Neviditelný pes

PŘÍRODA: Třináctý rok s veverkami 2/2

20.1.2021

Začátek a první příběh zachráněného veverčího mláděte najdete zde.

Veverčí hromádka

Veverčí hromádka

I po třinácti letech fungování veverčí záchranné stanice šlo letos u nás na webu najít něco, co jsme ještě nikdy nevyfotili. Názorně jsme totiž na snímku zaznamenali, jak to u nás vypadá ve vrcholící sezóně veverčích mláďat...
V některých týdnech roku máme v naší záchranné stanici současně i přes 50 veverčat, od těch kojených až po ta starší, která se už připravují na vypuštění zpět do přírody ve venkovních voliérách. Pořízení „hromadného snímku“ všech veverčat je ale bohužel nemožné - starší mláďata už jsou tak pohyblivá a neposedná, že je na jednom místě neudržíte a pohromadě vyfotit nejdou dokonce ani všichni kojenci. Veverčata jsou totiž kojená až do osmi týdnů věku, ale od šesti týdnů nabírají na pohyblivosti, takže se při pokusu o snímek okamžitě „rozlezou“.
Zvolili jsme tedy kompromis, a vyfotili všechna veverčata, která jsou mladší než šest týdnů a jsou tedy ještě pro potřeby „portrétování“ jakžtakž zvladatelná. Z 22 veverčat, která Katka na začátku července kojila, jsme jich „na hromadu“ z několika přepravek snesli 15, a tento počet vidíte i na snímku. V této veverčí „hromádce“ jsou veverčata od dvou do šesti týdnů věku, takže snímek též dobře dokumentuje, jak odlišná je velikost kojených veverčat v různých věkových stadiích.
Protože veverčata v tomto věku (do šesti týdnů) tráví celý den spánkem, a probouzí se pouze na kojení, všech 15 jich na snímku pravděpodobně nespočítáte. Ta mladší se totiž okamžitě stulí do klubíčka a usnou, a protože veverky jsou nejšťastnější „v rodině“, instiktivně se rychle promotají do obří „veverčí koule“, kdy pohled na mláďata vespod zakrývají veverčata v horní „vrstvě“...
Tyto snímky jsou každopádně raritní. Nejen na našem webu, ale i jinde na internetu, je nejrůznějších snímků veverčat spousta, fotografie s 15 veverčaty naráz si lze prohlédnout opravdu jen u nás.

Holátková bujabéza aneb 200.000 kojení

Třídenní holátka

Pokud jsme na něco opravdu pyšní, jsou to naše odchovy veverčích „holátek“. Udržet při životě ta nejmenší nalezená veverčata je totiž opravdu extrémně náročné a ač se nám to už mnoho let daří, stále to nepovažujeme za samozřejmost. Jen pro názornost - za 13 let existence naší záchranné stanice jsme nejen udrželi při životě, ale „vypiplali“ a nakonec i vypustili do přírody už přes 50 "holátek“, tedy cca týden starých miniaturních veverčátek bez srsti, o velikosti buráku a váhy kolem 15 gramů (fotografie bohužel nedávají skutečnou představu o titěrnosti „holátek“, která jsou velká jako polovina ženského malíčku).
Letošní rok byl na „holátka“ obzvlášť bohatý. V několika „várkách“ (paterčata, trojčata, šesterčata, dvojčata) jsme jich z různých míst republiky přijali 20, z nichž přežilo 18 (jedno zemřelo na následky poranění při pádu hnízda, druhé na vrozenou vadu).
Málokdo si ale dokáže představit, co péče o veverčí holátko obnáší, a proto se to pokusíme názorně „demonstrovat“ na číslech. Týdenní holátko je nutné kojit (a současně ručně „čůrat“) každé 2 hodiny, a to „nonstop“, tedy včetně noci. Po několika dnech se interval kojení zvolňuje na každé 3 hodiny, stále včetně noci. Až po dosažení cca 18 dnů věku odpadá nutnost nočního kojení a ve 3 týdnech se kojící režim změní na každé 4 hodiny (tedy 5x denně, v 8, 12, 16, 20 a 24 hodin), v němž veverče setrvá až do odstavení, tedy do 8 týdnů (2 měsíců) věku.
Pokud si výše napsané spočítáte, zjistíte, že 1 veverčí holátko, které se k nám dostane ve věku 7 dnů, postupně během následujících 7 týdnů kojení absolvuje 300 (slovy: tři sta) jednotlivých kojení. Tedy Katka ho za ony necelé 2 měsíce postupně 300x vezme do ruky a speciální stříkačkou nakrmí. Jen „letošních“ 20 holátek tedy pro Katku znamenalo cca 6.000 (slovy: šest tisíc) jednotlivých kojení.
A aby byl názorný „matematický“ příklad úplný, tak když k holátkům přičtete i starší veverčata, která se k nám dostávají (přijímáme je nejčastěji ve věku kolem 4 týdnů a jsou tedy následně ručně kojená cca 30 dní), pohybuje se počet jednotlivých kojení za jednu „veverčí sezónu“ u cca 80 přijatých veverčat někde kolem 14 až 15 tisíc. A počítejme dál: naše záchranná stanice existuje už 13 let, takže prostým vynásobením zjistíte, že počet jednotlivých kojení se k dnešku blíží k číslu 200 000 (slovy: dvě stě tisíc).
A protože naše záchranná stanice je rodinná a nikdy neměla a nemá žádné zaměstnance ani žádné brigádníky, má oněch 200.000 jednotlivých kojení „na svědomí“ Katka. Zkuste si představit, že byste dvě stě tisíckrát drželi v ruce veverče a nakojili ho stříkačkou...

Katka a Petr Soukupovi
veveratka.cz

Foto: Katka a Petr Soukupovi

Katka a Petr Soukupovi Neviditelný pes


zpět na článek