Od té doby, co existujeme jako lidstvo, jsme zavalováni nejrůznějšími informacemi. Můj přítel Jiří již několik let odmítá zásadně jakékoli informace. Tedy globálně. Ty potřebné se dozví u piva, ostatní v polemice s námi ostatními, kteří ještě věříme v to, že tento svět má šanci napravit se. Jirka ho již odepsal.
„Pokud lidstvo nenajde ve vesmíru jiné domovy, jeho schopnost přežít se dostane do vážných obtíží,“ prohlásil svého času fyzik Stephen Hawking, považovaný za jeden z největších mozků současnosti. „Chtějí-li se lidé vyhnout tomu, že sami sebe vyhubí v příštích sto letech, pak by měli vybudovat ve vesmíru trvalá osídlení, která mohou fungovat bez podpory ze Země,“ řekl ochrnutý vědec. Lidé by mohli mít za dvacet let trvalou základnu na Měsíci a kolonii na Marsu za čtyřicet let. Za největší hrozby pro lidstvo označil vesmírnou katastrofu, náhlé globální oteplení a zmutované viry.
Takže ještě naše generace na Mars? Jiří občas tvrdí, že jej výsledek voleb i povolební události na české politické scéně vždy vyděsí natolik, že zcela vážně uvažuje o emigraci. A vedle toho přišla zpráva, že odborníci objevili na severozápadě Číny desítky zkamenělin dávných ptáků druhu Gansus yumenensis, podobných dnešním alkám. Někteří tvrdí, že jde o ostatky jednoho z chybějících článků ptačí evoluce. Ostatky jsou staré 110 miliónů let, čímž se staly nejstaršími ostatky patřícími členům podtřídy praví ptáci (Ornithurae), v níž se nacházejí i všichni novodobí ptáci i jejich nejbližší vymřelí příbuzní.
A nyní se v tom, člověče, vyznej. Ptáci si před 110 miliony let docela klidně létali, my ovšem nepřežijeme, nepřestěhujeme-li se do několika desítek let na Měsíc či na Mars, a Jirka bude asi brzy emigrovat. A to máme všichni štěstí, že nejsme odborníky na reklamu. Svého času Lidové noviny prozradily na reklamní tvůrce jejich triky. To, co vidíme v reklamě jako zmrzlinu, je nabarvená bramborová kaše, lesk ovoci dodává glycerin, místo kávy nám ukazují hustý olej a místo jogurtu latex.
Takže to, co vidíme v televizi, není vůbec pravda. Pokud se reklamy týče. O tom ostatním lze sem tam také pochybovat. Když si tyto všechny zprávy, které jsem jen tak náhodně vybral, pustíte do mozku, je to tak trochu na zbláznění.
Člověk si maně vzpomene na starého dobrého Archiméda, který kdysi požadoval pevný bod, aby mohl pohnout zeměkoulí. Zde nemáme důvod, abychom tomuto řeckému vynálezci, matematikovi a fyzikovi nevěřili. On například zavedl pojem těžiště v tom smyslu, v němž ho chápeme dnes. Jeho tatínek byl astronom Fidius, takže u nich doma se toho o světě vědělo dost, byť tomu tak bylo nějakých dvě stě let před naším letopočtem.
Nyní jde jenom o to, co myslel Archimédes oním pevným bodem. Co jím myslel z hlediska fyzikálního, je poměrně jednoduché. Jenže on ještě existuje jiný pevný bod, neméně důležitý než ten fyzikální. Máme ho všichni. Je to naše místo na zeměkouli, které je dáno tím, jak a s kým žijeme. Pevnými našimi body jsou rodina, partner či partnerka, dobří přátelé, děti a jiní příbuzní, jednoduše všichni ti, kteří nás mají rádi a váží si nás. A my, kteří jim oplácíme stejným.
Časem zjistíte, že to jsou větší jistoty než všelijaké prognózy či zaručené zprávy. Proč nám to říkáš, namítnete. To přece víme. Ano. Ale je dobré si to občas připomenout. Někdy se totiž zdá, jako bychom v té vřavě životní na to zapomínali a dávali přednost něčemu zcela jinému. A zapomínali na to, co je vlastně tím pevným bodem, jímž lze pohnout zeměkoulí. I ten Archimédes měl totiž rodinu.