Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tak jsem se konečně prošla s Georgem a Ferdou krásnou divočinou. Vlastně by se mi líbilo bydlet v obyčejném srubu někde mimo civilizaci. A nemuselo by to ani nutně být v Klokánii, zejména skrzevá tu různou havěť.

Odvahu na chození v úplné samotě bych asi kvůli australský fauně musela dost sbírat, jakkoli ty scenérie jsou dechberoucí. Možná by pes stačil, nebo raději dva. Nevím, nevím. Červeně mi zablikalo sdělení o čmoudivém ohýnku coby obraně před protivným hmyzem. Fotky jsou moc pěkné a u alb na Tvém rajčeti si zase slibuju vyhradit si více času na průzkum. Vzpomenu zase filmík z Nového zélandu Hon na pačlověky, tam to putování mělo dost společného s putováním ve schovaných údolích. Děkuju za příjemně strávený čas u Tvého článku.

Georgi je tam opravdu nádherně jak všichni říkají. Krásné vzpomínky a fotografie dobrodruha. Jenom by mě zajímalo, nežijí tam všude krokodýli v takových tůních a jezírkách? To jste až tak odvážní nebo mám nesprávné informace?

Jirko, máš odvahu vydat se takhle sám (no později s Ferdou) do téhle divočiny. Šlapat (nejen) potokoem s krosnou "jak almara", ale postavit si stan na mini ostrůvku v jezeře, které až průzračné a pitné může v sobě ukrývat kdoví jaká nebezpečí. Když jsem si prohlížela tvé nádherné fotky, tak na té č. 19 jsem fakt viděla vlevo dlouhatánského hada, dokonce se mi zdálo,že je tam vidět i jeho hlavička. Asi to je nějaký pramínek vody, ale holt to zabarvení.. Hezké i skupinové fotky, je fajn, že máš (máte) taková ukrytá místečka, udolí, kde o lidskou nohu pomalu nezavadíš. Jste odolní Aurstralané !!!

Pro modré je na Hadech hlásání.

Jiří, krásnou přírodu máte v Klokánii. Třeba se tam jednou v příštím životě podívám. Budu mladá a mrštně budu skákat z balvanu na balvan Zatím jsem si krásně zacestovala s tebou a bylo to fajn.

Budu mladá a mrštně budu skákat z balvanu na balvan.

To je myšlenka dne

Tak zpět - vedle poněkud nejasně formulováno, teď jsem nahlédla do podrobnější zprávy a těch 500 m se týká jen nočního venčení. Večer pouštím Goliáše jen na zahradu, tak to není problém.

O. T. To mi hlava nebere - jak uvedeno vedle, venčit se smí jen 500 metrů ode dveří. Když to splní všichni ze sídliště, lze se potkat s několika desítkami lidí i psů. Vyjet do polí, kde obvykle nikoho nepotkáme, nesmím

Jak já jsem teď vděčná za bydlení na samotě s obrovským dvorem!

Tak to byla cesta! Perfektní zpracování, jako kdybych šla sebou,musela to být krása i námaha. A ten popis koupele a sprchy a vůbec , přírody. Taky se tak ráda toulám sama se psy. V okolí někdy místní sedláci,koňáci žasnou kde mne uhlídají. :-) Nosím sebou hamaku a občas se i někde zavěsím . :-) Díky za všechna Schovaná údolí.

Teda Jenny - moc ráda bych tě někdy potkala zavěšenou... . Já už taky dumám, že budu nosit skládací židličku - psi budou kopat, já se budu kochat, prasata za zády rochat... ó, to bude idyla

Australská schovaná údolí jsou samozřejmě úplně jiná maštal než to, co najdeme u nás. V úžasu na tu bujnou a divokou přírodu koukám a trošku závidím.

Ale jen trošku, protože už jsem hodně dospělá a bohužel tyhle krásy bych si užila před... ehm, tak to číslo sem psát nebudu .

Ale u nás je taky hezky a taky se najdou místa, kde je příroda ještě pánem a člověk jen na návštěvě. Jen je jich míň a musí se tam přijít ve správnou denní a roční dobu (třeba někde mezi Mácháčem a Hradčany koncem zimy ).

Díky, Georgi, krásně jsem se pokoukala.