Neviditelný Pes

SPOLEČNOST: Trojosa pokrokářského zla

8.11.2018

V posledních dnech se stupňuje tlak na schválení dvou mezinárodních dokumentů (Globálního paktu a Istanbulské úmluvy) a zákonodárné iniciativy LGBT komunity na uzákonění manželství pro osoby stejného pohlaví.

Všechny tři pochází z dílny novodobých levicových pokrokářů, kteří se ve jménu světlých menšinových zítřků snaží nabourat národní suverenitu (již tak pod EU omezenou), etnickou homogenitu a, co je vůbec nejtragičtější, zlikvidovat rodinu a ochranu dětí v tradičním rodinném zázemí.

1. Globální pakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci

Globální pakt vznikl na půdě OSN a zavazuje členské státy ke stejnému přístupu jak k uprchlíkům, tak k migrantům. Naprosto ignoruje skutečnost, že zodpovědnost za své občany nesou především země (státy) jejich původu.Dokument definuje migraci jako základní lidské právo z důvodu potravinové nejistoty, chudoby, porušování lidských práv, nepříznivých dopadů klimatu! Dokument se tak může stát silnou zbraní v rukoupolitických neziskovek ve spojení s pašeráckou mafií při jejich boji proti ochraně národních hranic jednotlivých států.

A z čeho již hodně mrazí, je usnesení Evropského parlamentu ze dne 18.4.2018 ke Globálnímu paktu, kde se již na Globální pakt navazuje „tvrdým utahováním legislativních šroubů“, konkrétně:

Odstavec .5 Evropský parlamentzdůrazňuje, že hlavní mezinárodní smlouvy o lidských právech uznávají práva všech lidských bytostí, včetně migrantů a uprchlíků, bez ohledu na jejich právní postavení, a zavazují členské státy k jejich dodržování, včetně základní zásady nenavracení!

Odstavec 6. Evropský parlament připomíná, že dobře řízené migrační politiky mohou pomoci při dosahování udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu.

Tady se skrývá největší nebezpečí „právně nezávazného“ Globálního paktu, pokud ho ČR schválí, dojde k salámovému efektu nabalování dalších, již právně závazných usnesení vycházejících právě z Globálního paktu.

2. Istanbulská úmluva

Pokud jsme mohli Globálnímu paktu vytýkat některé jeho části, pak v případě Istanbulské úmluvy lze konstatovat, že se jedná o nepřijatelný dokument. Hrozí kriminalizací všech forem fyzického násilí (čl.35) včetně výchovného pohlavku, zavádí tzv. genderově podmíněné násilí, stačí jen přečíst článek 12 úmluvy: „Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“

Zavádí doživotní imunitu pro členy monitorovacího orgánu GREVIO, která celou agendu povede napříč státy. Asociace s norskou státní institucí Barnevernet je více než na místě. Svévolné odebírání dětí bez ohledu na přání rodičů, nemožnost se dovolat jakékoliv spravedlnosti, přemístění dětí bez udání konkrétních důvodů, to opravdu chceme?

A zase podobně jako jsme v minulosti slyšeli o Globálního paktu, jak je neškodný a právně nezávazný, i v tomto případě zástupce Úřadu vlády právník Radan Šafařík sděluje, že Istanbulská úmluva nepřináší žádné změny, vláda prý na jejím základě připravila jen jednu drobnou zákonnou úpravu. Proč tedy schvalovat něco, co není potřeba?

Varovným mementem může být nesmírně ostrá reakce feministek na kázání pana profesora Piťhy, který se zabýval katastrofálními důsledky podpisu Istanbulské úmluvy. Reakce feministek? Žaloba u soudu. Liberální demokracie v praxi. Nesouhlasíte nebo dokonce protestujete alegorickým projevem? Žaloba, cenzura, zákaz činnosti. A nejlépe na Bory.

3. Zákonodárná iniciativa LGBT komunity na uzákonění manželství pro osoby stejného pohlaví

Dnešní zelení pokrokáři na rozdíl od svých rudých předchůdců se prioritně zaměřují na sexuální úchylnosti, alarmický ekologismus (tam jsou peníze) a menšiny, hlavní důraz kladou na jejich zrovnoprávnění. Nepleťme si zrovnoprávnění s tolerancí. Zde leží hlavní kámen úrazu.

Naše nesmírně toleratní sekulární společnost umožňuje žít podle představ dotyčného. Nikdo nikoho nepeskuje, pokud si za partnera vybere divočáka z pralesa a bude s ním žít. Problém nastává, pokud dotyčná menšina začne prosazovat uzákonění úchylky s cílem stát se společenskou normou.

A to je přesně případ LGBT komunity. Požadavek na uzákonění manželství je jen dalším krokem na cestě ustupování většinové společnosti agresivní menšině, která má za sebou obrovské finanční prostředky, politickou moc i média.

Dva i tři homosexuálové nemohou tvořit manželství a jejich svazek se nemůže nazývat manželstvím z důvodů biologických (nemohou rodit děti), fyziologických (časté neurotické stavy) i zdravotních (55 % nakažených virem HIV) i relativně vyšší promiskuity. Podíváme-li se na problém z pohledu věřících, manželství je svazek ustanovený Bohem, popíráním manželského svazku se LGBT aktivisté pasují na Boha. Avšak největší problém v nárocích homosexuální komunity spočívá v ohrožení výchovy našich dětí:

Zrovnoprávněním homosexuálních svazků budou mít homosexuálové nárok na adopci dětí! Dítě má však vyrůstat ve svazku tvořeném mužem a ženou, to není přežitek nebo něco zpátečnického, jak se nám dnes a denně snaží prezentovat LGBT komunita a s ní spřízněná média včetně veřejnoprávních, genderově zbarvených redaktorek aktivistického ražení. Chraňme naše děti!

Proto vznikla tištěná i internetová petice za podporu manželství přijetím ústavního dodatku definující manželství jako svazek mezi mužem a ženou.

Internetová petice má dnes již téměř 1500 signatářů.

Velice výstižně jadrným způsobem vyjádřil důvody podpisu jeden ze signatářů petice:
„Zastávám postoj tradiční rodiny muže a ženy a dětí. Děti patří Bohu, děti patří domů ke svým rodičům a ne státu a neziskovkám, který s nimi budou rády obchodovat pod záminkou vyššího dobra. Nechci v ČR Barnevernet a podobná svinstva.“

A ještě jeden příspěvek další signatářky:
„Podepisuji, nechci aby byli děti diskriminovány tím, že je nebudou vychovávat máma a táta, tedy žena a muž. Děti potřebují vzor obou pohlaví, ne jen jednostranný.“

Podepsat petici můžete zde.

Budeme-li pasivní a lhostejní vůči výše uvedeným dokumentům a iniciativám agresivních nátlakových skupin (LGBT, gender neziskovek a ostatních) jenom proto, že jejich negativní účinek nevidíme hned na výplatních páskách, může se stát, že za pár let se budeme bát jen projevit náznak kritiky, poněvadž naše děti si budou moci kdykoliv odvést pracovníci všeobjímajících „monitorovacích“ neziskovek.

A ještě krátká poznámka k naší vládě: Nepochopitelný je postoj premiéra Babiše k výše uvedeným dokumentům. Na jednu stranu Globální pakt odmítá, na druhou stranu osobně prosazuje uzákonění manželských svazků homosexuálů i Istanbulskou úmluvu (prostřednictvím Úřadu vlády). Je to podobná situace, jako kdybyste odmítali sovětské vyhlazovací tábory gulag, ale třídní boj, ze kterého gulagy vyrostly, byste podporovali.

Pro nás občany platí jediné: Aktivně se bránit, nebo nás požerou!



zpět na článek