Vysílání jsem bohužel slyšel až od okamžiku, kdy jeden z uvažovaných kandidátů na prezidenta mluvil o expremiérovi Stanislavu Grossovi jako o „…schopném člověku…“ který na něj „…působil rozumným dojmem…“. Zbytek cesty do Brna jsem přemítal, jestli akademik Pačes svá slova myslel jako povinnou úlitbu sociálním demokratům, kteří jej několikráte zmiňovali jako svého kandidáta na prezidentský úřad, nebo se mu schopnosti bývalého ministra vnitra a předsedy vlády opravdu tolik zamlouvaly. Byla to ovšem jen drobná perlička v událostech, které měly následovat.
Den poté byla totiž odpálena mediální nálož s akciemi velmi dobře prosperující společnosti Moravia Energo, v níž drží třetinový podíl geniálně investující, rozumným dojmem na některé akademiky působící, schopný člověk Stanislav Gross. S téměř týdenním odstupem a se základní otázkou všech kriminalistů „Komu ku prospěchu?“ se jeví jako ne nepravděpodobná varianta, že celou aféru odstartoval většinový vlastník. Příjemce několikamiliardové dotace si může cenit podobnou státní „výpomoc“ na stovky milionů, které jistě rád vyplatí těm, jež se o zlepšení cash flow v jeho firmě zasloužili. A elegantní cesta - Chrenek, bývalý Mladý sociální demokrat, bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, s odbočkou přes advokátní kancelář blízkou sociálním demokratům, kterou balík akcií dorazil až k panu Grossovi - má souvislost spíše s revitalizačním plánem financovaným miliardami z veřejných zdrojů než s investičními schopnostmi dnešního advokátního koncipienta. A jestliže je expremiér nabyl na jaře letošního roku za nějakou nominální cenu a po půl roce je prodá se ziskem třeba původnímu majiteli, je osvobozen od daně z příjmu. Tím by většinový vlastník Moravia Energo a Třineckých železáren splnil svůj závazek.
Pokud by Stanislav Gross i nadále fungoval v politice v pozicích, které měl v letech 1999 – 2005, jistě by celá transakce proběhla bez jakékoliv pozornosti médií a naši „investigavci“ by se v nadcházejících dnech i nadále vrhali na podobné kauzy jako je třeba ojeté Volvo partnerky současného premiéra a o nějakém „smočení zobáku“ čítajícím stovky milionů korun by neměli ani páru. Vzhledem k mnoha rozhovorům, které pan Chrenek za minulý týden poskytl, si myslím, že to byl právě on, kdo v úhledném balíčku převázaném zlatou stužkou naservíroval novinářům veškeré informace o putování akcií na účet pana Grosse.
Z nejmladšího premiéra České republiky tím udělal definitivně politickou mrtvolu a současně se zbavil i svých závazků za dotaci do Třineckých železáren. Jako červená nit se totiž všemi rozhovory táhne konstatování pana Chrenka, že podíl 31% v miliardové společnosti, která jen za loňský rok vykázala zisk přes sto milionů, má velmi malou hodnotu a že je za ni ochoten panu Grossovi zaplatit jen velmi nízkou cenu:
„…´Zvažuji podání trestního oznámení na pana Grosse, a to kvůli poškození dobrého jména a znehodnocování firmy,´ řekl v pátek MF DNES Chrenek.
Ještě před tím chce Grossovi nabídnout, že jeho podíl 31 procent akcií vykoupí. A to za dvacet milionů korun, což je takzvaná nominální hodnota. Je to hodně pod cenou: podle výpočtu renomované specializované firmy má Grossův podíl hodnotu 265 až 328 milionů korun…“
Pro majitele zmiňovaných společností elegantní řešení. Pro Stanislava Grosse návrat k plyšákům. My ostatní, co jsme si nikdy nemysleli, že je Standa schopný, si jen k seznamu D-47, INDOŠ, Gripen, Svoboda a Snopková, Tvrdík v ČSA, Antl v Telecomu, Kavan a Srba, Český dům, Štiřín, Michal „Boby“ Kraus, atd. atd. atd. připíšeme Třinecké železárny.