AUSTRÁLIE: Vyměním tělo.
Déle než měsíc před Velikonocemi jsem se v majlících kamarádům svěřoval, jak se těším na tradiční výroční potlach zdejší trampské komunity, tentokrát už bohužel poslední – padesátý. Bylo tak rozhodnuto po zralé úvaze stárnoucích kamarádů, pro které veškeré přípravy dnes představují značnou námahu jejich různě nemocných těl. Většina z nás má víc jak 70 let, někteří i 80, a všecko nám jaksi déle trvá. Navíc jednoho naprudí, že si nemůže vzpomenout na to a nebo tohle a nebo dokonce nedosáhne na horní polici, kam dříve hravě věci odkládal, a dnes mu to bolavé tělo nedovolí. Prostě čas pracuje proti nám a kamarádi místo na potlach odcházejí na věčný vandr, kde nám, co tu zbýváme, drží místo u věčného ohně.
Napadlo mě, že bych mohl dát inzerát s nadpisem „Vyměním tělo“. Asi tři týdny před potlachem, tedy Velikonocemi, mně jen tak z ničeho nic zchromla levá ruka v zápěstí. Bolesti, až se mně dělaly mžitky před očima, mě z čista jasna jednu noc vzbudily. Když se to nelepšilo, tak po týdnu jsem naklusal k mé osobní ranhojičce, která mě ruče poslala na ultrazvuk. Zde zjistili akutní zánět šlach, co jdou k palci. Doporučili kortizonovou injekci (anabolické steroidy) a pozdější fyzioterapii. Tuto injekci zde aplikují pod zobrazením ultrazvukem, na monitoru je krásně vidět, kterak a kam doktor jehlou vpíchne a následná aplikace, tedy vlastní vstřik. Téměř porno show.
Toto vše probíhalo v časovém rozpětí dvou dnů. Na injekci jsem šel v pátek, 12. dubna, do ordinace, kde jsem dosud nebyl, a tak jsem na cestě od auta čuměl, kde mají vchod. A tak jsem přehlíd asi 3 cm vysoký schodek, o který jsem zakop, a upad. Pád na beton jsem reflexivně zachytil pravou paží a tak jsem si čumák nenaboural. Loket však takový nápor nevydržel a už na zemi jsem zjistil, že mám pravou ruku nepoužitelnou. Bolest jako sviňa a okamžitý otok v lokti velikosti golfového míčku.
V okolí byli dobří lidi, kteří mně pomohli vstát a dopravili mě ty 3 – 4 kroky do ordinace, kam jsem měl namířeno. Zde mě položili v malé místnosti, kde mají ultrazvuk, na lehátko, ošetřili drobné oděrky a hned provedli ultrazvuk zmršeného lokte s následným roentgenem. Našli tam potrhané vazivo, hematom (krevní výron) a menší zlomeninu v loketním kloubu. Potom mně dali kortizonovou injekci do levého zápěstí, kvůli čemuž jsem tam vlastně jel, pravý loket stáhli obinadlem a poslali domů. Byl jsem rád, že to bylo jen kolem 30 km, moc dobře se mně autem nejelo, i když máme automat a nemusí se řadit.
Loket však bolel tak, že jsem zapomenul na levé bolavé zápěstí. Tak opět k mé osobní ranhojičce, která mně napsala opiáty na kontrolu bolesti a kterou jsem za další 2 dny znovu navštívil s ukázkově vybarveným hematomem kolem pravého lokte.
Následovala anabáze dalších ultrazvuků a roentgenů, jen se tak ujistit, zda nebylo něco přehlédnuto. Nebylo, ale krev tam tekla jako z podříznutého podsvinčete. Teď jen hlídám, jestli ten krevní výron někde neutlačí nervy v paži a neztratím tak cit v pravé ruce. No co budu dál líčit, pro praváka učiněná lahůdka. Ještě že jsem před pár lety, když se mně utrhlo vazivo v pravém rameni, nainstaloval na záchodu ostřikovač pozadí (k vidění zde). Pracuje to výborně a to tak, že když si to pustím na „plný kule“, tak mně to nejen dokonale opláchne pozadí, ale zezadu i mandle v krku.
Takže díky nepoužitelnosti těla mně bylo zabráněno zúčastnit se potlachu. Doufám, že kamarádi mně o něm budou aspoň vyprávět a třeba i nějakou tu fotku či video ukážou. Ještě že mám trochu v pořádku hlavu a ty smysly, co jsou v ní, jako zrak, sluch, čich, chuť a podobně. Tak aspoň můžu datlovat na klábosnici tuto ptákovinu. Neví snad někdo z vás o slušném, použitelném těle, které by bylo k mání??? Rád bych okamžitě měnil.
Psáno 29/4/2019.