Nedávno mi dcera, při aktualizaci mobilu, zřídila FB adresu. Sama od sebe, neměla jsem potřebu ji mít. Ale, mám. A tak občas mrknu… na skupiny westíků; sphynxů; videa z pražské ZOO, zejména z pavilonů goril; fotky zvířat. A také na upoutávky k výstavám, návštěvě muzeí, galerií, divadel. Naposled mne zaujalo oznámení o konání mezinárodní výstavy „Psychiatrie: pomoc nebo hrozba?“, pořádané začátkem května 2025, v budově Autoklubu ČR, v Opletalově ul. v Praze.

Cestou na výstavu o psychiatrii, Praha 2025

Cestou na výstavu o psychiatrii, Praha 2025

Její stálá expozice je umístěna v prostorách Citizens Commission on Human Rights v Los Angeles v USA a byla otevřena již v roce 2005. Všechny prezentované dokumenty vznikly na základě rozhovorů s více než 160 odborníky z různých medicínských oborů, práva, historie, vědy, pedagogiky, ale také psychiatrie, psychologie a dalších.

Můj zájem byl osobní – dlouhodobě se léčím s nervy, stejné potíže měla moje mamka i babička. Spouštěčem mých problémů se staly události 11. září 2001. Během pár dní, od pádu Dvojčat, mne úplně ochromil strach, permanentní, nekončící, 24 hodin denně trvající strach, ze všeho a z ničeho. Tehdy jsem cítila, že sama si s tím neporadím. Od obvodního lékaře jsem se žádankou šla k psychiatrovi a od té doby psychofarmaka užívám.

Výstava o psychiatrii, Praha 2025

Výstava o psychiatrii, Praha 2025

Uvádím několik dílčích informací z výstavy, které jsem si odtud odnesla já:

Na panelech rozmístěných ve výstavní hale bylo možné se dočíst o historii a vývoji léčení duševních poruch a postupně zde zhlédnout i 14 krátkých dokumentů, zaměřených na jednotlivá historická období, i postupy lékařů.

Byly zde i aktuální údaje ze světa, ČR nevyjímaje.

Léčení duševních nemocí v historii vypadalo spíše jako mučení, než jako poskytnutí pomoci lékaře a jeho snaha o vyléčení pacienta.

V 16. stol. se např. předpokládalo, že duševní poruchy způsobuje přebytek krve v mozku.

Ve 20. stol. tak lékaři odstraňovali pacientům orgány, o kterých se domnívali, že mohou být příčinou potíží.

Výstava o psychiatrii, Praha 2025

Výstava o psychiatrii, Praha 2025

Na nemocné bylo pohlíženo stejně jako na zvířata bez duše. Podle behaviorální psychologie (J. B. Watson), je vnější pozorování objektivní, tedy měřitelné. Svými pokusy na zvířatech i lidech zkoumal jejich schopnosti učení. Podmíněnými reflexy se zabýval i ruský fyziolog I. P. Pavlov, prováděl pokusy se psy a zjišťoval jejich reakci na různé zrakové, či sluchové vjemy.

Eugenika poskytla záminku A. Hitlerovi pro masové sterilizace, zabíjení duševně i fyzicky nemocných. V r. 1933 bylo v řadách SS 48 % psychiatrů. V Berlíně, v Tiergartenstraße 4, bylo zbaveno života na 70 tisíc osob.

Chirurg Walter Freeman prováděl u pacientů trpících např. těžkými depresemi tzv. lobotomie - ostrým špičatým nástrojem pronikl těsně nad oční bulvou do mozku, čímž dosáhl přerušení nervových vláken spojujících mozkový lalok s ostatními částmi mozku a tím i ovlivnění chování. Tomuto zákroku byla podrobena i sestra J. F. Kennedyho, jejíž rodiče ji chtěli zbavit „přílišné impulsivnosti a prostořekosti“. Z živé mladé ženy se stala mentálně zaostalou osobou na úrovni dvouletého dítěte. Na následky provedených zákroků se 25 % pacientů dostalo do vegetativního stavu. Podle odhadů bylo v rozmezí let 1936 – 1978 provedeno přibližně 35 000 lobotomií.

Na ukončení léčby lobotomií v celém světě výrazně zapůsobil také film režiséra Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem^[3].

Ve 30. letech 20. stol. bylo přistoupeno k EKT – šoky byly pacientům podávány v síle od 50 – 400 voltů.

Výstava o psychiatrii, Praha 2025

Za méně razantní než chirurgické zákroky byla považována nová psychofarmaka jako haloperidon, thorazine, a to i přes vedlejší účinky – např. nekontrolovatelné záškuby, až po trvalá poškození, sebevraždy.

U duševních poruch není prokázáno žádnými laboratorními testy, že je způsobuje tzv. chemická nerovnováha. Nemocní reagují na různé léky různě, každému zabírá v léčení něco jiného.

V naší době narůstá počet psychiatrických diagnóz, a tak už medikamenty užívají i děti. Ještě před pár desítkami let byly dnešní děti s ADHD jen mimořádně aktivní.

Dle statistik trpí duševní poruchou každý 4. člověk.

Trpěly jí i tyto známé osobnosti: A. Lincoln, E. Hemingway, V. Leigh, F. Farmer, B. Holiday, J. Garland, E. Douglas, M. Monroe, M. Hutchence, K. Cobain, E. Smith, S. Wright, C. Zeta-Jones, S. O´Connor, M. Gibson, C. Diaz…

Z českých významných osobností: M. Kopecký, O. Pavel, E. Holubová, V. Cibulková, M. Vašut, A. Cibulka, A. Goldflam, M. Dejdar, P. Muk, R. Müller…

Z výstavy jsem odcházela s rozporuplnými pocity. Jak to vlastně je? Když léky zapomenu vzít, je mi hůř. Ale je to tím, že mi chybí lék, nebo jen tělo postrádá některé látky v antidepresivech obsažené?

Praha, duben 2025

Foto: Jitur

Zdroje:

Odkaz

Odkaz