Křivka znázorňující počty nově nakažených příjemně klesá, už jsme si zvykli a neděsíme se, třebaže aktuální počty (klesající) jsou mnohem, mnohem vyšší, než byly v době nejvyššího loňského rozčilení. Vakcinace pokračuje a roste počet těch, kdo už nemoc prodělali. Roste zároveň i netrpělivost a ta zase tlačí na další uvolňování.
Asi nejdiskutovanější opatření je covidový pas. Všichni o něm mluví. Chystá ho i Evropská unie. Pro ni by mohl být příležitostí ukázat se v pozitivnějším světle poté, kdy – přinejmenším – nebyla skvělá v nákupu vakcíny, a jaká to byla příležitost se blýsknout a přesvědčit remcaly, že je k něčemu jinému než k buzeraci, vymýšlení nesmyslů a prosazování ekonomicky likvidačních konceptů. Teď to vypadá, že ji předběhnou národní státy, protože se schyluje k bilaterárním a multilaterálním dohodám o uznávání certifikátů o očkování a prodělané nemoci.
Morální stránka je zřejmá – je nemravné uvolnit gastro, sport a kulturu držitelům průkazky za situace, kdy není vakcíny dost a nedosáhne na ni tudíž každý, kdo by se očkovat chtěl nechat. Naproti tomu hynou celá odvětví lidské činnosti, protože jsou zavřená a kdyby se mohla otevřít aspoň někomu, prospělo by to miliónům lidí na kontinentu. Gastro to řeší (přinejmenším u nás) rostoucí tolerancí vůči konzumaci na tajňačku. Řešení to samozřejmě není.
Je to složitý právní, ekonomický a morální problém a optimální řešení není. U nás se šlo od začátku cestou zmateným množstvím befelů liknavě vymáhaných. Nepodařilo se udržet kontakt mezi odborníky s důvěrou a veřejností. Jsou země, kde mají gastro otevřené a lidi tam dodržují zásady, protože přistoupili na to, že mají smysl. Důvěra je křehká nádoba a tehdy ještě ministr Prymula ji v hospodě rozbil. Ale k oslabení důvěry jen přispěl, jistě ji nezavinil.
Naplňuje se tedy vize, že výslednice má u nás několik složek: státní buzeraci mírněnou šlendriánem, promořenost a očkování. Výhled na léto je tedy optimistický.
Jestli se ale najde varianta viru, která imunitu prodělanců prolomí a vakcíně se vysměje, pak teprve začne tanec a budeme muset převzít indické metody policejní práce, založené na bití rákoskou. Budeme v takovém světě chtít žít? Já ne.
Dozvuky Vrbětic
Brigádníci v muničáku ve Vrběticích dostali prý volno na ten den, kdy muničák vyletěl do povětří. Třeba jo, třeba ne. Taky jste slyšeli, že židovské firmy daly svým zaměstnancům v kancelářích v newyorských dvojčatech volno na 11. září? Ano, o to jde, aby nikdo ničemu nevěřil. Vždycky se najdou užiteční idioti, kteří ochotně zveřejní konstrukce, jejichž nesmyslnost bije do očí. Info o tom, že Hamáček chtěl jet do Moskvy, aby vyměnil tutlání Vrbětic za milion sputniků a konferenční místnost pro Bidena a Putina, do takové kategorie patří. Janku Kroupovi tu pitomost musel někdo naservírovat.
Hejtman Netolický teď dělá křepelku předstírající zlomené křídlo, aby odvedl pozornost. On že jen vyslepičil, že Hamáček chce kupovat v Moskvě vakcínu… jenže Hamáček svůj úmysl to udělat zveřejnil na Twitteru a nepotřeboval žádného Netolického jako herolda. Někdo si musel vymyslet ten handl. To je ten pomocník, a od něho vede cesta k tomu, kdo je autentický vlastizrádce. V naší zemi celkem rozšířený sport. Jsou na to zavedené celé politické strany, vím o dvou parlamentních. Nápověda: to jsou ty, které pomáhají Kremlu v jeho ubohé ideologické ofenzívě.
Kdyby se Rusko soustředilo na něco jiného. Třeba na to, aby se naučilo vyrobit pořádné auto schopné konkurence. Nebo ten budík, o kterém se pořád zmiňuju.