28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

PŘÍRODA: Dvě zahrady, rok 2021 poprvé

Mou nejoblíbenější činností se stalo vysedávání v zahradě a pozorování života v ní, což se stále častěji zvrhne jen tak v bytí, ve stav, kdy Tam jsem a přitom nejsem, protože jsem nad tím a v sobě a je mi úplně nejlépe.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Skálová 3.5.2021 20:03

Alo, smekám pomyslný klobouk. Takové práce jste odvedli a vytvořili velmi pěknou zahradu. Vypůjčím si slova Maričky, že to máte pěkně poskládané. Máš to v duši, šicí i zahradní architekturu V R^

A. Zemanová 3.5.2021 20:56

Děkuju Ti za laskavá slova, Maruško. V Moje zahrada určitě nevyhoví každému vkusu, ale jsou tam věci, které mám ráda a které jsem chtěla. A věřím, že za pár let zahrada zkrásní. Prosím, pozdravuj Janu. Doufám, že už je na tom dobře.

M. Crossette 3.5.2021 18:07

Milá Vave, moc hezká, názorná alba jsi dala dohromady a já nad nimi jen žasla8-o. Máš všechno krásně poskládané a věřím, že sednou si mezi tu krásu, popíjet kafíčko a jen tak se kochat je balzám na duši i těle. Ovšem když jsem viděla všechen ten materiál, byl pro založení zahrad nutný! No ještě, že nemáš zahrady jako zásobárnu pro svoje vlastní květinářství, nebo zeleninový stánek:-). Schválně, po kolika letech by ti analytik vypočítal návratnost původních "zahradních investic":-). Ovšem souhlasím, že není nad to, zakousnout se do vlastního rajčete, okurky atd. kde víš "v čem a jak" to vyrostlo. Nebo, když si vnoučata "sklidí do pusy" vlastní hrášek, ředkvičky! Moc ti fandím a budu se těšít na další alba tvých úrodných latifundií.

Také jsem se na mém záhoně první rok dva pokoušela částečně změnit zdejší kyselou půdu na vápenitou v naději, že si budu pěstovat evropskou zeleninu, bylinky. Vzdala jsem to, původní složení vyhrávalo. Zem je tu úrodná, jen jsem musela zeleninu zredukovat na to, čemu se zde daří s co dlouho rodí. Teď se záhon zelená od jara do pozdního podzimu, i když už pěstuji jen papriky, okurky, rajčata a fazole. Ostatní zeleninu, nechám vypěstovat jiným a koupím si ji. Na záhoně chemii nepoužívám (především kvůli kočkám, které se tam rády vyvalují), ale zarýpáváme posekanou trávu a rozhazuji na záhon popel z krbu, kde topíme jedině dubovými (nebo pecanovými) poleny.

A. Zemanová 3.5.2021 18:37

Určitě to není o návratnosti. Tak nějak to beru, že i když půda je papírově moje, ve skutečnosti je mi jen dočasně propůjčena. A že bych ji měla předat dalším v co nejlepším stavu, že bych se o ni měla starat a vylepšit ji, když si z ní chci brát zeleninu a ovoce.

Z. Tečka 3.5.2021 17:12

Vavís, prohlédla jsem si tvou fotoreportáž několikrát, a konečně ucelenou. (zatím). Bolely mě ruce, záda a vlastně celej člověk, protože vím, co je to za dřinu. Začínala jsem se zahradou, na kterou nikdo nejmíň 10 let nesáhl a asi trochu větší, než je ta tvá. To mi ještě nevadil příkrý sešup tam dolů. Vrbí se ti to pěkně, a s přibývajícími roky to bude ještě lepší. Líbí se mi, že hledáš i příští pohledy na stále se měnící zahrádku.

Zatím je tam na můj vkus příliš mnoho kamení, ale to časem zakryjí keře a květiny. Jediné, k čemu mám výhrady, ale to je čistě můj subjektivní názor, je ten můstek, který se jeví poněkud japonsky, ale do celkové koncepce mi jaksi nezapadá. Je to nepochybně kus solidně odvedené truhlařiny, ale mně osobně by tam líp seděla rovná lávka se zabradlíčkem jen po jedné straně, taková, jaké se ještě dnes staví třeba přes potůčky. Nesedí mi tam podobně, jako si soused postavil překrásnou krytou studnu i s rumpálem a okovem, ale posadil ji na původní betonový kryt studny - na zastřešeném zápraží.

A. Zemanová 3.5.2021 18:50

Děkuji, milá Tečko, za pochvalu i za připomínku. Můsteček mám proto, že mi pomohl kamuflovat skutečnost, že původní jezírko je malé, jen na jedné straně, a to za mostečkem je jen maltovník. Loni jsme dali větší jezírko a ten můsteček jsme museli prodloužit, proto taky už má trochu jiný tvar, který mě ruší. Také mi vadí, že zakrývá příliš z vodní hladiny. Chtěla bych něco rovného, a bez zábradlí - ono je to ve skutečnosti malé a nízké. Jenže Vaškovi se můstek líbí a dal si práci s jeho prodloužením, tak musím opatrně. :-) A hlavně jsem ještě nevymyslela, co přes vodu. Ideální by byla kamenná lávka, ale kde ji vzít? Nebo pěkná stará fošna...

Ten můstek tam docela sedne ve chvíli, kdy rozkvetou azalky okolo, pak se to všechno propojí, vedle je také úzký japonský javor. Ono to místo mělo mít trošinku japonský šmrnc, ale jen tak trošku.

Kameny já mám moc ráda a do úplně placaté zahrady vnášejí trochu dynamiky. Navíc jsou to často kameny darované z různých míst, ke kterým mám vztah, nebo koupené ze zbořených starých staveb. Kameny jsou pro mě důležité.

Z. Tečka 3.5.2021 20:05

Tak jsem ráda, že jsem tě nějak nenaštvala, já si pak říkala, že jsem to neměla psát, je to tvoje zahrada, a to s tím můstkem byl jen můj subjektivní pocit. Já bych si tam představila úzkou lávku ze dvou prken, fošna by byla moc masivní.

Já mám taky ráda kameny, střádala jsem si je tu v době, kdy jsem ještě mohla. Že si pak soused myslel, že když je tu syslím na hromadě, tak je nebudu potřebovat, a když jsem byla celý den v práci, tak si pro ně při stavbě jezírka došel, je jiná věc. Já myslela ty záhonky, vysypané oblázky, ale to vím, že to česem kvetoucí keříky zakryjí. Já taky nerada netkanku, ty kamínky jsou lepší řešení.

O tom sázení brambor do slámy jsem taky četla, ale lepší je přidávat a hrůbkovat posekanou trávou. Jsem na tvou úrodičku hrozně zvědavá.:-/

A. Zemanová 3.5.2021 20:54

Jojo, na slámu s bramborami se bude celou sezónu dávat posekaná tráva. Taky jsem na to zvědavá.

Ten "čarověníkový kopeček" vznikl z přebytku hlíny a hlavně z drnů. Čarověníky by moc vyrůst neměly, takže kačírek příliš nezakryjí. Vím, že kačírek na skalce je velký hřích :-), jenže tady je ho levný zdroj. Abych si nechala dovážet ploché kameny, na to se mi nechtělo dávat peníze. Nějaká skalničky tam jsou, netřesky, "irský mech", nějak se to částečně zakryje.

Soused je drzoun, než si něco vezmu, tak se snad zeptám!

Dvě prkna, hmmm, budu přemýšlet. Dokud si nebudu jistá, že to je to pravé, bude tam můstk. Zatím stále úplně nevím, co tam chci. A samozřejmě se nezlobím, každý má svůj pohled na věc a svůj názor, to je v pohodě. Navíc jsi vyhmátla přesně ty věci, kde vím, že je to kompromis, se kterým nejsem úplně smířená. jsi dobrá. :-)

Z. Xerxová 3.5.2021 15:19

tak jsem si rozbila psa - byli jsme v lese a na cestu nahrnuli klády. Podélně - z jedné strany sráz s rozvodněnou Černou Nisou, z druhé strany stráň plná skal, popadaných stromů a větví... A psík zazmatkoval a klády přelezl dost krkolomně - a někde se blbě hnul. Pak to sice rozešel, klády (už řízeně) zpátky zvládl podstatně líp, ale do auta nastupoval blbě a doma... nafasoval prášek... Dáme dva dny klídku a uvidíme. (ale tak strašné to nebude, když ihned odkráčel po schodech do páníkovi pracovny - když je hodně špatně, tak ty schody bojkotuje)

T. Zana 3.5.2021 15:52

Chudák Night, držím palce, ať je to zítra dobrý (vypadá to nadějně).

Ta těžba v lesích je děs....;-(

Z. Tečka 3.5.2021 16:55

Nohatej pejsek musí být při přelézání překážek vždycky opatrnej. A když už není nejmladší a ještě se k tomu přidají vachrlatá záda, není to dobré. Držím palce, ať je to bez následků.R^

Z. Lika 3.5.2021 17:12

Soucítím velice, přímo z první ruky i řady. Tak ať se to brzy srovná.

Z. Xerxová 3.5.2021 17:25

na večeři se nyní dostavil ihned, co cinkla miska - a přiskotačil po všech čtyřech. Na zahradu jsem šla s ním - a chlapec měl eminentní zájem zůstat u plotu... že by se třeba dalo poštěkat a poběhat s nějakým náhodným chodcem. Naštěstí byl chodník psoprázdný a Night byl odvelen do klidu domů. Vypadá to dobře - prášek zabral "až moc" ... i hračky tahá

M. Crossette 3.5.2021 18:12

Tak to ráda čtu !

Z. Lika 3.5.2021 18:52

To vypadá dobře - hlavně že nesmutní.

A. Alimo 3.5.2021 15:07

Vave, obdivuju tě. Máme zahrádku, kterou jsme si museli taky vydupat ze země, ale kam se na tu tvoji nádheru hrabe. Asi bude menší než tvoje a protože já nemám zelené ruce a MLP baví pěstovat to, co se dá sníst;-), tak tam zrovna moc kytiček nemám a navíc mi vymrzla růže - ale už mám koupené dvě nové. Místo zahradního domečku máme stodolu větší než barák a k zlosti, pergola je na dvorku. A jen se na to tvoje dílo koukám, bolí mě záda;-D - nejsem sama, jak jsem zjistila.

A. Zemanová 3.5.2021 18:52

Děkuju, Alimo. Ona to byla fuška, ale teď je většinou pohoda, dokud teda něco nevymyslím, což děsí hlavně Vaška. :-)

Z. Matylda 3.5.2021 13:43

Myslím, že bych našla podobné fotky- a byl by na nich i bagr :-) Bydlíme už 11 let a musím říct, že stále přebudovávám, i když ne v tomhle měřítku.

A. Zemanová 3.5.2021 14:46

Pamatuju si, jak jste začínali "na zelené louce". Udělali jste si krásnou a přívětivou oázu s jezírkem, musí v ní být příjemné pobývat.

Z. Jajka 3.5.2021 12:12

Zálibně sleduji zahradní budování. Jsem o rok pozadu, tříúrovňový terén k severu, který pod šlupičkou jakési půdy skrývá jíl, kamení a místa, která jsou tvale vlhká. Ano, máme vsakovací prostor dešťové vody dole u plotu , ale tohle místo je dost jinde...

Jak píše na pytlích se substrátem: ... ať to roste.

A. Zemanová 3.5.2021 14:44

Milá Jajko, často si na Tebe vzpomenu. Na Tvou krásnou starou a ležérní zahradu, kterou jsi musela opustit. A na to, jaké dobrodružství, dřinu, ale i radost teď zažíváš. Šla jsi taky do úplně jiných podmínek a já moc ráda sleduji, jak se ti daří vytvářet novou zahradu k obrazu svému.

Já jsem se především snažila, aby zahrada nepůsobila nově, ale jako by tu byla už dlouho, a to přesto, že jsem nekupovala žádné vzrostlé keře a stromy, ale sázela jsem všechno mladé a malé. I ta slivoňka na kmínku měla maličkou korunu a teď s radostí sleduju, jak se začíná protahovat a zvětšovat.

T. Zana 3.5.2021 12:07

Milá Vave, řadím se k těm, co je bolí při čtení tvého článku záda ;-D. Ale čte se to moc pěkně, o tom žádná ;-).

Když jsem ještě měla kdysi kde, bavily mě kytičky - ježto to bylo na chalupě u Liberce, šlo převážně o skalničky, protože na kamenité jižní stráni těžko poroste, případně snad i pokvete něco jiného :-P.

Moje píle se tenkrát projevovala jinak - vyrobila jsem kamenné zápraží, což byla taky pěkná dřina, ale jednorázová.

Pěstování zeleniny ve mně vzbouzí představu něčeho, co by v mém podání určitě špatně dopadlo ;-D.

J. Fialová 3.5.2021 12:32

V mém podání většinou... Nazývala jsem to "udržovací metoda". Třeba - kolik brambor jsem zasadila, přesně tolik jsem jich sklidila :-P

T. Zana 3.5.2021 12:35

A jsi si jistá, že to nebyly ty samé ;-)?

Z. Lika 3.5.2021 13:31

Šmarjá, Zano!!;-D

A. Zemanová 3.5.2021 14:34

Uáááá! ;-D A bych tak nedopadla já, přece jen té slámě je odvážné tolik věřit. :-)

J. Fialová 3.5.2021 14:50

Hmm, jednou jsem tam našla šutérek, který vypadal jako zkamenělá brambora ;-D

Z. Janaba 3.5.2021 18:23

No, netratila jsi, investice se ti vrátila. Já bych jistě sklidila méně než zasela. K večeři bych si jich musela pár dokoupit.;-D

A. Zemanová 3.5.2021 14:37

Kamenné zápraží se mi všude moc líbí a kdybych někdy měla dům, nesmělo by tam chybět. Takže si píšu do notýsku "zana umí zápraží", kdyby náhodou, tak abych se mohla obrátit na odbornici. :)

Mě na tom všem nejvíc baví přetvořit kousek země v místo přívětivé ke mně i k ostatním živočichům. A pak mě baví v tom místě jen tak být, to mě teda baví nejvíc. :-)

A. Alimo 3.5.2021 15:00

Jo, tak tomu naprosto rozumím. My máme chalupu = rodinný domek 25 let a z toho jsme tady tak 17 let opravdu intensivně makali (spíš dřeli ;-D ). Teda "jen" o víkendech od jara do pozdního podzimu a o dovolené. A jak jsem si pak začala užívat to, že jsme sem začali jezdit "bydlet":-). Ona práce je na baráku a dneska už na zahrádce pořád, ale už nemusím denně, protože tu bydlíme 9 let nafurt a je na to čas a práce, jak známo, není zajíc ;-D