Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Š. Matyášová 6.1.2020 8:45pokud zbyde brsál - tak ho pomačkáme šťouchadlem na brambory, trochu připepříme a mažeme na chlebíčky,jako podklad.... |
|
|
J. Opluštilová 3.1.2020 18:23Dezertní talířek s cukrovím (peču hlavně pro návštěvy ke kafi, ale jen linecké s domácí meruňkovou marmeládou, vanilkové rohlíčky a z estetických důvodů přihodím pár rumových kuliček obalených v kokosu )tak ten poslední načančaný talířek zůstal na Nový rok na konferáku, když se nachlazený kocour rozhodl zkontrolovat jestli na stole nepřibylo něco jedlého..... Čumí ze dvou centimetrů na to cukroví a vtom bohatýrsky kýchne. No sople všude a bylo vymalováno. Holubiska venku posléze regulérně vožralí. A že to streslíci po těch půlnočních petardách potřebovali. |
|
M. Crossette 3.1.2020 20:09nametení holubi |
a kocouří nudle 
|
|
Z. Lika 3.1.2020 20:11To kočičí kýchání do talíře mě taky dojímá - a ten pohled typu: "Ty už nebudeš?" Holubům to ze srdce přeju, stresu měli nad hlavu. |
|
|
J. Opluštilová 3.1.2020 22:02Zdravím všechny a ráda bych se znovu představila. Jsem dlouholetý mlčící zabukista. Ještě za adminování Dede jsem občas něco kvákla v diskuzi pod nickem Kus kus. Pak odešel starý počítač, já se neuměla znovu přihlásit a dlooouho si chodila jen číst. Dnes jsem to zkusila znovu a pod občanským jménem přihlášení prošlo. Tedy, jmenuji se Jana, nebo Kus kus, chcete-li. A děkuji všem dámám na Zvířetníku -nemáte tušení kolikrát mi pomohl od blbé nálady a inspiroval. |
|
|
Z. Lika 4.1.2020 8:29Jano Kus Kus, to je bezva a srdečně vítám |
|
|
J. Opluštilová 5.1.2020 18:28Děkuji. |
|
|
Z. Lika 4.1.2020 8:31Jo a doporučuju se do diskuse přihlašovat až tady, na Zvířetníku potažmo Neviditelném psu (jsou spojené tři servery včetně iDnes, a tam chtějí občanku) |
|
|
M. Crossette 4.1.2020 17:42Jano, vítej mezi námi (tedy z pozabuku) a přestav nám prosím svého kocoura (snad už jeho nachlazení pominulo) . A pokud máš čtyřnohých mazlíčků víc, dej jim také slovo, ať jim to není líto. |
|
|
J. Opluštilová 5.1.2020 18:23Milá Maričko, já už se chlubila kocourem na webu Zrzavec u Ešusové, chtěla jsem tu vytisknout odkaz, ale nemůžu u Petry ty fotky Veličenstva najít a žádné nové nemám. Kocur je červenobílý mainský fešák, velmi podobný krasavici Amandě, ale strašný troubínek. Je kontaktní, mazlivý, né, že by nebyl sviňa kúsavá, na sýkorky vrčí jak pes, tuhle jedna neznalá přistála na síti v okně a ten vrah ji dokonce chvilku držel pod krkem než se malá vysmekla a ulítla. Nebo se tygr válí v předsíni okusujíc moje jediné slušné kožené boty (co už teď s nima) a z povzdálí zaregistruje na parapetu ptáky, nevšimne si, že je okno zavřené, probudí se lovec, nabere švung a přelítne kuchyň, ohnivá čára na židli stůl skříňku, rána a kocour brzdí kebulí o sklo. Debil, desetikilový Nebo když pádíme (eufemismus - mám artrózu) dokola bytem a rveme se o hračku občas dojde i na krev jak zapomene v zápalu boje zatáhnout drápy. Jinak je to úžasné stvoření. Nelze ho nemilovat je tak krásný a ladný a když chce ponosit, dá mi něžně pacinky kolem krku vyvrátí hlavičku a musíme zkontrolovat horní rohy v celém kvartýru esli tam nečíhá pavouk, nebo moucha. Jmenuje se Aaron podle papírů, říkali mu do čtyř let Texík a já mu nemůžu přijít na jméno třetím rokem. Vlastně kapku dýl a stále se sžíváme. Jako celoživotně psí člověk se na stará kolena snažím porozumět kočce. Nemá to Jeho Výsost se mnou lehké. |
|
|
M. Crossette 9.1.2020 2:43Milá Jano, to je roztomilé čtení o - tedy už třetí - mainské kočce, přesněji kocourovi |
|
|
Z. Tečka 5.1.2020 9:17Vida, zaříná se mi plnit novoroční přání, abychom se tu zase všichni sešli, a aby nás třeba bylo víc. Vítej! |
|
|
J. Opluštilová 5.1.2020 18:28Děkuji. |
|
Z. Jenny 3.1.2020 23:56
|
|
|
M. Crossette 3.1.2020 16:14Tak u nás také salát ani ryba nezbyly. Curkoví, které zbylo si dovezla švagrová se synem - hlavně kvůli nim jsem ho letos pekla (a byly to i pracny na obrázku). Takže teď máme jen "plánované zbytky" - nezdobené perníčky. Z "perníčkování" s českými děvčaty zbyla část těsta, ze kterého jsem o pár dnů později upekla menší kolečka a nezdobená je teď dojídáme. Manžel sice naše zdobené perníčky má rád, ale vždy tvrdí, že je mu líto do nich kousnout. A tak nejprve jí ty které zůstaly nezdobené a ty "vánoční" jsme pak dojídali o hodně později a vypadá to divně. Takže už pár let vždy schválně udělám právě jen menší kolečka a po nich manžel rád sáhne kdykoliv (na stole je jich ještě celá krabička a choť "nadzvedá víčko" po večeři. Liko, to jsou zajímavé recepty se zbytky cukroví. Ten poslední je obdoba letitého, tradičního a velmi oblíbeného základu am. koláčů. Dělá se z "Graham crackers", která by mě kupodivu nenapadla. Graham crackers jsou velké obdélníkové sušenky, které se rozdrobí (rozmixují) na jemno, promíchají s cukrem a tekutým máslem. Směsí se vyloži dno a strany "koláčové misky" a krátce se zapeče. No a může se naplnit a znovu péci, nebo se nechá vychladit a plní se nepečící směsí (z želatiny apod). Domácí výroba je snadná, ale běžně se dá v obchodech koupit v hl. misce . Sušenky jsou moc dobré ale i jen tak do pusy. https://en.wikipedia.org/wiki/Graham_cracker_crust |
|
|
Z. Lika 3.1.2020 17:30Ty grahamové sušenky mi připomněly grahamový "chleba", který jsem dřív kupovala. Měl příjemnou chuť, nebyl doslazovaný a krásně křupal. Ty recepty na "recyklaci" cukroví se možná hodí tam, kde zbydou hromady pracen, které už nikdo nechce, nebo polámané kousky. Anebo taky v případě že se cukroví rozbije - vím o případu, kdy na závěr hromadného pečení (asi 15 žen se takto pravidelně scházelo) jedna z nich zavadila o naštosované krabice s uloženým cukrovím a celé to zhavarovalo. Takže úlomků a drobků měly hromadu "Nadzvedá víčko" |
|
|
M. Crossette 3.1.2020 20:08Vidíš, název grahamový chleba se mi take teď vybavil, ale jak vypadal a chutnal si už nevzpomínám. Ale ještě jsem si vzpomněla na jiný vánoční zbytek - na náplňě. Zbytky máslových - čokoládových, vaječných(s rumem) a kokosových mi nosila kamarádka, která dělá spoustu krásného cukroví a vždy ji nejméně hrnek od každé náplně zbyl. Tak mi je vždy přinesla, protože ona je nechtěla, já ano |
|
|
Z. Lika 3.1.2020 20:12Inu, Maričko, u nás se snědly ještě z mísy |
|
Z. Yga 3.1.2020 22:19Upekla jsem klasický piškot ze šesti vajec a promazala, nahoru polila čokoládou - a bylo to moc dobré. Pravda, mně zbyl jenom jeden pytlík |
|
|
A. Zemanová 3.1.2020 15:21Zbytky nemíváme, už dávno máme nastolený celkem rozumný jídelníček. Poslední cukroví jsme dojedli na Silvestra (ale byly roky, kdy jsem ho zamrazovala a postupně o víkendech odebírala ke kafíčku až do jara) a co se týče řízků a salátu, už to mám vychytané tak, že ochutnávám 23. večer po udělání, na Štědrý den je na chlebíčky a k večeři a Boží hod jsou chlebíčkové a salátořízkové orgie. Salát většinou dělám právě jen na Vánoce, i když letos na podzim byla nácvičná výjimka, a tak je třeba se jím řádně nacpat, aby ta správná salátová nálada přišla zase až na Vánoce. Zbytky ale přesto řeším, občas mi zbude jen jedna porce a tak čekám, až zbude další a těším se na den bez vaření. Ideální stav jsou dvě a dvě zbylé porce, protože to znamená, že vařím jen obden. Ovšem ne vždy je na zemi ráj. |
|
|
Z. Lika 3.1.2020 17:35To máš docela práci s těmi plonkovými porcemi, protože co když ti příště zase zbydou dvě místo jedné? Taky jsem si všimla, že rychleji se sní kapr v menších porcích než větších, přestože na váhu jde o stejné množství. Větší porce asi zastrašují, strávník si troufne na menší kusy |
|
|
A. Zemanová 3.1.2020 18:29No je to občas vážně bojovka. :) Menší jsem letos dělala řízky a snědly se všechny, přestože jich byl celý plech. Naštěstí Vašek řízky opravdu miluje a jí je po hrstech. |
|
E. Šusová 3.1.2020 14:24U nás se zabojovalo a díky vycházkám se dokázal sežrat obří, ale fakt obří puntikatej hrnec plnej salátu a hromada řízkůch. Zabalila jsem každej den do batůžku piknik a jak to v lesích přišlo k chuti!! Nějaký cukroví zbylo, přes to, že jsem pekla letos velemálo - ale i s tím jsem si bezpracně poradila.......... uložím ho trochu každej den v práci vedle kávovaru.... a vijoláá ...zmizí. Já v podstě peču pro sebe, čokle a kolegy Krásný novoroční víkend fšem přeju. |
|
|
E. Beranová 3.1.2020 16:19kamarádka Jednokočka letos vyráběla salát v plastovém prádelním koši, aby podělila spravedlivě sebe+manžela, tátu a rodinného kamaráda, který nikoho nemá |
|
|
Z. Lika 3.1.2020 17:39Tedy chvíli jsem přemýšlela, jestli jí salát nevypadával ďourama, ale jsem sto let za opicemi, dneska vypadají koše jinak. Spíš jako štoudev. Jo salát, ten jde na odbyt. |
|
|
E. Beranová 3.1.2020 17:54
|
|
|
Z. Lika 3.1.2020 20:10Je to šlendrián, jako kdyby výrobce nevěděl, nač se u nás používají prádelní koše |
|
|
Z. Lika 3.1.2020 17:37Úplně vidím Hošíčka, jak se snaží veku zavraždit... ale určitě ji dostal nakrájenou |
|
|
A. Bytová 3.1.2020 13:13Letos nastal kupodivu přebytek řízků neb hlavní požírač těchto ochořel. Kuřízky a asi kilo salátu odtransportovány tedy k místnímu lesnímu muži, přebývajícímu u řeky v maringotce. Koledu přijal a dostala jsem za ni větev, fakt větev, jmelí. Mám nejasný pocit, že toto jmelí, by nám štěstí opravdu mohlo přinést. |
|
|
E. Šusová 3.1.2020 14:20Abyt.... koleda... jméli.... lesní muž v maringotce......... žjo |
