Krátce potom, co jsem byla v Průhonicích (o tom jsem psala tady), jsme usoudili, že už jsem dostatečně chodivá a vydali se do Veltrus. Od nás je to poměrně jednoduché – dojdete k vlaku a jedete do Nelahozevsi – tam je sice docela efektní zámek, ale bez zahrady. Navíc touhle dobou ještě měli zavřeno.

Přes Vltavu je pěkně zarámovaný zámek Nelahozeves.

Z Nelahozevsi jsme proto přešli přes Vltavu do Veltrus. Zajímalo mne, kde se to jméno vzalo. Ty asociace jsou takové…

Ehm, ty asociace jsou správné. Vyhledala jsem si to (tady).

Ale přes to všechno tu už málem tři sta let stojí v kouzelném parku barokní zámek. Panství vyženil na začátku 18. století Václav Antonín Chotek, příslušník zchudlé pobělohorské šlechty. Oženil se dobře – čti: společensky i hmotně si pěkně polepšil. A aby to všichni viděli, začal ve Veltrusech stavět zámek, který patří k vrcholům barokní architektury u nás (architektem byl Giovanni Alliprandi, sochařská výzdoba je od Matyáše Brauna).

Zámek Veltrusy

Koncem 18. století po jedné z velkých povodní se z pozemků kolem zámku stal jednak ostrov (Vltava si vyhloubila nové koryto), jednak časem se to stalo podnětem k úpravám pozemků na přírodně krajinářský park v podobě vrcholného typu tzv. „okrasného statku“, který zahrnoval i hospodářsky využívané plochy. V parku vznikla na přelomu 18. a 19. století celá řada drobných architektur, pavilonů, mostků, plastik. Chotkové se dost snažili jméno Ostrov propašovat do názvu panství…

Zámecký park Veltrusy, tzv. okrasný statek

Za posledních majitelů, kterými byli Karel a Livie Chotkovi, obsadila zámek v průběhu 2. světové války německé armáda, kterou v květnu 1945 vystřídala Rudá armáda, jejíž oblastní velení tam několik měsíců zůstalo. Zámek byl potom znárodněn. Majitelé zemřeli bez potomků, Veltrusy jsou státním zámkem.

Zámecký park Veltrusy, Velký templ s mostkem

Pro mne byl zámecký park zajímavý hlavně tím, že je úplně jiný než průhonický. Květin mimo tzv. čestný dvůr (přímo před zámkem) není moc, je tu i ryze zemědělská část, naopak všude je spousta zajímavých staveb a stavbiček.

Zámecký park Veltrusy, jeden z mostků

A tak jsme bloudili od jednoho pavilonu k druhému, mezi mostky přes vodní toky tak spletitými, že bych tam bez mapy asi bloudila dodnes, a obdivovali staré aleje. Lidí bylo minimum.

Občerstvení fungovalo jen o víkendu, čili žádné. Vezli jsme si čaj a tyčinky poslední záchrany, ostatně do Kralup je to kousek.

Laudonův pavilon

Pravda, nečekala jsem, že tu tyčinku budu muset málem vlastním tělem bránit před pávy, kteří se zčistajasna objevili, když jsme dosedli na lavice u zavřené restaurace. Pernatec si vyskočil na lavičku vedle mne a tvářil se, že teď budeme jíst společně…

Mít toho víc, asi bych zkusila, kam až je ochoten jít, ale hlad byl silnější.

Nepříliš uspokojeni občerstvením, vydali jsme se hledat poslední pozoruhodnosti parku a pak do těch Kralup na JÍDLO a vlak.

Foto Zana. Na další obrázky se můžete podívat tady na Rajčeti. Je tam i ten páv (teda pávice ;-) ).