Z. Vave 9.10.2018 19:22

Děkuju vám všem za úžasné komentáře,

moje milé přítelkyně. Omlouvám se, že nebudu reagovat jednotlivě, musela bych se opakovat.

Myslím, že víc je dotčen Vašek, než já. Už dávno jsem se odnaučila čekat vděk, i když pochvala či projev radosti a potěšení mi vždycky udělá radost. Vím téměř jistě, že dokud zahrádka fungovala, nebyl nikdo, komu by se nelíbila. Proto jsem zadoufala, že by se jí někdo mohl ujmout. Maričko, nevadilo by mi, kdyby ji někdo předělal, potěšilo by mě, že někdo chce investovat své síly, čas i peníze pro krásu. Možná, že paradoxně zapůsobilo i to, že se nikdo nechce starat zdarma o společné. Dřív to bylo vlastně ničí.

Liko, když jsem to psala, vzpomněla jsem si na všechny ty obrazy a mandaly z barevného písku či rýže. Někdy se tvoří i několik dnů a pak jejich krása jediným pohybem zmizí. Já jsem zahradu tvořila víc než patnáct let a bude problém ji během jediného dne zlikvidovat. Nějaké kameny a rostliny si si vezme dcera, něco ještě převezu k sobě.

Vznik, trvání i zánik zahrady mě nesmírně obohatil, stejně jako vaše dnešní účast, zamyšlení a úvahy. Děkuju vám všem.

Dede, překročit hranici od "to je jen tvoje zábava" k "to je tvoje práce" je nesmírně těžké. Ale doufám a věřím, že se to časem podaří mě i Tobě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 9.10.2018 19:16

Vave,

vrátila jsem se teď do diskuze a čtu si, co ostatní napsali - tedy spíše napsaly. A myslím, že sem přijdeš, a všechno si to přečteš, tak Ti bude líp. A je moc dobře, moc dobře, že něco novýho začíná, že je možnost, aby začínalo a že je pravda, že Tvoje původní zahrádka bude žít v tý nový. Tak holky ať se vám oběma dobře daří.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Hanča 9.10.2018 18:10

Je mi líto, milá Vave,

zahrádky, kterou jsi stvořila, ale zároveň i obyvatel toho paneláku. Hm, kolik tam asi žije lidí, že se nenašel žádný pokračovatel? Všichni budou raději přihlížet likvidaci místa, kterým byl ten dům výjimečný. :-(( Asi bych jim tam pár těch kopřiv dosadila, když teda do původního stavu!

Je to pro tebe zkušenost, trpká, ale nakonec tě posílí. Máš talent tvořit krásné věci, krásná místa a tvoje nová zahrádka je toho obrazem. Přeji ti hodně hodně radosti s prsty v hlíně!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 9.10.2018 17:35

Milá Vave, tohle muselo ( a musí) hodně bolet

pamatuji se na různé fotky tvojí úžasné panelákové zahrádky. Zdůvodnění jejího založení jsi moc hezky "rozebrala" a jistě ti dlouhá léta dělal pohled "z balkonu" radost. No máš náhradu, vlastní překrásnou zahrádku(zase u domu), kterou jsi také vykouzlila z trávníku. Mě jen napadl jiný pohled na to, proč se netrápit. Představ si, že by se někdo tvé zahrádky ujal (třeba ti i přímo slíbil, že se o ní bude starat, pokračovat tak jak je). Jenže místo toho ji hned co ses odstěhovala začal předělávat podle jeho představ - úplně jinak. Vytrhal by letité keříky, vydloubal cibulky, změnil cestičky atd. Ty bys později kolem jela a viděla tu změnu, která by se ti nelíbila. Možná by to pro tebe bylo ještě smutnější, cítila by ses podvedená. Ano, na stejném místě by stále byla zahrádka, ale už vůbec ne ta tvoje, protože tu "dědic" zničil a udělal tam úplně jinou. Takže jsi udělala to nejlepší, cos v dané situaci mohla - zachránila (přesadila) jsi do své nové, co jsi mohla. A říkej si, že je lepší a méně bolestnější, vidět na místě trávník, než vědomí, že někdo bezcitně zničil léta tého snažení, protože "on/ona" to chtěli mít jinak. Moc ti přeji, aby se přesazeným keříkům v nové zahrádce dařilo a kameny dělaly parádu.

U nás je zataženo, do zálivu (a dál naším směrem) se blíží hurikán Michael. Snad dost zeslábne, než postoupí dál na pevninu. Ale pro jistotu si napouštíme vany vodou na splachování (když už nemáme zdroj z bazénu), a zásobu pitné, pro případ delšího výpadu elektřiny. Včera jsem byli na Floridě a cestou domů už byly docela kolony aut a fronty u benzinek, jak se lidé z kempů a od moře stahovali víc do vnitrozemí. Dost těch aut a karavan asi byl i návrat lidí domů z prodlouženého víkendu, včera tu byl státní svátek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Glover 9.10.2018 14:20

Já bych nad tím brečela Vave

Mně se to zdá strašně nevděčné ze strany lidí, kteří měli námahy krásné prostředí kolem domu. Určitě je to jenom jeden zatrpklý člověk co tam chce radši plevel a píše sprosté dopisy na družstvo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Miháliková 9.10.2018 13:54

Ach jaj

Milá Vave, pôvodne som sa tu chcela posťažovať, ako to ide od 10 k 5 s mojím záhonom pod oknami, uprostred tohto 35°kového leta u nás niekto zadal prerábať "parkovací" chodník pred ním a na osadenie 15 cm širokých obrubníkov zobrali minibager a vykopali s ním do meter širokého záhona 40 cm širokú jamu, videla som, ako v lyžici miznú kosatce, prvosienky, atď., moje sťažnosti im boli na smiech. Živému plotu z vtáčieho zobu pri vedľajšom vchode odbagrovali polovicu koreňov a potom ich zabetónovali, aj s tými novými obrubníkmi. Dielo skazy dovŕšili nasypaním švrťmetra dovezenej hliny na rastliny, ktoré ešte zostali. A teraz nám vraj idú izolovať základy domu, takže vykopú aj posledný zvyšok zo strany od baráku. Ale keď čítam o tvojej skúsenosti typu "kedy to uvediete do pôvodného stavu", tak by som asi mala byť ticho, vyhrávaš :-( . Z rastlín zachráň čo sa dá, do novej záhrady alebo rozdaj a odpíš to ako plánované straty. Určitá horkosť zostane, o tom potom, ale "není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem", alebo inak povedané, čo ako dobre by človek niečo myslel, vždy sa nájde aspoň jeden taký, ktorému sa to páčiť nebude. Teš sa z nového!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 9.10.2018 12:52

Myslím,

že něco tvořit, jak pro sebe tak pro druhé, je vždy pozitivní. Není to žití na dluh. Ničit svévolně cokoliv, co jinému přináší radost či všem užitek je špatně.

Tvá zahrada Vave nezemře, zůstane v té tvé nové.

Dodatek - nedávno starostka Prahy 3 Hujová vydala nařízení zničit všechny minizahrádky okolo stromů na ulicích, které si občané Žižkova nezávisle vybudovali. Že obecní prostor, tudíž zakázáno využívat. Ech, tentokrát se lid města Žižkova sjednotil, madam byla z postu odvolána ještě před volbama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Zdena-B-P 9.10.2018 12:31

Zázrak mezi paneláky

Achjo, často jsem o tvé modřanské zahradě přemýšlela. Považovala jsem ji za zázračný ostrůvek. Už nebude. Neumím se optimisticky dívat dopředu. Jsem v situaci, kdy od sebe jen odstřihuji to, co jsem měla ráda. Vave, tvoje nová zahrádka je přesně taková, jako jsi ty. Tady nemusíš řešit nenápadnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 9.10.2018 11:35

Opouštět plody své práce

a ještě vědět, že nepřetrvají, to je opravdu těžké. Vzpomněla jsem si na babičku, jak s věkem postupně likvidovala zvířectvo. Aby ji netrápilo, co s nimi bude. Vzpomněla jsem si na Rpuť, jak zavčas předala pejska do dobrých rukou. Vzpomněla jsem si na jednu knihu - je to teda scifárna - kde součástí výchovy je vytvořit něco krásného, užitečného (a pracného), a pak to vlastnoručně zničit (umět se toho pustit). Vzpomněla jsem si na spoustu věcí. Včetně té očekávané vděčnosti, to je velká past. Zahrady mají velkou výhodu - v nějaké podobě se jim člověk může s trochou štěstí věnovat nadosmrti, a zahrady jsou opravdu vděčné :-)

Nová zahrada ožívá a vylupuje se, nadělá spoustu radosti vám i okolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Joklová 9.10.2018 11:32

jojo, holky

to zvládly dobře napsat už přede mnou, Oskarina, Yga... těžko k tomu něco dodat...

"nespoléhala jsem na svou věčnost?" - to je dobrá poznámka a je fakt, že člověk málokdy skutečně počítá se svým koncem, teď myslím hlavně ten definitivní... snad jen ty moje kočenky, o těch občas přemýšlím, co s nimi bude a jak to mám zařídit

nejhorší na tom se mi zdá, že to chtějí po tobě!!!! po tobě chtějí, abys zabila co jsi tak dlouho budovala, žila tím a těšilo tě to :-((((( ... ať si to teda hernajs zplundrují sami, když jim to tolik vadí :-(((

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maya 9.10.2018 10:38

Vzhledem k tomu,

že já jsem taky člověk dávající přednost sekacímu trávníku před zahrádkou, tak ty lidi z paneláku chápu. Ne každý to vidí stejně, zahrádky hezké na pohled se mi líbí, ale osobně bych se neangažovala ve vytváření a udržování něčeho takového.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 9.10.2018 9:50

Milá Vave

Yga a Oskarina mají pravdu, tak to prostě chodí. Chápu naprosto, že tě to trápí (když se prodávala chalupa u Ještědu, zůstalo tam spousta mého potu, možná i nějaká krev by se našla), ale ... přidám ještě jedno moudro: něco končí a něco začíná.

Snaž se dívat dopředu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 9.10.2018 9:04

Milá Vave,

plně Tě chápu a dobře vím,co se Ti honí v tomto případě hlavou. Dopadla jsem nemlich stejně s mým zahrádkovým koutkem a posezením na oplocence. Dnes je posečené do mrtě a to jak keříky, tak rostliny, pískovcové květníky se mi podařilo zachránit, vše jest jinak zmařené a to zcela záměrně. Ono by to možná zarostlo samo ale bylo to třeba zničit. Vedle na hrázi si však v klídku roste buřina, neposečená.

Nu což,zahradní koutek potěšil dost lidí, líbil se,teď je zase jiná doba a jiný mrav. Tak to chodí s lidmi a s přírodou ruku v ruce.

Dneska kvítek naděje, zítra kosa zmaru, říkala v jedné ze svých knih Eliška Krásnohorská. Už jen vše pozoruji okem stoika. Tož tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 9.10.2018 8:44

mrtvým zahrady netřeba....

a ti lidé,co v domě v Modřanech zůstali, jsou mrtví...tací si tvůj pot,slzy a krásnou zahradu nezaslouží...ona nezemře, ona bude žít dál...a těm mrtvým v domě, nevydrží ani ten trávník....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 9.10.2018 8:31

Vave,

tohle jsou věci, který bolí. Jsi s tou zahradou srostlá, pomáhala ona Tobě, pomáhalas Ty jí. A tak zasejc nevím vůbe,c co napsat, protože bych to cítila úplně stejně. Smekám před tím moudrem , co napsaly Yga a Oskarina, teď jen to přenést dovnitř sebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 9.10.2018 8:20

Vave,

nemám zatím zkušenost s rušením zahrady (mám dědice na tu svoji, bude to na nich:)), ale zaujala mě jiná tvoje myšlenka - mít svoji oblíbenou činnost, takovou, ve které jsem dobrá a těší mě z celého srdce jen... za odměnu. Jo!

Ze všeho nejvíc chci psát Alžbětu. Z nějakého důvodu si myslím, že to má cenu. Jenže si k tomu psaní dovolím sednout až poté, co mám všechno ostatní hotovo. Protože jen tak psát příběh je... zvlčilost, ne? je tolik užitečnějších věcí, které bych měla dělat. A já se - stejně jako ty - občas ptám: Opravdu? Jen jsem si ještě nedokázala odpovědět jinak... :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 9.10.2018 8:12

Milá Vave,

tvá modřanská paneláková zahrada byla krásná a určitě jsi mnoha lidem zvedla náladu, když se na ni zadívali. Ale už když jsi odcházela jsi tušila, že není za tebe náhrada. A tak se nediv, že ostatní, kteří nemají takový vztah k zahradničení, to chtějí mít co nejjednodušší - trávník poseká najmutá firma a je zalíčený. Je to smutné, ale je to života běh. A nakonec - podívej se na zahradu ve tvém sousedství - nikdo se o ni nestará a ona umřela - stala se z ní divočina, která navíc oku nelahodí. A to samé by se stalo s tvým panelákovým parčíkem. Zkrátka - když si něco ochočíme (lišku či růži anebo zahrádku), musíme se pak o ni starat, a když přijde jejich čas, pomůžeme jim skončit, aby netrpěli - a ty to dokážeš. Ty dokážeš všechno, protože jsi silná žena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 9.10.2018 6:07

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

zahrada, o kterou se někdo s láskou stará, je krásná. Zahrada zarostlá a proschlá je smutná. Pokud nemáš zahradníka nástupce... holt bude trávník. Asi to bude pár lidí mrzet, určitě to bude mrzet ptáčky a ježky... ale život půjde dál. Bude to pro tebe těžké, ale nemá cenu se s tím moc trápit, protože to změnit nemůžeš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Oskarina 9.10.2018 1:05

Je čas sázet a čas sadbu vytrhat...

Chápu vás. Ale myslím si, že tady nejde jen o zahradu, patříte, stejně jako já a řada dalších lidí, k těm, co jim není lhostejný veřejný prostor. A jsme ochotni pro to něco dělat, z vlastní vůle.

Mě v mládí, kdy jsem se snažila vylepšit čtyřpatrový činžák, kde jsme bydleli, sousedé ohlásili na NV a soudruzi z úřadu mě přišli vyšetřovat, protože prý moc dělám a ostatní nájemníci to tak nechtějí! Byla jsem tak zklamaná z lidského nevděku (zařídila jsem v 70. letech přeměnu na 220 pro celý dům, kdo pral či používal jiné el. spotřebiče přes transformátor, tomu rozumí). Hrozně mě to ranilo.

Tehdy mi jedna stará dáma řekla - když něco děláte pro lidi, nečekejte vděk. Dělejte to, protože to chcete dělat, sama za sebe. A tím se řídím celý život. Dělám věci pro zlepšení veřejného prostoru nebo domu, kde bydlím, protože to tak cítím a chci to udělat. Nic nečekám a s možným nevděkem druhých počítám (i když to vždycky trochu zamrzí, to je jasné).

Se zahradou před Vaším domem je to stejné. Dělala jste to pro sebe i pro druhé, některé lidi to těšilo, jiným to vadilo. Ti mají taky právo na názor a nemusí to vidět vašima očima. Teď v tom nebudete moci pokračovat, od druhých nemůžete žádat, aby to cítili stejně jako vy. Možná tam bude jen tráva, možná to zaroste. Něco si převezete na svou novou, vysněnou zahradu. Z Kazatele: vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas: Je čas rodit se a čas umírat, čas sázet a čas sadbu vytrhat, čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas budovat....Tak ať se Vám daří Vaši novou zahradu utvořit podle vašich představ a pěkně si ji užívejte!

• reagovat
• nahlásit příspěvek