VEVERKY: Veverčí fotografický svatý grál
Přenášení veverčích mláďat foto: Katka Soukupová, Neviditelný pes
Jako každý rok vybírám pro můj milý Zvířetník jeden z „veverčích“ textů,které se v uplynulém roce 2024 objevily na webu naší rodinné (na nalezená veverčí mláďata specializované) záchranné stanice Pinky(www.veveratka.cz), kterou během dosavadních 17 let fungování prošlo1.402 nalezených veverčat. Tentokrát to bude text o focení...
Pokud existuje pomyslný „svatý grál“ při fotografování divokých veverek, je jím zachycení přenosu mláďat matkou mezi dvěma hnízdy. Prvním důvodem výjimečnosti takového snímku je to, že do stěhování veverčat se veverka pustí jen vzácně - mláďata totiž většinou porodí jen dvakrát za rok a nemalá část veverčích matek mláďata vůbec nestěhuje a ponechá je během celého kojení na jediném místě.
Druhý důvod je prostý - i když se matka k přenosu mláďat odhodlá (obvykle ve chvíli, kdy se domnívá, že je hnízdo s veverčaty prozrazeno či je poškozeno větrem, deštěm či predátorem), zvolí si k přenosu obvykle takový okamžik, aby ji při tom nikdo neviděl a neohrozil.
Přenášení se tak většinou děje za ranního šera, při špatném počasí (mlha, déšť) a samozřejmě až poté, co se veverčí matka důkladně ubezpečí, že poblíž není žádný člověk ani jiné zvíře, kteří by ji při přenosu mohli ohrozit či vysledovat, kam mláďata stěhuje.
Protože pozorování divokých veverek v přírodě se věnuji už čtvrt století, vznikly mé první raritní snímky přenášení veverčích mláďat v době, kdy ještě neexistovaly chytré mobilní telefony, a pořídila jsem je klasickým fotoaparátem. Ty první - a nejosobnější - jsou otištěny v naší knize ´Veveřácká kronika´, která vyšly ve dvou odlišných vydáních (první, kratší a druhé ve dvojnásobném rozsahu) a několika dotiscích.
Fotograficky dokumentovat přenos veverčích mláďat se mi podařilo několikrát i v následujících letech, takže zaznamenán mám přenos mláďat v nejrůznějším věku - od miniaturních „holátek“ až po kojence šest týdnů staré.
Mimochodem, přenášení starších mláďat není pro matku vůbec jednoduché, například 6 týdnů stará veverčata váží kolem 120 gramů, což je přibližně třetina matčiny váhy. Veverčata matka přenáší po jednom, v tlamičce, jemně „zakousnutá“ do jejich bříška a starší veverčata se matky přidržují tlapkami, obtočenými kolem jejího krku, takže ji přenos už trochu ulehčují.
Dnes vám nabízím nejkrásnější snímky přenášení veverčat, které jsem kdy pořídila. Vznikly před osmi lety, 27. února 2016 a je na nich samička Malá Pinky se svými tehdy 3 týdny starými potomky. Tuto odchovankyni naší záchranné stanice, nalezenou jako 6 týdnů staré kojené mládě v Říčanech, jsme v roce 2014 vrátili zpět do přírody přímo u naší samoty a následujících 7 let prožila poblíž, v lokalitě, v níž se o dekádu dříve odehrál příběh ´Veveřácké kroniky´ a její jmenovkyně Pinky.