Pro mnohé z nás představa, že ani ve vodě nejsme bezpečni před pavoukem, není zrovna příjemná. Pavouka obvykle spojujeme s představou i jeho sítě, kterou povětšině spřádá, aby tak ulovil svoji kořist. Obvykle létající hmyzí, ale někdy i nelétající a také i malé ptáčky v krajích tropických. Zvykli jsme si tyto osminohé příšerky potkávat téměř všude. V lese i na poli, na zahradě a v zahradních boudách a dokonce i v našich obydlích a nebo školách a knihovnách. Měli bychom, než se vnoříme do chladivých vod rybníku, řeky a nebo i bazénu, zkontrolovat, zda se ve stejné vodě už neprohání macatý pavouk? Rozhodně ano. I když tito drobečci lidi nežerou a povětšině je ignorují, stane-li se nehoda a pavouk se lekne, tak může bolestně kousnout.

Mimo bolesti a mírné nevolnosti však horší následky nehrozí. Tedy pouze tehdy, jestli náhodou nejste na jedový koktajl toho kterého pavouka alergičtí.

Tito výtečníci ve vodě loví malé rybky, pulce, žabky a jiné vodní potvůrky, kterými se živí. A to na všech kontinentech mimo Antarktidy. Většina jich náleží k druhům Dolomedes a Nilus , což nám napovídá, že nejsou drobní, ale patřičně vzrostlí, už jen proto, aby je lovená rybka nestáhla pod vodu. Celkem jich žije na světě 89 druhů.

Rybařící pavouci, stejně jako jejich lidské protějšky – rybáři, stráví většinou času na břehu, kde jim skály, vegetace a písek poskytují dobrou kamufláž. Zde čekají na svoji kořist, až se nic netušící přiblíží, aby na ni skočili a své tesáky do ní zabořili.

Největší doložený úlovek je, jak jinak, z Austrálie. V sydneyské zahrádce pavouk ulovil 9 cm dlouhou zlatou rybku o váze 10 g.

Psáno 18/01/2019

Ilustrační fotky najdete přímo zde na Rajčeti.