 90. Plyne z nich, že komunisté v posledním tažení režimu odklonili formou půjčky Sovětům 1,3 miliardy dolarů, načež půjčka splynula s už stávajícím dluhem a ten se později jaksi vypařil. Noviny dovozují spoluvinu Václava Klause (čtěte zde). Ten se obšírně brání, že jde o dluh komunisty zaviněný – celou obranu si přečtěte zde.
Je těžké si udělat obrázek o vysoce odborné věci z doby před třiceti lety. Nicméně je zjevné, že pokud skutečně komunistická vláda v posledním tažení režimu vyvedla bolševikům 1,3 miliardy dolarů, Václav Klaus v pozici ministra financí tomu nezabránil a za Miloše Zemana se pak nad tím vším zavřela voda.
Můžeme tedy konstatovat, že nás v téhle věci dvojka z prognosťáku stála docela dost peněz. Mají to ostatně pěkně rozdělené: jeden je intelektuál, druhý buran, jeden oslňuje tenisovou raketou, druhý gumákem na rybníku, každý z nich má jinou cílovku, jeden je pravicový, druhý levicový. Oba nadbíhají Rusům a západní liberální demokracii nemůžou ani cítit. Proč to je, si lze domýšlet, ale nelze to dokázat a teoretizování může být žalovatelné. Proto dodám jen perličku z Klausova interview na Rádiu Zet (je k dosažení zde), kde v závěru dovozuje, že ke zveřejnění došlo, aby se zakryly potíže BIS s dokazováním její verze vrbětického případu. Však on Miloš ho v tom nenechá a jistě taky s nějakou perlou přijde. Až nazraje čas.