Občan si nutně musí říct: Když Čunkovi nepomohly ke zjednání spravedlnosti funkce jako je ministr a místopředseda vlády, jak se mám dočkat práva já, když razítkuju na poště nebo řídím autobus? A zase se musím vrátit k Mlynářovu případu, kdy jeden soud ho pošle na pět a půl let do kriminálu a druhý soud ho osvobodí jako zcela nevinného. Jaký signál dává i tento případ občanovi, který nemá žádné, ale naprosto žádné zastání?