Že je skutečně dobrá se pozná podle toho, že se o ní v médiích skoro neobjevila zmínka, dostal jsem se k ní přes twitter na serveru O energetice , ale na tom nesejde. Podstatné je, že 11 ministrů zemí EU, včetně ČR, zformovalo nové jaderné spojenectví. Ve Stockholmu se sešli ministři odpovědní za energetiku, aby projednali spolupráci, výrobu i společný výcvik pracovníků. Jsou to ministři Bulharska, Chorvatska, Česka, Francie, Maďarska, Finska, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Hned si všimneme absence Německa a Rakouska. Ano, zde zřejmě promluvila iracionální zelená ideologie, která způsobila – vrchol absurdity! - že Německo zavírá fungující jaderné elektrárny a otevírá v nouzi uhelné v zájmu záchrany planety. Historie bude jednou psát o kolektivním šílenství, které způsobilo technologický čtyřicetiletý výpadek, zastavil se vývoj, zestárli a pomřeli odborníci, noví nebyli v dostatečném počtu vychováni, jen proto, že se jaderná energetika dostala na politický index takřka zakázaných technologií.
Milovník konspiračních teorií v tom snadno najde spiknutí. Tím by se ale měly zabývat tajné služby a jistě se tím zabývají, monitorují a sepisují elaboráty, které pak politici odhazují do koše a podporují vizi, že se dostaneme z energetické bídy tím, že bude na každé střeše solární elektrárna. Není tak dávná doba, kdy Velký kormidelník Mao nařídil, aby se v každé čínské vesnici tavilo na návsi železo, aby v úhrnu Čína překonala ve výrobě železa Ameriku.
Zpátky ale k té dobré zprávě, která není založena na dohadech a je reál. Nás ve Stockholmu zastupoval ministr Jozef Síkela uvedl, že ministři byli zcela naladěni na stejnou vlnu a podporovali myšlenku jaderné aliance, kdy energetická krize v loňském roce zdůraznila potřebu stabilních a udržitelných nízkouhlíkových zdrojů energie.
Mimochodem, až utichnou vášně a vrátí se klid, možná oceníme výkon zdánlivě neviditelného ministra Síkely v rozbouřené době: pomohl získat plyn a teď prosazuje perspektivní, výkonnou, technicky realizovatelnou metodu, jak získat náhradu za uhlí, které nepochybně je třeba pietně opustit jako energetický zdroj – s výrazem vděku, protože bez uhlí bychom dodnes svítili loučemi a ohřívali se u dřevem živeného ohniště, jak to lidé dělali po desítky tisíc let.