Neviditelný pes

EVROPA: Hořící katedrála Notre-Dame, podezřelé souvislosti

22.4.2019

Notre-Dame, pařížský chrám Matky boží, křesťanský symbol v dnešní silně sekularizované multikulturní Francii, vzplál na začátku velikonočního týdne v pondělí 15.4.2019 večer kolem 19,00 hod.

Oficiální francouzská místa ještě téhož dne před půlnocí vydávají narychlo prohlášení, že požár nekvalifikují (s velkou pravděpodobností) jako teroristický čin nebo útok duševně nemocného jedince. Prohlášení vydávají v době, kdy je pařížská katedrála stále v plamenech.

Narychlo vydáné prohlášení o možném viníkovi

Pro řadu diváků na celém světě se toto rychlé prohlášení může zdát ukvapené, ale má svou příčinu. Oficiální místa ve Francii chtějí držet tu stále stejnou politickou linii vysněného harmonického soužití různých kultur, i když realita v běžném životě už je dávno někde jinde.

V prohlášeních se sice uvádí, že příčina požáru bude důkladně vyšetřena, ale výsledek vyšetřování bude spíše důsledkem přání politické moci na úkor objektivního vyšetření této citlivé události, která by se mohla stát politickou rozbuškou a rozmetat už tak pochroumanou bezpečnostní strukturu ve Francii.

Nepatřím k zastáncům konspiračních teorií, ale přesto u požáru katedrály Notre-Dame má skepse k budoucí objektivitě vyšetření příčiny požáru reálné opodstatnění.

Na vzniku požáru je podezřelé už datum jeho vzniku, dva dny před začátkem slavení Velikonočních svátků, v době velikonoční. Jedná se o největší křesťanské svátky. Pro obyvatele Evropy hodně bolestivá rána. Ale ne pro úplně všechny obyvatele.

Sílící útoky na svatostánky ve Francii a Evropě

Po celém světě fundamentalističtí muslimové útočí na křesťanské kostely. V posledních měsících roste počet útoků na křesťanské svatostánky ve Francii i v Německu v drtivé většině ze strany sílící muslimské komunity. Proč by katedrála v Notre-Dame, důležitý symbol křesťanských kořenů naší civilizace měl být výjimkou?

Politici i média nad těmito útoky zavírají oči, není politická vůle je podrobně prošetřit, je snaha útoky na kostely a jiné křesťanské svatostánky bagatelizovat a nejrůznějším způsobem zlehčovat. Z obav z možné ostrakizace a nařčení z rasismu od mediálních inkvizitorů se dnes bezpečnostní i justiční složky bojí zveřejňovat neúprosnou pravdu.

Jen v únoru a březnu tohoto roku došlo ke čtyřem útokům na svatostánky ve Francii, vandalismus v kosteleNotre-Dame v Nîmes, poničení kříže v kostele svatého Mikuláše v Houilles nebo znesvětili a zničili kříže a sochy v Katedrále Saint-Alain v Lavauru.

Nejpozoruhodnější je podpálení kostela svatého Sulpicia v Paříži 17. března 2019!

Už německá zpráva z 11. listopadu 2017 konstatovala, že jen v Bavorsku bylo poničeno asi 200 kostelů a mnoho křížů: „V současnosti se policie zabývá znesvěcením kostelů téměř dnes a denně. Pachatelé jsou často mladiství výtržníci s migračními kořeny.“ Jiné zdroje popisují pachatele jako mladé islamisty“.

Objektivní vyšetření příčin požáru, nebo vyšetřování do ztracena?

Je velkou otázkou, zda šlo „jen“ o zanedbání pracovních povinností nebo o žhářský útok.

Vyšetřovatelé budou mít k dispozici záběry z různých bezpečnostních i civilních kamer, z dronů a dalších zařízení. Jde ale o to, které záběry budou připuštěny jako důkaz a které nikoliv.

Další problém vyšetření příčiny požáru v katedrále spočívá v prokázání úmyslu. Stavební práce probíhající v minulých dnech v katedrále (rekonstrukce krovů) rozšiřují množství potenciálních pachatelů. Navíc, jak dotyčnému žháři dokážete úmysl, pokud zanechal na konci směny nenápadně u vyschlých trámů nedopalek cigarety nebo „nešťastnou náhodou“ zapálený hořák?

Každopádně kamery určitě ukážou celkem přesně, kde a v jakých místech k požáru došlo. Oficiální místa již sdělila, že požár začal v místě krovu. Každá stavební firma zajišťující tak obrovskou zakázku, jakou je rekonstrukce krovu obří katedrály, má mít přesný přehled, kdo, kde a na jakém místě pracoval, přehled subdodavatelů, odpovědného vedoucího na stavbě, průběh stavebních prací ve stavebním deníku aj.

Informací bude určitě dost, otázkou zůstává, zda se někdy dozvíme pravdu. A to nejdůležitější, kdy se rozezvučí znovu zvony v katedrále. Vždy se ozvaly v časech pro Francouze nejtěžších:



zpět na článek