Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Wabi-sabi, teď a tady
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Crossette 27.8.2020 18:21Vave, hezké zamyšlení. Neměla jsem tušení, že způsobu života, kterým si tu žijeme a zcela nám vyhovuje se říká wabi-sabi . |
Ten název čtu poprvé. Mám ráda věci dotýkané , samozřejmě nejvíce ty po rodičích, ale Nerada vidím vyhozenou i něčí ruční práci. Představuji si, nebo primo vím, že kdysi byla ta věc ušitá, upletená, uháčkovaná, vyřezaná (mám kousky od všeho) s láskou. U mne spousta takových věcí už zůstane, nevyhodím je, mám je ráda, jsou dále mnou dotýkané. (skutečně či jen vzpomínkově). Ale co se s nimi stane pak nemám tušení, není to veselá představa. Podědit to tu nemá kdo, že věci mají třeba českou stopu - tradici, hodnotu, nikdo vědět nebude a vztak k nim neocení. Ale třeba pak bude wabi-sabi stále "in" a u někoho neznámého budou "žít dál"
|
A. Zemanová 27.8.2020 20:09Je hezké mít věci dotýkané. Někdy je není komu dát, nebo o ně děti nemají zájem. Ten se třeba dostaví až po letech, kdy je pozdě. A pak lidé shánějí to, na co se pamatují z dětství. Možná k někomu takovému doputují i Tvé vzácné dotýkané věci, Maričko. |
|
|
Z. Matylda 27.8.2020 16:43Ten wasabi přístup není špatný, jen se k němu málokdy asi dostanou lidi v produktivním věku žijící v trvalém fofru práce- domácnost- rodina. Jsme si myslela, že když děti vypadnou z domu, tak se přestanu starat. No, jen částečně... |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 20:07Vnímám to tak, že wabi-sabi se dá praktikovat všude a vždycky, že nesouvisí s vytížeností v zaměstnání. A naopak, praktikování wabi-sabi by mohlo od toho velkého nasazení dopomoci. |
|
J. Hlavsová 27.8.2020 12:47Sama-babi se mi moc líbí |
. Sama bydlím, když nepočítám pejsky, babi ze mě synek zatím neudělal, i když věk na to mám. S moderní technikou si moc nerozumím, nejsem na žádné sociální síti a můj mobil není chytrý. Opatruju pár starých věcí po babičkách, některé jen pro ozdobu jako sklo, porcelán (kořenky, dózy na cukr a na mouku). Ve starém proutěném kufru uchovávám prádlo připravené na mandl, kolovrátek jsem věnovala do muzea ve Studené Loučce. V Letohradě stojí za shlédnutí muzeum řemesel.
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:10Nechat žít staré věci a najít krásu i v jejich nedokonalosti, to je ono. :) Bohužel sama žádné takové věci po předcích nemám a kupovat je se mi nechce. |
|
Z. Maya 27.8.2020 12:45Pojem wabi-sabi teda slyším poprvé, ale podle všeho se zdá, že tak víceméně žiju celý život, takže jsem se mohla zas uklidnit a odškrtnout si další návod. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:07Wabi-sabi se dnes prezentuje jako nový estetický pojem či styl pocházející z Japonska, ve skutečnosti jde o v současnosti o komplexnější přístup k životu, a počátky wabi-sabi se datují do 15. století. Tehdy došlo k určité revoltě proti vyumělkovanosti pocházející z Číny a Koreje, týkající se přístupu k čajovému obřadu; nedá mi to nevzpomenout na bostonské pití čaje, aneb čaj není zdaleka žádné neviňátko Najít krásu v tom nedokonalém, starém a odcházejícím a nechat vše přirozeně sloužit, odejít i se zrodit, to je můj a jeden z mnoha a mnoha pokusů stručně vystihnout podstatu wabi-sabi. |
|
|
L. Jakovljevičová 27.8.2020 15:39Najít krásu v tom nedokonalém, starém a odcházejícím a nechat vše přirozeně sloužit... Ne všechno staré je nedokonalé |
Synek si koupil tu konvičku na vaření kávy a k tomu krásný porcelánový mlýnek na kafe. Leč mlýnek má kruhový půdorys a šuplíček na kafe má půdorys obdélníkový. Takže polovina umletého kafe padá vedle!
A tak vyhrabal starý oválný mlýnek po mojí mamince (možná i babičce) a ten funguje dokonale. A nic nepadá vedle|
|
A. Bytová 27.8.2020 12:10Tak to jsem nevěděla, že se tomu říká wabi-sabi. Mně spíš osočují z toho, že jsem vetešník. Ale to nadšení, když vnučka našla ve skříni moji starou klasickou džínovou bundu... babičkobabičko jéé, můžu si ji zkusit? No, odešla v ní, v očích svit objevitele pokladu. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 14:52Kdysi, bylo mi tak okolo čtrnácti, jsem u babičky na půdě objevila vyrudlou (doslova) prošívanou vatovanou bundičku. Ó, to byl poklad! V počínající éře "hašišákového" období naprosto jedinečný a vysoce záviděníhodný. Vlastně, jak mi teď došlo, wabi-sabi jsem byla odjakživa. |
|
T. Zana 27.8.2020 11:15Je moc užitečné zastavit se a chvíli jen tak stát. Člověk zjistí, že spousta věcí je zbytečných. Pak samozřejmě přijde souboj, aby se jich dokázal zbavit. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:09To je pravda. I když wabi-sabi spíš nabádá "nech brouka žít" a dodává miluj ho, i když je škaredý a kouše. :) |
|
|
L. Jakovljevičová 27.8.2020 10:59Nevím, co je Wabi-sabi. Žiju ve starém kamenném domě, topím dřevem v jedné místnosti (v ostatních je zima |
|
Z. Jenny 27.8.2020 11:56Jo, po česku by to mohlo být "Sama-babi nebo Dvasami. |
|
|
E. Zvolánková 27.8.2020 12:07Tak to mě dostalo - česká varianta je super |
|
|
L. Jakovljevičová 27.8.2020 12:27Jenny |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 14:53Sama-babi je skvělé. A její wabi-sabi taky. |
|
Z. Yga 27.8.2020 10:37OTéčko – stále tady, na jihu Jižní Moravy, máme krásné léto s příjemnými rány (minulý týden jsem byla v Benešově u Terky, nevzala si s sebou mikinu, protože u nás netřeba , a ráno ve stájích mrzla!) – dneska například v sedm ráno 20 °C. Ale už i sem pomalu natahuje prstíčky podzim – sice první ocúny se mi nepodařilo vyfotit, ale červenající šípky jo https://yga.rajce.idnes.cz/2020_Srpen_9_-_pondelni_rano/ |
|
|
Z. Lika 27.8.2020 10:33Wabi-sabi jsem neznala, jako pojem už vůbec. Na první letmý pohled mě napadlo wasabi :-) Takže díky za seznámení. Mě hodně oslovuje kaizen. Občas banzai. A na jaře sakury :-) Pěkné počtení při čtvrtku, díky. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:17Teprve při čtení diskuse jsem si uvědomila, že jsem wabi-sabi vlastně nijak nepřiblížila. Ale jelikož sami Japonci mají problém s definicí toho, co wabi-sabi vlastně je, tak se můžu tvářit, že je to proto, že to vlastně nikdo neví. |
|
|
Z. Jenny 27.8.2020 10:17Vave,díky za zamyšlení nad způsobem života. Když jsem šla z města ven,měla jsem ještě dostatek sil na veřejný život. Dnes si žiji jak říká Xerxová,taky ve své vlastní jednoduchosti,tak aby nám všem bylo dobře. Chvíli mne to v jednu dobu dusilo, to když jsem se potkala profesně se sociopatem,chvíli trvalo,než jsem ho odhalila,Pak už to bylo v pohodě. Dnes prožívám každý den jednoduché malé zázraky obyčejného života. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:20Jednoduché malé zázraky obyčejného života jsou nejvíc! Jsem vděčná za to, že můžu žít po svém a postupně všechno zjednodušovat a zklidňovat. Nebylo a není to po tolika letech ve stresu úplně jednoduché, ale jde to a je mi čím dál lépe. |
|
|
Z. Yga 27.8.2020 7:58Promiň Vave, ale dneska se musím smát. Ne principu využívat využitelné tak dlouho, dokud využít jde (to je velmi chválihodné a snažím se o to také - většinou Já teda po přečtení názvu myslela, že dneska se bude mluvit o trampské písni a Wabi Rivolovi, potažmo Wabi Daňkovi P.s. ta fošna je moc hezká... jenom jestli tam ty dírky nenavrtali schválně, aby je mohli umělecky zašpuntovat... ale i tak má duši. Já se takhle snažila zachránit staré židle, které půjdou do ložnice jako odkládací stolky - akorát fakt netuším, co udělám s tou prožranou nohou |
|
Z. Iva 27.8.2020 9:28K té fošně - pokud jsou na dřevu vady (suky, díry), tak se místo vyřízne tzv. sukovníkem a nahradí se válečkem o stejném průměru. Ten se tam vlepí a drží, ponechaný suk se většinou seschne více než okolní dřevo a vypadne. Takže ano, není to z důvodu nějakého uměleckého záměru, ale z důvodů ryze praktických. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:30JJ, vídala jsem to ve skanzenech, většinou se ale jednalo o větší dírky. Tohle bylo tak pěkné, navýsost estetické (bylo toho tam všude plno), že to možná byl i záměr. |
|
|
Z. Iva 27.8.2020 17:29To se dělá pořád, podívej se někdy v hobby marketech na takové ty lavice se stolem, říkají tomu pivní set. Je to z nějakého měkkého dřeva (smrk, borovice), ty suky tam jsou vyřízlé. Na té fošně je vidět, že tím vyspravili trhliny |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 21:52Děkuju Ti za informaci, Ivo. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:23Ano, pochází to z Japonska, už z 15. století. Původně šlo o to nalézt krásu v nedokonalém čajovém nádobí z místních zdrojů, posléze se ta estetika rozšířila na další předměty a nakonec na celý přístup k životu. Dnes se pojmu chopila komerce a jako wabi-sabi často nabízí nové, uměle ostařené věci, které jsou pochopitelně mnohem dražší, než ty nové, které jako nové vypadají. |
|
|
A. Zemanová 27.8.2020 15:29Tak dej židli protézu! Ano, ty dírky budou nejspíš umělé, ale jsou úchvatné (mám mnoho fotek, protože jich tam byla spousta na víc lavičkách) a je to pro všechny, kdo to neznají, hezká ukázka toho, jak se dají věci opravovat a uchovávat. Jinak ten smích je v pořádku. Myslím, že odjakživa lidé s věkem docházeli ke zjednodušenému způsobu života, k návratu ke kořenům - a často najednou zjišťují, co všechno bylo zbytečné. I já, i já. A je to k smíchu. Co mě naopak těší, že mnoho mladých lidí přeskakuje "období rozmařilosti" a jde na zjednodušení rovnou. To je skvělá věc a naděje. |
