Neviditelný pes

GLOSA: Přátelé

29.7.2015

Ministr zahraničí Beneš a jeho choť se chystali poobědvat v plenéru před svou vilou v Sezimově Ústí, když se před jejich vrátky šmrncli manželé Fierlingerovi.

„Ach pardon, vy zrovna obědváte,“ pravil Fierlinger. „Tak my přijdeme jindy.“

„Ne, jen pojďte dál,“ řekl Beneš. „Jídla je tu dost, my to sami nesníme.“

Také paní Hana s úsměvem zvala sousedy z vedlejší vily ke stolu, třebaže uvnitř soptila: Už jsou tady zas, ti nenažraní šetřílkové. Příchozí se chvíli upejpali, ale pak si sedli, pojedli, pobesedovali a zase odešli.

Ministr si po obědě zdříml. Když se probral, bylo mu takové teplo, že si oblékl plavky, došel na konec zahrady až k řece a vlezl do ní. Voda v Lužnici příjemně chladila, zároveň však nestudila.

Tu se ozvalo plesknutí, z hloubky šly napřed bubliny a posléze i Fierlingerova hlava. Beneše diplomatův příchod potěšil. Chvíli plavali, chvíli se jen tak ošplouchávali a pak zapředli rozhovor.

„Včera jsem byl v Lánech,“ svěřil se Beneš. „Masaryk je na tom dost špatně, sám si to uvědomuje. Už chce mít klid. Říkal, že do konce roku abdikuje a mě doporučí jako svého nástupce.“

„Gratuluji, pane prezidente. Nikdo jiný přece nepřipadá v úvahu,“ řekl Fierlinger a zabil na svém čele ováda.

Beneš skryl své radostné rozpoložení tím, že se ponořil, udělal ve vodě salto a vypouštěl při tom bubliny. Jeho druh si pomyslil: Nebylo by těžké ho utopit, kdyby si to v Moskvě přáli.

Osvěžen koupelí pustil se pak Beneš do fyzické práce. Vytáhl ze sklepa hadici a začal kropit vyprahlý trávník. Fierlinger se mezitím znovu objevil a požádal paní Hanu, zda by si nemohl zatelefonovat. Ta přisvědčila a šla to oznámit manželovi:

„Ten si z naší vily udělal telefonní ústřednu. A nepřipadá ti, Edoušku, divné, že mluví do sluchátka rusky?“

„Ty proti němu pořád něco máš,“ zlobil se Beneš. „Měla bys akceptovat, že je to můj přítel, de facto jediný.“

Na přítele nedal ministr a brzo i prezident dopustit. Teprve roku 1948 ho prokoukl. Prohlásil, že toho zrádce Fierlingera by nejraději rozdupal jak hada, k tomu však už neměl ani moc, ani sílu.



zpět na článek