Nebylo by tedy vhodnější, kdyby předseda sociálních demokratů naopak tento problém s ruským premiérem rozebral mnohem podrobněji? Mohl se jej kupříkladu dotázat, zda panu Putinovi ten radar nevadí kvůli tomu, že by to znamenalo i pobyt několika desítek amerických vojáků na území někdejší ruské kolonie. To by totiž byl pro Rusko signál, že Česká republika se definitivně stala součástí euroatlantického společenství a jakékoliv myšlenky na znovuzískání někdejší državy jsou tedy bezpředmětné.
Nikoliv, v této otázce si Paroubek s Putinem bezpochyby notovali, i proto předseda ČSSD nelenil a vyslovil přání, aby ruský premiér byl jedním z prvních státníků, kteří naši zemi po volbách navštíví. Samosebou po volbách, v nichž Paroubek zvítězí.
Má to jen jeden háček – ty volby. Teprve až je Paroubek vyhraje, což vůbec není jisté, může začít zvát státní návštěvy.
Vyjde-li z volebního klání vítězně Mirek Topolánek, dostane ruský prezident pozvání k návštěvě také, ale předseda občanských demokratů s tím určitě nebude tolik pospíchat. Ať je totiž Topolánek jaký chce, vazalská podřízenost, jakou známe u normalizačních papalášů, mu chybí.