Ve Švédsku bylo v neděli veselo. Slavilo se vítězství hokejistů na mistrovství světa a na předměstí Stockholmu hořela auta.
Ta však nebyla zapálena rozdováděnými fanoušky, ale, jak je oficiálně uváděno, bouřící se mládeží. Co se za tímto souslovím skrývá? U nás je označením "mladík" taktně skrývána příslušnost k jisté minoritní skupině obyvatelstva, což už je natolik zlidovělým označením, že každý ví, o koho jde.
Ve Švédsku zřejmě naše označení neznají, ale události, které se staly, nemohou nikoho nechat na pochybách, o jakou mládež šlo. Okolo desáté večer vypukly na předměstí Stockholmu nepokoje, při kterých mládež házela na policisty kamení, zapálila okolo sta aut, jeden obytný dům a poničila místní obchodní centrum.
Důvodem k tomu byl incident z minulého týdne, kdy v pondělí policie zastřelila devětašedesátiletého muže, který policisty ohrožoval mačetou. Po téměř týdnu se najednou vypraví do ulic zhruba šedesát výtržníků a na protest zapalují auta, hážou kamení na policii a ničí obchodní centrum?
Házení kamenů na ozbrojenou složku, kde je to běžně k vidění? Takové záběry jsme mohli vidět velice často a ano, nepletete se, kameny házeli mladí Palestinci na izraelské vojáky. Člověk by řekl, jak vzácná sousedská solidarita, obzvláště když jeden ze sousedů tisku řekl: "Byl to starý muž s nožem v ruce proti celé skupině speciálně vyškolených ozbrojených policistů. Opravdu se jim líbilo ho zabít?"
Jenže hnedle jsme doma. Onu "reakci na policejní brutalitu vůči občanům a našim sousedům" okomentoval místní aktivista komunitní organizace, která si klade za cíl sdružit obyvatele severních předměstí Stockholmu k boji za sociální spravedlnost, Ramí Al Chasímí: "Chápu, že lidé takto reagují."
To je vskutku běžné švédské jméno. Nekorektně přeloženo, arabský přistěhovalec ohrožoval mačetou policisty a ti jednoduše použili zbraň a zastřelili jej. Týden trvalo, než se v místní arabské komunitě domluvili a vyrazili ven "protestovat".
Nemohu se zbavit dojmu, že přistěhovalci z arabských zemí působí převážně potíže a pro evropskou kulturu a společnost nejsou žádným přínosem. Normální je, pokud se někam přistěhuji, abych respektoval místní pravidla a zvyklosti. Co si dělám doma, je mým soukromím.
Jenže právě u muslimských přistěhovalců lze vidět jiný postoj. Ti totiž chtějí, aby se jim nová domovská země přizpůsobovala, místo toho, aby se přizpůsobili oni. Není to tak dávno, kdy se v jedné evropské zemi rozčilovali muslimové, že jejich sousedé po ulicích vodí psy, což je jako muslimy uráží, a žádali zákaz venčení psů na ulicích, kde muslimové žijí.
Evropa je v tomto ohledu slabá. Tak dlouho budeme popírat svou vlastní kulturu, tak dlouho se bude jiným kulturám ustupovat, až nakonec budou diktovat pravidla minority s odlišnou kulturou. Multikulturalismus selhal, řekla německá kancléřka Merkelová. Škoda, že jí to došlo pozdě.
Budou-li se stále zavírat oči, pak se dočkáme toho, že ze strachu, abychom nebyli obviněni z rasismu či netolerance, budeme nakonec pětkrát denně mlátit hlavou o zem, protože islám tak tolerantní není. Všude, kde se objeví o trochu silnější muslimská minorita, vznikají potíže. Německo, Francie, Belgie, Švédsko...
Neměli by se už konečně oni zodpovědní nad tím zamyslet? A tak, pokud chceme v Evropě přijímat muslimské emigranty, řekněme jim ano, ale. Ano, můžete se sem přistěhovat, ale budete dodržovat naše pravidla, naše zákony, a respektovat naši kulturu. Co si děláte ve svém soukromí, není-li to protizákonné, dělejte si to. Pokud se vám naše kultura nelíbí, využijte jedinečné příležitosti se vystěhovat tam, kde se vám bude líbit.
Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora