Neviditelný pes

PRÁVO: I ty, Grygare?

7.1.2017

„Jak jsem starej, tak jsem blbej,“ řekl jsem si při sledování internetu a zpráv ČT dne 5. ledna 2017.

Najednou začaly vyskakovat nějaké zprávy o nebezpečném a zdraví škodlivém „světelném smogu“. Pak ve Zprávách v 19.00 vystoupil jaký si astronom, z jakési zapadlé astronomické stanice. A vykládal, jak je „světelný smog“ škodlivý a že byl ještě s nějakými astronomickými „šmoky“ u ministra „zdraví, lásky, krásy a správných myšlenek“, totiž životního prostředí. Načež politicky uvědomělý ministr prý slíbil, že se hned začne pracovat na zákoně, který zakáže, aby se moc svítilo. A to hlavně v noci a od země nahoru. A tím přestalo ničení životního prostředí a vědecké práce velice důležitých a velice zasloužilých astronomů. Protože jedině pak se dostaneme na úroveň civilizovaných a rozvinutých národů, když bude všude tma a veledůležití astronomové budou mít zaručeny dobré podmínky na práci. Slyším-li pomilionté kecy a tom, jak musíme dohnat „vyspělé“, případně „civilizované“ státy, mám chuť dát dotyčnému „necivilizovaně“ do držky.

Koukám na televizi a říkám si v duchu: “Já debil! Já přemýšlím, s čím na nás tihle pošuci a milovníci zákazů, buzerace a totality příště přijdou, co nám nařídí a co zakážou. A napadlo mne všelicos. Ale svícení ve tmě, na ulici, to mne nenapadlo. Já jsem si naivka říkal, že už jim toho k šikanování lidí moc nezbývá. A tu máš čerte kropáč!“

Už se tady máme úplně primovně a dozorci nad zaostalým národem se o nás postarají. Ať chceme, anebo nechceme. Kouřit se tedy nebude. Hlavně ne v hospodě a tam, kde se scházejí lidé. Prozatím sice nenakázali nám všem zaostalým, co nesmíme jíst a co by se nemělo podávat v restauracích, ale listiny „nebezpečných látek“ už musí být u každého guláše.

Když by bylo moc vlítnout rovnou na dospělé, tak přes děti se to povede lépe. Mládež bude jíst to, co úředníci a vědátoři uznají za zdravé. A zdravé je to, co je povolené takzvanou Pamlskovou vyhláškou (viz Sbírka zákonů ČR číslo 282 z 5. září 2016). Vyhláška je o „požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních“. Zalistujete-li jí, zjistíte, že třeba jogurt je podle ní nezdravý pamlsek. To by jednoho překvapilo. Od doby faraonů i starých Řeků, přes staré Římany až po středověk, dokonce až do 21. století - tedy do září 2016 - byl jogurt zdravé jídlo. Do doby zařazení vyhlášky do Sbírky zákonů ČR byl jogurt považován dokonce za jednu z nejzdravějších potravin.

Co ovšem věděli staří zaostalí Římané o moderní výživě? Nic! A o výchově? Nic! A o zdravém životním stylu? Nic! Jak říká ona slavná scénka z Monthy Pythonů a jejich filmu „Život Brianův“.

Moderní pseudo-vědci přeci vždycky vědí, co je zdravé. Třeba sádlo bylo za mého mládí dle soudruhů vědců strašně nezdravé. A taky máslo. Jo a vejce. Pak najednou zjistili, že je to naopak velice zdravé. A že škodlivý je margarín. Který byl předtím nejzdravější. Dneska je vrahem cukr a další a další potraviny.

Stále mne, starého osla, překvapuje, že se pod takovou hovadinu, jako je tenhle seznam mládeži povolených jídel, podepíši studovaní lidé. I když studovaných idiotů, co od mého mládí vědecky dokazují, co je zdraví a morálce atd. škodlivé, jsme poznali tisíce. A bylo jedno, zda dříve seděli s legitimacemi KSČ na našich ministerstvech anebo měli a dneska mají profesorská místa někde na západních universitách. Jak se říká, žádný moudrý z nebe nespadl, ale blbce jako kdyby shazovali!

Ale zpět k tomu světelnému smogu. Je jasné, že do doby vynálezu žárovky už není nikde na světě v noci taková tma, jako když se svítilo loučemi. Pravil jsem si po zhlédnutí zpráv ČT, že ty dva magory, co tam hlásali, jak je světelný smog neekologický a škodlivý a že rychle zajistí zákonem každou noc tmu, nebudu brát vážně.

Přitakávám, že dřív byla tma větší a na venkově někde ještě vetší je. Je pravda, že když za totáče přijel k nám na chalupu kamarád Egon, historik a študios z archivů a městský intelektuál, tak když se večer podíval na oblohu, poděšeně se mě zeptal, jestli se něco nestalo. A jestli je tady u nás v horách ta obloha plná hvězd každou noc. Ubezpečil jsem ho, že ano. Taková je doba. Vysvětlil jsem mu, že on sem také nepřijel na koni anebo povozem, ale v autě. A večer si nebudeme číst v rodinné Kralické bibli anebo Jiráska u petrolejky. Ale popíjet víno a čučet na televizi.

Původně jsem ještě netušil, co mne ten den ještě potká na čtyřiadvacítce. V pořadu “Události a komentáře“. Tam vystoupil také známý vědec, RNDr. Jiří Grygar, CSc. Jak je uvedeno na Wikipedii, známý český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry. Konečně promluví někdo rozumný, těšil jsem se. A řekne dotyčnému astro-fanatikovi z 19.00, že kvůli němu a jeho kamarádům dost těžko každý večer celé Čechy a Morava zhasnou. Aby oni dobře viděli na hvězdy a jiná nebeská tělesa. To si rád poslechnu, vždyť je to muž, který ve spolupráci s Vladimírem Železným stvořil ikonický naučný seriál „Okna vesmíru dokořán“ vysílaný za totáče z bratislavského studia Československé televize. Autor mnoha článků a knih, vědec „par excellence“. Konečně někdo rozumný... Ale to jsem si dal!

Vždy elegantní, s vynikajícím přednesem, kultivovaný pán začal chrlit neuvěřitelné věci. Pokud si pamatuji, pravil například, že když letíme letadlem, tak jsou dole vidět úplně zbytečně rozsvícená města a vesnice, což k letu pilot vůbec nepotřebuje. Působilo to na mne, jako by si pan Grygar myslel, že se ještě „lítá na oči“. A pilot přistává podle rozsvícené letištní dráhy. Pak pan Grygar diváky poučil, že když jede v noci auto, tak když někde svítí velký billboard, že řidiče oslní. Páč oko má dvě polohy vnímání, a to denní a noční (asi myslel adaptaci oka na tmu po předchozím osvětlení). A vážně tvrdil, že oku pak trvá asi pět až deset minut, než zase vidí. Podle této teorie by lidi nemohli v noci vůbec řídit auta, protože jak by proti nim jela jiná auta, vůbec by neviděli. (Pro zvědavé zde.)

Sdělil občanstvu, že i on byl u pana ministra a že také on požaduje zavedení zákona o úřední tmě, či jak tomu říkal. Protože tma je to nejdůležitější. Pro astronomy. Co je důležité pro lidi, tedy aby něco v noci viděli, to nějak v televizi zamluvili.

Zdá se, že někteří lidé jsou tak posedlí svým zájmem, že začínají myslet a jednat jako puberťáci či senilnějící starci (to není osobní, pan Grygar je jen o pár let starší než já!), a posedlí svými názory a povoláním tak, že přestávají být soudní.

Tvrzení party astronomů, požadujících, aby se u nás v republice v podstatě zhaslo, že to bude civilizované a úžasně moderní, poněkud protiřečí skutečnosti, že všude kolem nás se v těch “civilizovaných státech“ svítí víc než u nás. Z důvodů kulturních, bezpečnostních, estetických a obecně provozních. Zhasínat všude je poněkud idiotské, jak pravil decentně v televizní diskuzi poněkud vyděšený starosta jednoho severomoravského města. Kde mají problémy s polskými super skleníky. Přiznal, že by sice mohli zhasnout osvětlení radnice a kostela, což je dle pana Grygara plýtvání energie, neekologické a napomíná nás za to Evropská unie. Ale odmítl nechat zhasnout v noci veřejné světlení města, a to z důvodů bezpečnostních, estetických a také praktických proto, že dnes se i na takové městě pracuje 24 hodin denně.

No, já si myslím, že když je dle našich modernistů právě schvalován zdravotně přínosný zákon, aby lidi chodili kouřit před hospodu a před nemocnici a vůbec na ulici, tak proč by nemohla být úředně všude nařízena tma?

Možná si někdo teď řekne, že je to blbost. Že se přeci nedá kvůli pár magorům zhasnout stát. Ale dá! Jako původně nacistickou antikuřáckou ideologii jistého Adolfa Hitlera dovedla dnes EU téměř k dokonalosti a jako se ji dnes snaží dokonce i překonat náš nový protikuřácký zákon.

Také za Hitlera bylo v jeho říši tma. Já se na to ještě matně pamatuji. V oknech jsme měli silné stahovací rolety, ty za protektorátu kontrolovala policie a někdy i gestapo. A běda tomu, od koho šel ven jen malým parsek světla!

Také pouliční osvětlení bylo vypnuto, což by se určitě dalo použít v dnešní diskuzi k uzákoněné tmě. Neboť, jak dodnes vykřikují někteří lidé, „za protektorátu byl pořádek“! Dokonce i jezdit autem se dá potmě. Podobné nástavce jako za nacistů jsme měli i my na reflektorech aut na letišti v Čáslavi, při nočním létání, když jsem byl na vojně. Na světlomet auta se nasadil nástavec a jen malinký paprsek svítil na zem. Ovšem maximální rychlost jízdy byla si tak 10 km/hod. Ale víte, jak by se snížily nehody?

Nejúžasnější a mnohými možná přehlédnutá v diskuzi o uzákonění tmy byl jiná, nenápadná informace. A to že jsou u nás strašně špatné lampy veřejného osvětlení. Moc svítí nahoru, a tak je potřeba je vyměnit. Jo, jo, budou babky přikyvovat u obrazovky. U nás už taky není pod lampami nic vidět.

A já už vidím, jak se radují lidé stojící v pozadí tohoto miliardového byznysu výměny statisíců lamp veřejného osvětlení. Zaštítěného, jak jinak, bohulibými úmysly. A hlavně zákonem, radují se. To bude peněz! Jako u těch fotovoltaických panelů. A cyklostezek na ulicích měst, na kterých nikdo od namalování neviděl žádného cyklistu. Ale byznys to byl jako noha!

Co se týče lamp a obecně světla na ulicích, co kdyby nějaký starosta řekl, že u nich není potřeba lampy vyměňovat? Šup, už tady máme neziskovku, třeba s názvem „Světlo škodí!“. A v referendech by se žádalo, aby byla v noci tma. No, a kdyby rada nějakého města jo zlobila, aby se nevyhazovaly peníze, tak na ni pošleme udání. Že svítit starými lampami je drahé a neekonomické a neekologické a oni tak způsobili škodu za nějaké ty miliony. Anebo miliardy. To se budou divit. Budou chodit na výslechy na základě obvinění z trestného činu „neplnění povinnosti péče řádného hospodáře“. Kdyby to bylo málo, tak ještě přidáme obvinění z úplatku a naše policie a státní zástupci, jak je jejich zvykem, promptně dodají v průběhu vyšetřování nějakého toho kriminálníka jako svědka. Že to slyšel, když starostu zadrželi ve vyšetřovací vazbě, jak si to špitá s jiným vězněm.

A až se vymění všechny lampy, tak - jak pravili v televizi astronomové - je to jen začátek. Ještě se moc světla se odráží od země k obloze, a tak se bude pod lampy pokládat „neodrazný“ asfaltový koberec anebo super-hyper dlažba údajně pohlcující světlo. A také tam zaznělo, že se světlo moc odráží od lesklých aut, a tak se budou povinně vyrábět jen s matným lakem, atd. atd.

Rád bych připomenul redaktorům televizních novin a panu Grygarovi, že nic není tak jednoduché. Jak vykřikují „zainteresovaní“ aktivisté. Před pár dny na NP znovu vzpomenul pan Marian Kechlibar v článku Převýchova Lidlem slavné „ tři otázky profesora Sowella“ (Thomas Sowell, * 1930, absolvent Harvard University).

Zde jsou:

1. Jaké jsou alternativy? (Compared to what?) řešení? Pro astronomy třeba pracovat jinde, než v Česku. Anebo vymyslet dalekohledy odstiňující záření.

2. Kolik to bude stát? (At what cost?) Jen výměna lamp, zajištění zastínění oken a světel automobilů atd. stovky miliard. Jak se říká: a vo to de. Že? Aby to byl pro někoho byznys na desetiletí.

3. Jakými skutečnostmi to máte podložené? (What hard evidence do you have?) Tvrzení, že je nutno zastínit celé Česko, není podloženo ničím reálným. Je to jen další z pokusů plně ovládnout stát a jeho obyvatele. Reálně je to jen blouznění části astronomů. Dle mého názoru buď pomatených, anebo dobře zaplacených.

Kdysi napsal můj kamarád Láďa Škutina knihu „Presidentův vězeň na hradě plném bláznů“. O svém věznění na Mírově. A popisuje tam, jak jednoho dne nechali bachaři vězně nastoupit a velitel jim představil nového majora. Přes hygienu. Dotyčný major nechal vystoupit pár muklů a poručil jim, aby si sundali boty a onuce. Pak jim prohlédl a očuchal nohy a od té doby to byl „major přes smradlavé nohy“.

No, tihle astronomové jsou zase „majoři přes špinavou oblohu“. Děsí mne, že je mezi nimi i mnou léta obdivovaný Jiří Grygar.

Jo, a kdyby nešlo vyčistit oblohu od světelného smogu výměnou lamp a zatemněním oken, vždycky je tady ještě možnost vyhlásit od 22 hodin zákaz vycházení a pro jistotu ještě stanné právo. To by bylo, aby ta obloha nad Českem nebyla pro astronomy čisťounká, jak by si jinde jen přáli.



zpět na článek