28.3.2024 | Svátek má Soňa


ROZHLEDNÍK: Challenge „žáby“ – když něco nevíš, tak se zeptej!

3.5.2018

Pod mým článkem v diskusi nadhodila YGA: „Co se stane se zbytkem té žáby, když sníme jen žabí stehýnka?“

Otázka mě zaujala a umanula jsem si, že najdu odpověď. Nejdřív jsem pátrala na internetu, kde jsem se dozvěděla, kolik tisíc tun žab se sní ve Francii a kolik v Asii (mnohonásobně více). Jestli a jak se využije i zbytek žáby, to jsem se nedozvěděla. V některých pramenech byla letmá zmínka o tom, že se v Asii tělíčka používají na vývar.

Napsala jsem dotazy na různé adresy, přišla mi jediná odpověď z ČZU, kde pan docent přiznal, že neví, ale myslí si, že se zbytky zpracují na hnojivo. No, to jsem si od začátku myslela taky.

Rozšířila jsem okruh dotazovaných a moje kamarádka – knihovnice – mi poradila, ať využiju službu „Ptejte se knihovny“. Tak jsem se zeptala Národní knihovny. Národka na mém dotazu pracovala skoro dva týdny (obvykle to zvládá do dvou dnů) a poslala mi tuhle odpověď:

Národní knihovna ČR

Dobrý den,

ačkoli jsou v našich končinách žabí stehýnka vnímána jako kulinářská kuriozita, v mnoha zemích jde o poměrně běžnou pochutinu. Kromě „žabí“ velmoci Francie si na nich pochutnávají také v Číně, ve Vietnamu, Indonésii, Thajsku, ale i v části Itálie, Portugalska nebo Španělska a velkým trhem je také Severní a Jižní Amerika. Právě velká poptávka v kombinaci s vysokou citlivostí obojživelníků k jakémukoliv znečištění přírody, způsobila, že jsou dnes některé druhy žab ve smrtelném ohrožení. Obojživelníci jsou nejvíce ohroženou skupinou zvířat. Asi třetina všech druhů obojživelníků je nyní označena jako ohrožená oproti 23 % savců a 12 % ptáků.

Originální název tohoto francouzského národního jídla zní Cuisses de Grenouille. Spotřeba žab je ve Francii neuvěřitelných 3000 až 4000 tun, což je asi 80 milionů těchto obojživelníků ročně!

I z tohoto důvodu se lov žab stal trnem v oku mnoha „zvířecím aktivistům“. Od roku 2008 existuje veřejná charita „Save the frogs“ působící ve více než 57 státech světa. Jejím posláním je dosáhnout právní ochrany pro ohrožené druhy žab. Pomáhají i přímo v terénu.

Přestože jsou ve Francii už od roku 1980 žáby chráněným druhem, problém se pouze přesunul do jiné části planety. Největším současným exportérem žab je Indonésie. Ta vyváží více než 5000 tun žab ročně, odhaduje se ale, že konzumuje dvakrát až sedmkrát více žab, než kolik jich vysílá do zahraničí. Hromadný úbytek žab se i zde stal palčivým problémem. Převážná většina žab, která končí na talíři, se sklízí z volné přírody, a protože jde o přirozené nepřátele např. komárů, bez jejich pomoci se stal boj s tímto obtížným hmyzem velmi komplikovaný a také nákladný. Z tohoto důvodu místní vlády usilují o obnovu žabí populace.

Zpracování žab, na které je vaše otázka mířena, je etickým problémem. Z drtivé většiny je totiž zájem skutečně jen o žabí stehýnka. Jsou svalnatá a nabízejí nejvíce masa. Zbytek těla je kostnatý a šlachovitý. Ani chuťově se stehýnkům nevyrovná. Využívá se tedy jen 20 % z celkové hmotnosti žáby. Běžná velikost jedné porce je přitom 10 nožiček = 5 žab. Dočetli jsme se i o případech zpracování, kdy byly žábám nožičky odřezávány zaživa a umíraly v agónii. Zbytek těla pak byl vyhazován do odpadu. Běžná praxe je nejprve ostrým řezem oddělit hlavu od trupu.

V asijských zemích se zbytek masa používá ještě do žabích polévek, v západním světě je ale zájem především o zmíněná stehýnka. Zbytek žabích těl zůstává bez využití.

Jde tedy opravdu o drahou pochutinu. Kvůli drobné porci s trochou omáčky tak denně zemřou tisíce vzácných obojživelníků.

Použité internetové zdroje: https://www.savethefrogs.com/

https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2009/aug/07/frogs-legs-extinction

https://magazin.travelportal.cz/2016/04/28/zabi-stehynka-pokrm-francouzi/

https://en.wikipedia.org/wiki/Frog_legs

http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/677593.stm

Odpověď mě příliš neuspokojila, protože z použitých zdrojů vůbec nevyplývá, co se se zbytkem těch žab stane, nota bene jsem přes polovinu zdrojů již dříve našla sama.

Kamarádka knihovnice mi poradila, abych se ještě zeptala americké Kongresové knihovny, která poskytuje podobnou službu. Pověřila jsem tedy Hřívnatce, který dostatečně vládne angličtinou, aby vytvořil dotaz pro Kongresovou knihovnu.

Asi po třech týdnech dostal Hřívnatec odpověď:

Kongresová knihovna

Dear Mr. Eremias.

Thank you for contacting the Library of Congress with your inquiry regarding frog legs. We apologize for the delay in responding but appreciate your patience as we work to answer all questions.

Since you are not local, I searched online to find resources that might provide answers regarding the process of preparing frog legs for consumption. I hope you find these articles helpful in your research.

Brahic, Catherine. Appetite for frogs’ legs harming wild populations. New Scientist. January 19, 2009. Accessed online April 10, 2018: https://www.newscientist.com/article/dn16446-appetite-for-frogs-legs-harming-wild-populations/

French urged: boycott frogs’ legs. BBC News. March 14, 2000. Accessed online April 10, 2018: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/677593.stm

Henley, Jon. Why we shouldn’t eat frogs’ legs. The Guardian. August 6, 2009. Accessed online April 10, 2018: https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2009/aug/07/frogs-legs-extinction

Out on a limb: demand for legs driving frogs to extinction. Animal Welfare Institute (AWI) Quarterly Summer 2011. Accessed online April 10, 2018: https://awionline.org/awi-quarterly/2011-summer/out-limb-demand-legs-driving-frogs-extinction

Rhodes, Jesse. The ecological effects of eating frog legs. Smithsonian magazine. August 11, 2011. Accessed online April 10, 208: https://www.smithsonianmag.com/arts-culture/the-ecological-effects-of-eating-frog-legs-47987108/

Science Reference Specialist
Science, Technology and Business Division
Library of Congress
Washington, DC 20540-4751

Ve zkratce řečeno jsem se dozvěděla to samé, co už jsem věděla, ale odpověď na otázku jsem nedostala. Stále tedy doufám, že se zbylé části žab využijí jako hnojivo nebo při výrobě krmiv.

Napadá vás, kde bych se ještě měla zeptat?

RenataE

P.S. Pro odlehčení neveselého tématu – Národní knihovna vyhlašuje i Dotaz roku. Vloni zvítězila paní Spejblová (odkaz zde: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/pani-spejblova

RenataE Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !