Jejich rozhodnutí vyvolává mnoho nevyřčených otazníků. Přidávání biopaliv přináší pouze zisky průmyslovým ekovýrobcům a zemědělcům ovlivněným hurá rozhodnutím vlády i poslanců - na úkor všech ostatních. Občané státu zaplatí chybné hlasování v cenách za dopravu, ve výrobcích, v pohonných hmotách. Dojde i ke zvýšení zdravotních rizik ve vyšších škodlivinách z výfuků aut ve velkých aglomeracích. Poslancům s mnoha placenými poradci zůstala neznámá i nedávno zveřejněná zpráva z Bruselu, komentující na základě odborné studie vysokou škodlivost používání biopaliv. Při jejich spalování v motorech vozidel vzniká až čtyřnásobek vypouštěných emisí, než při spalování pouhého benzinu a nafty. Jaký je proto smysl zvyšovat jejich podíl v pohonných hmotách ?
Zvýšením daní s následnou přirážkou šarží pumpařů se ceny benzinu a nafty vyšplhaly na rekordní úroveň. Při porovnání našich platů, nikoliv pouze měnových kursů, máme již dnes u nás nejdražší pohonné hmoty v Evropské unii. Benzin dnes již nenatankujete pod 33 korun za litr. Navýšením podílu biosložky se cena pohonných hmot opětovně navýší asi o další korunu.
Zavádění biopaliv v širším měřítku je tragickým, rádoby ekologickým řešením. . Nikdo zatím nezaručil, že dlouhodobé používání biopaliv nebude mít vliv na schopnost seřízení elektronické řídící jednotky motorů i na životnost drahých katalysátorů výfukových plynů. V několika málo dostupných, spíše utajovaných studiích se uvádějí možné symptomy vad, především koroze součástek palivové soustavy, hydroskopických parametrů nového paliva, menšího zvyšování spotřeby i potíže při startu v zimním období.
Náklady na setí především pšenice a řepky, hnojení, sklizeň, zvýšené výdaje na přepravu a energeticky náročná výroba převýší možný ekologický zisk. Celosvětový program výroby biopaliv může být ekonomicky i ekologicky v Evropě použitelný teprve tehdy, až bude i v rozvojových zemích alespoň částečně zajištěn dostatek dostupných potravin a zásob pitné vody.
Používání biopaliv je velmi diskutabilní i jako podpora českého zemědělství. Argument o volné, neobhospodařované půdě použitelné pro pěstování biopalivových plodin pouze dokazuje špatnou hospodářskou politiku státu. Bez náhrady došlo ke zrušení význačných potravinářských podniků a navýšil se tím zcela zbytečně dovoz všech komodit zemědělských surovin a výrobků. Kam povede do budoucna klesající soběstačnost státu? Proč musí dnes zemědělci místo potravin pěstovat převážně řepku olejnou ?
Rovněž tak je pochybné zlepšení energetické soběstačnosti ČR i Evropské unie ve snížení dovozu ropy. Navíc argumentace, že dojde ke zlepšení ochrany životního prostředí snižováním emisí skleníkových plynů, není pravdivá.
Podle zahraničních informací připravuje Evropská komise v tichosti změnu předtím nikým v praxi neprověřených svých ambiciozních cílů. Nebyla proto před hlasováním místo politikaření předem účelná rozvaha našich zákonodárců? Selský rozum napovídá, že nejlepším možným řešením bylo vyčkat na další očekávané rozhodnutí z Bruselu. Pomohlo by se tím skutečné ochraně prostředí, došlo ke snížení růstu inflace i letních cen benzinu nad 35 korun za litr.
Vyšlo v Lidových novinách 28.5
.Na závěr dodávám, že plně souhlasím s pátečním článkem pana Františka Matějky o nesmyslnosti biopaliv. Velkou beznadějí je skutečnost, že přihroublý lobbing Bursíka a podnikatelů s ekopalivy, pravděpodobně i finančně podpořený, zlomí morálku poslanců i rozumné uvažování. Přes veškerou logiku opět zelení zvítězili a snad si lekce z ohlupováním veřejnosti vybrali před volbami.