Přibližně před dvěma lety si můj manžel znenadání oblíbil dánské televizní dramatické seriály. Radost mi tím neudělal, depresivní ponuré dramata neodpovídají moji představě o večerní relaxaci u televize, ale mně se celkově většina televizních pořadů nezavděčí, u televize si čtu knihy a nevnímám. Během krátké doby manžel shlédl blíže neurčitelné množství sérií a episod The Bridge, The Killing, a Borgen, a rozhodl se, že se do Copenhagenu podíváme.

Copenhagen jako osídlené místo existuje od 9. století, jméno znamená Kupecký Přístav, a v současné době je rozložený na několika přirozených i umělých ostrovech. Na letiště poblíž Copenhagenu jsme přiletěli v sobotu 5. září, kde jsme si zakoupili vlakové jízdenky platné tři dny, které jsme nakonec použili jenom jednou na cestu vlakem z letiště Kastrup na hlavní nádraží, Copenhagen Central Station. Nádraží se nachází poblíž starého města, několik minut chůze od hotelu na ulici Vesterbro, kde jsme měli zamluvený pobyt.

Když jsme se zabydleli, byl už večer a usilovně pršelo, tak jsme si na internetu vyhledali restauraci s tradiční dánskou kuchyní co nejblíže hotelu a dali si výborné dánské pivo a jídlo. Nezapomenutelný byl můj předkrm, plátek černého žitného chleba, mistička s domácím sádlem se smaženou cibulí, kapary, a obrovský sladkokyselý slaneček, neuvěřitelně podivná kombinace a dobrota.

Neděle 6.9. 2015

Ráno jsme brzo vstali, a po teplé snídani v našem hotelu vyrazili do ulic starého města.

Kodaň - Staré město

Prošli jsme si staré město a centrum Copenhagenu, Indre By, a přístav Nyhavn, a zamířili jsme do Christiansborgu.

Christiansborg

Je to impozantní zámek, který slouží jako sídlo parlamentu, státního soudu, a královské rodiny.

Část Christiansborgu a zahrady

Prošli jsme se kolem všech křídel zámku a krásných zahrad, bohužel se nám nějak nepovedlo najít cestu dovnitř.

Univerzita

Pokračovali jsme tedy dál po starém městě, přibližným směrem k hotelu, až jsme přišli k Tivoli Gardens.

Zahrady a budovy v Tivoli

Tivoli je druhý nejstarší zábavní park na světě, a i když jsem nevěděla co od toho čekat, byl to nakonec nejlepší zážitek z Copenhagenu. Kombinace úžasných budov ve všech možných stylech, nádherných zahrad a květin, horské dráhy a atrakce, restaurace, i osvětlení; chodili jsme kolem celí okouzlení.

Osvětlení na promenádě v Tivoli

Na horské dráhy a podobné atrakce jsme nešli, jenom jsme se procházeli a obdivovali, dali si dobrý oběd a šli jsme si odpočinout na dvě hodinky do hotelu, abychom se po setmění mohli vrátit a vidět osvětlený park za tmy. Stálo to za to, všude byly girlandy různobarevných žárovek, budovy a jezírka úchvatně nasvícené, nápadité lampy kolem chodníků, a světla atrakcí způsobily, že jsme zase chodili kolem jako v říši divů. Moc se nám tam líbilo.

Tivoli za tmy

Pondělí 7.9. 2015

V pondělí jsme se nemohli rozhodnout kam jít, tak jsme si koupili lístky na turistický autobus po městě. Asi 45 minut jsme se vozili a poslouchali výklad, až jsme vystoupili na zastávce u hradu Rosenborg. Tento hrad byl postavený v roce 1606 jako letní sídlo krále Christiana, a nikdy nebyl moc používaný královskou rodinou, ale je tam umístěna královská pokladnice, kde jsou vystaveny korunní i jiné klenoty.

Rosenborg

Rosenborg se mi zdál moc pěkný a trochu zvláštní. Přístup byl povolený všude, dole ve velmi dobře střeženém sklepení jsme obdivovali klenoty, v přízemí bylo několik velkých zařízených pokojů, v prvním patře ložnice, a celé druhé patro byla obrovská hala, původně sloužící k hostinám a tanci. Po prohlídce jsme se ještě prošli po zahradě kolem hradeb a vodního příkopu, dali jsme si na posilnění čaj a jablkový koláč v kavárně u brány, a na zastávce jsme naskočili zpátky na turistický autobus.

Rosenborg - výhled na vodní příkop

Po další hodině jízdy jsme dokončili celý okruh. Původně jsme plánovali si vystoupit ještě u zoologické zahrady, ale nějak nám došla energie, také autobus byl nahoře nekrytý a celý den, jako ty předešlé, fučel ledový vítr, tak jsme se vrátili zpátky do hotelu. Tam jsme odpočinuli unavené nožky, zašli si do thajské restaurace na večeři, a na závěr do hotelového baru na pár koktejlů, ať si tu dovolenou užijeme.

Úterý 8.9. 2015

Most za deště focený z letadla

Náš poslední den jsme se rozhodli si zajet do Švédska do Malmö. Za prvé Copenhagen není až tak veliký, aby se v něm dalo turistit do nekonečna, a za druhé, a to hlavně, je Chris velký obdivovatel architektonického zázraku zvaného Öresund Bridge. Tento 8 kilometrů dlouhý most spojuje Dánsko a Švédsko, a mezi jeho užitky a zásluhy patří i to, že je námětem manželova oblíbeného pochmurného seriálu The Bridge.

Takže v úterý jsme jako obvykle vstali v sedm ráno – když chce člověk snídat v hotelu, tak musí, snídaně se podávají do deseti, ale jsou dobré a stojí za to. A hned po snídani jsme se vydali na hlavní nádraží, kde jsme zakoupili zpáteční lístky do Malmö. Vlaky jezdí každých 15 až 20 minut, přesto byl náš docela hodně plný, ale naštěstí místa k sezení se našla, mohli jsme si užívat výhledu jízdy přes moře, a za přibližně 45 minut jsme byli v Malmö Central Station.

Malmö

Pět minut chůze od nádraží je hlavní náměstí Stortorget, které jsme celé obešli, a obdivovali i fotili architekturu, a ve vedlejší ulici stojící nejstarší budovu města, kostel Sankt Petři. Jako další krok jsme se rozhodli pro hodinovou projížďku turistickým člunem, kanály, které vedou skrz a kolem města, a okolo pevnosti Malmöhus. Bohužel teď po šesti měsících si ze zajímavého výkladu o městě nepamatuju téměř nic. Jediné, co si pamatuju, je že vítr foukal stejně divoce a studeně jako v Copenhagenu a celou dovolenou jsem si přála, abych nebyla tak optimistická s ohledem na oblečení.

Malmö

Po obědě jsme se vydali za kulturou, napříč starým městem od náměstí k pevnosti Malmöhus, který už dávno neslouží jako královské sídlo; za poslední dvě století to bylo vězení, v současné době je tam muzeum, galerie obrazů, a akvárium.

Malmö

A potom už jsme se z posledních sil dopravili zpátky na hlavní nádraží, a zpátky do Copenhagenu, kde jsme se rozhodli najíst v restauraci nejbližší hotelu. Byla to pizzeria, které jsme se do té doby vyhýbali, protože na dánské poměry tam bylo podezřele levně.

Výhled na duhu z hotelového okna- Kodaň

Podezřívali jsme nesprávné, měli veliký výběr dobré pizzy, zeleninových i těstovinových salátů, ze kterých jsme si mohli za danou cenu brát, cokoli se nám líbilo; tak jsme tam seděli, koukali, jak za oknem prší, a užívali se našeho posledního večera.

A pak už jenom do baru na koktejl a do postýlky, v pět ráno jsme museli vstávat a vydat se na cestu domů do Anglie.

Vaše Fallen DragonKin

Foto: autorka. Klikněte do kteréhokoli obrázku a podívejte se do bohaté fotogalerie!