V pondělí večer jsme informováni o hlasování ve vládě jen od ČTK a víme teď, že se dva ministři zdrželi, ostatní hlasovali ve prospěch Andreje Babiše a proti rezoluci EP odsuzující jeho střet zájmů. Jeden z těch dvou disidentů je Jana Maláčová, socdemácká rozsévačka peněz ve směru ke každému, kdo vztáhne ruku.
Čistě technicky je usnesení vlády správné. Evropský verdikt obsahuje mnoho sporných bodů a ten mimořádně pobuřující je výzva, aby premiér Babiš odstoupil. Dá se shromáždit celá litanie dalších bodů, kolize s nedokončeným auditem je jistě argument, který je třeba brát v úvahu. Politicky vzato, verdiktu přispěli lvím podílem čeští europoslanci z opozičních stran. Řídí se zásadou, když se nepodařilo Babiše porazit ve volbách a selhává pokus ho nechat zavřít, pošleme mu na krk Brusel.
To všechno je zřejmé, nicméně tu zbývá jeden prostý fakt: Babišovi fakticky patří mamutí příjemce evropských dotací. Břímě má na noze od začátku své politické kariéry a nebyl tak soudný, aby se ho zbavil jinak, než přepsáním na manželku. Přitom se dostáváme do kritické chvíle. Jedná se o unijním rozpočtu na další sedmileté období. Jedná se o záchranném balíčku v koronavirové krizi. Alexandr Vondra, europoslanec za ODS, k tomu řekl ČTK: Vláda by se měla snažit vyjednat pro ČR co nejvíce peněz z evropského fondu obnovy. Místo toho se opět pere za finanční toky do koncernu premiéra Babiše. Tohle Česku fakt nic nepřinese.
Můžeme diskutovat o tom, zda se vláda pere o finanční toky do Agrofertu. Ale že Babišův střet zájmů, jakkoli na domácí půdě krytý ohebnou českou legislativou, ztěžuje českou pozici a že umenšuje Česku vyjednávací pozici, to musí vidět i ten člen vlády, který v pondělí pro usnesení hlasoval.