28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

PSI: Velcí psi v naší rodině

Máme doma vlkodava. Už druhého v pořadí. Ale nejdřív jsme měli dogu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Glover 19.1.2019 21:15

Diana je krasavice

Mirko, děkuju za krásný a poutavý článek, jenom skončil moc brzo. Jsem teď celá napnutá jak to bude dál se všemi vašimi rodinnými pejsky. Vlkodavy žádné neznám, jenom jsem je viděla z dálky na výstavách, jsou krásní a Diana taky byla roztomilá. Zvykla si nakonec muškáty a keříky nechat žít?

M. Dvořáková 19.1.2019 21:42

Re: Diana je krasavice

Srdečně zdravím a děkuju za pěkné hodnocení. Diana zpočátku opravdu okusovala, co jí přišlo pod nos. Ale poté co se narodila Anička, a Diana se stala její zanícenou pozorovatelkou a pečovatelkou, přestaly být pro ni okrasné dřeviny atraktivní.

V. Glover 20.1.2019 7:41

Re: Diana je krasavice

Naše Kesinka blahé paměti zaníceně kradla noviny, letáky a magazíny z bedny na recyklování a cupovala je na kousíčky po bytě. Přestala to dělat až když byla slepá líná stařenka

Z. Vave 18.1.2019 13:38

Na vlkodaví články se těším,

protože vlkodav je nádherné zvíře. V Praze jsem ho občas potkávala a vždycyk jsem se za ním zálibně ohlížela. Děkuju za pěkný článek.

Z. Hanča 17.1.2019 20:58

Krásný příběh

dogy Diany! Musela to být moc fajn pejsková, navzdory prvotním zážitkům u milovníka muškátů.

Těším se na další příběhy dogy i vlkodavů. Potkala jsem se s vlkodavem u naší paní chovatelky, když jsme se přijeli podívat a potom si vyzvednout našeho strakáče Denise. To byl úžasný pes!

E. Šusová 17.1.2019 19:37

Dobrý večer Mirko,

velké psy oblibuju a vlkodav byl můj sen. Tak se těším na to další pokračování a věřím, jak oni, tak Diana vám do života vnesly velký věci, jak se na velký psy sluší :-)

M. Dvořáková 19.1.2019 21:43

Re: Dobrý večer Mirko,

Máte naprostou pravdu:))

M. Dvořáková 17.1.2019 18:20

Poděkování autorky

Velké díky všem komentujícím za vlídné přijetí mého prvního zvířetníkového článku. Doufám, že nebudete zklamáni následujícími již hotovými příspěvky, ve kterých přijdou na řadu vlkodavové Arras a Geralt z Rivie. Rovněž mohu slíbit, že se zde rýsuje vyhlídka na další epizody - ve kterých se například dozvíte, proč nosila Diana mašličku na ocase, seznámíte se s příhodou, ve které jeden všímavý investigativní houbař napsal do regionálního plátku, kterak v Kosteleckém lese potkal velkého a chlupatého bílého medvěda (Arras v hlavní roli). V plánu je i hororový příběh s dobrým koncem o tom, jak Geraltek sežral pět minut po půlnoci půl krabice hořké čokolády, s podrobným a nervy drásajícím vylíčením postupu, jakým jsme situaci vyřešili, potažmo proč od té doby důsledně ukládáme hořkou čokoládu mimo dosah vlkodaví mlsné mordy.

Z. Lika 17.1.2019 19:34

Re: Poděkování autorky

Ty upoutávky znějí dobře!!

Díky a těším se. Hlavně jestli to dobře dopadlo :-)

O. Joklová 17.1.2019 20:16

Re: Poděkování autorky

přislíbené články vypadají moc dobře, už se na ně těším - a ne že z toho ucukneš Mirko :-DDDDDDD

Z. Jenny 17.1.2019 20:24

Re: Poděkování autorky

Šmánkote, tak to se budu těšit i bát najednou, príííma a díky!

Z. Matylda 17.1.2019 17:54

Ehm, vlkodav

no, tak já po něm netoužím, ale znala jsem vlkodavku Amálku, ještě když jsem žila v Brně. Občas jsme ji s Borůvkou potkaly a majitelka mě obvykle úpěnlivě prosila, jestli se Amálka smí s Borůvkou aspoň očuchat, že je hrozně hodná, ale nikdo k ní psa nechce pustit. Amálka byla něžný obr a strakatá kavalírka si z ní viditelně dělala srandu, protože byla mnohem obratnější :)

Dogy.... ach dogy. Mně se hrozně moc líbí, ale doma mi jaksi velcí psi neprošli- jsem ráda, že u nepsího páníka prošli aspoň kavalíři :)

Vítám novou autorku a těším se na pokračování :)

Z. Tora 17.1.2019 17:34

Ahoj Mirko,

jak jsem slíbila na FB, nadšeně komentuju :) (to abys mě byla schopná zařadit).

Mně se velcí psi taky líbí, vyrůstala jsem jako dítě v rodině, kde byl německý ovčák, zlatý pes, ten náš Astor. Pak jsme se ale přestěhovali a žádná další zvířata už nebyla, až si nás našly naše kočky, a u těch už jsem zůstala. Vlkodavové se mi moc líbí, jsou nádherní, obrovští, prostě mám ráda, když je psa kus. Jenže vím, že to se psy neumím, tak se raděj věnuji těm kočkám. Ale kdybych měla mít psa, tak bych fakt chtěla vlkodava nebo rhodéského ridgebaka (a někoho k nim, kdo by to s nima uměl). Těším se na další článek.

M. Dvořáková 17.1.2019 18:49

Ahoj kamarádko,

Jsem moc ráda, že se článek líbí i osobě v oblasti literární činnosti spřízněné. Kočky jsou taky moc fajn. Náš kocour Anakin a vlkodav Geralt jsou nejlepší kámoši. Ostatně, kdyby ses chtěla pomuchlovat s velkým psem, stačí napsat na FB, kdy pojedeš kolem:))

A. Bytová 17.1.2019 15:03

Moc se těším

na vlkodavy! Legenda o Gelertovi a princi Llewellynovi ve mně už před mnoha lety nastartovala obdiv k těmto psům.

A Dianka byla bezpochyby úžasná pejska.

D. Ruščáková 17.1.2019 15:01

Těším se

na články - vlkodavy v podstatě neznám (jednou jsme s psinami jednoho potkaly a líbilo se mi, jak byl milý a jak mu obě vlčice volně podbíhaly pod břichem:)) a zajímají mě. Těším se na vyprávění i na fotky :)

O. Joklová 17.1.2019 14:38

vlkodav

se mi taky líbí, Xerxová promine, ale pes prostě "má" být chlupatý (třeba něco jako Dráčkové od Li)

vítám zde novou autorku a těším se na pokračování, kde už tedy bude ten vlkodav (předpokládám), i když Daisy byla taky moc pěkná psina a dožila se skutečně úctyhodného věku :-))))

Z. Janaba 17.1.2019 11:58

Impozantní psi!

Už se těším na pokračování!

S vlkodavem jsem se seznámila prostřednictvím provazu. V polední přestávce jsem si všimla uvázaného vlkodava a protože není tak často k vidění, šla jsem si s ním pohovořit. Byl přátelský, ale něco v jeho očích mě kapánek zneklidnilo. Byly jakoby zrazené. No nic, šla jsem pracovat a po skončení mi to nedalo a jukla jsem za roh. Psík byl na stejném místě. Neklid vzrostl, ale říkala jsem si, že čeká na některého studenta, který si v čítárně snaží vtlouct do hlavy pár mouder. Odjela jsem. Dojela jsem domů, začalo pršet, připravovala jsem večeři a najednou jsem vzala ručnik, auto a odjela zpátky. Byl tam. Promočený, v očích rezignaci, nevíru. Odvázala jsem provaz, vydrbala ho a vzhledem k jeho velikosti ho jako koně vodila po čítárnách. Studenti oživení uvítali, ale nikdo se k němu nehlásil.

Takže policie, odchytová služba, ve mně vztek s pocitem úlevy. Ještě že ho ten zmetek uvázal u univerzity, kde předpokládal velký pohyb lidí. Leč stejně to zbylo na mne. Ale byla jsem ráda a vyslala tichý dík Tomu nahoře, že mě tentokrát nasměroval správně.

Mimochodem, nikdo se o něj nepřihlásil, byl předán útulku.

D. Ruščáková 17.1.2019 14:59

Re: Impozantní psi!

Jano, vím, že se tyhle případy stávají pořád, ale ten strašnej vztek mě nikdy nepřejde. Díky za toho psa!!!

A. Bytová 17.1.2019 15:07

Re: Impozantní psi!

Sem se lípnu. Já taky. Obé. Bezmocnej vztek a díky Ti, JanoBa.

Z. Tora 17.1.2019 17:36

Re: Impozantní psi!

Já bych si tak moc přála, aby karma fungovala a mlýny mlely... všem podobným bych fakt naložila co by to šlo. Ach jo. Ještě, že aspoň tak, já když vidím kolikrát ty příběhy, tak je mi fakt do breku. Díky za psa, Jano.

T. Zana 17.1.2019 11:22

Krásné čtení

A taky vítám novou autorkou a těším se, že vykoukne zpoza buku a něco sem do diskuze připíše :-)

Těším se na pokračování!

Z. Inka 17.1.2019 11:06

Když nám odešlo Mimi

moje volba byl buď fudlák, nebo vlkodav. Tak tam jsem narazila, jestliže velký pes, tak jedině NF, pravila moje lepčejší polovička. A protože můžu být ráda, že mi trpí zástupy koček a psa - co psa, pejsánka - v posteli, musela jsem vlkodava odložit zcela. Ale jsou to nádherní psi, kdysi jsme s holkama dělaly ostudu na výstavě v Hradci Králové a tihle krasavci mne tam zcela uchvátili

Z. Jenny 17.1.2019 10:29

Také zdravím

novou autorku. Velcí psi jsou moji oblíbenci. Moc jsem chtěla za mlada vlkodava ale po přemístění z rodinného domu to už nebylo možné. Dogy miluji,taky jsme s několika kamarádili.Až mi život umožnil,přešli jsme na boxery a taky jich měli přes 40 let za sebou, vždy fenky. Vím dobře, co je pes mého srdce, achjo! Diana byla krásná a moc si zasloužila pěkný život. Díky Xerxové tady o dogách víme mnohé. :-) Mým údělem jsou taky tak trochu nechtěňátka. Těším se na vlkodava,konečně mi nebude chybět.

A. Lex 17.1.2019 9:35

Vřeeele vítám mezi

nás autorku! A jako bonus pro mne, zrovna začala s německou dogou :-) . Vlkodavy znám osobně pouze z výstav, jednou jsem u nich sloužila v kruhu. Bylo zajímavé sedět na židli, baštit o přestávce svačinu a z každé strany mít ve stejné výšce mých úst rozesmáté rozježené tlamy, které kontrolovaly co mám dobrého :-) . Těším se na pokračování, neboť chov tohoto nejvyššího psa má svá úskalí.

Z. Yga 17.1.2019 8:24

Byla dobrá jako chleba s máslem

To je úžasné přirovnání! A Diana se dožila hezkého věku, je vidět, že jí venkovský styl svědčil. Navíc i vzhledově krásný pes.

Ale už se moc těším na vlkodavy - mně se nesmírně líbí (ano, mám ráda ty fousaté tlamajzny) a kdybych se (hypoteticky) dostala do situace, že si musím vybrat mezi některým z velkých plemen psů, určitě bych po něm sáhla ... Proto mne moc těší, že tady bude článek od někoho, kdo s těmito psy žije.

Š. Matyášová 17.1.2019 8:36

Re: Byla dobrá jako chleba s máslem

článek o baskervillských psících bude určitě pěkný :-D

J. Hlavsová 17.1.2019 9:31

Re: Byla dobrá jako chleba s máslem

Já to mám naprosto stejně. Vlkodav mě upoutal, když jsem před mnoha lety přečetla knížku Irčák Fin. A to přesto, že obrázek na obálce připomínal spíš šedého bernardýna ;o)). Internet tenkrát neexistoval a to plemeno tu bylo zcela neznámé. Když jsem po letech v psím atlasu nebo v nějakém časopise uviděla, jak skutečně vypadá, líbil se mi ještě víc. Bohužel jsem nikdy neměla podmínky, abych si ho mohla dovolit.(Pak jsem zahořela pro catahoulu, kterou jsem si dovolit mohla, ale asi jsem neměla - to je jiná kapitola, kterou sem snad jednou taky umístím ). Jedni známí, chovatelé landseerů, si k nim pořídili i vlkodava, moc ráda jsem je potkávala, tenhle ale odešel za Duhový most poměrně brzo, nevím přesně, ale myslím, že se nedožil ani osmi let. Takže se také moc těším na pokračování!

Z. Yga 17.1.2019 11:45

Re: Byla dobrá jako chleba s máslem

No určitě o leopardovi napiš - u tohoto psa mám velmi silný dojem, že je jen pro duševně odolné a důsledné jedince. Jinak vlkodavové délkou věku jsou na tom stejně jako dogy - odchází příliš, příliš brzo. I proto zůstávám u menších a déležijících pesanů.

Z. Lika 17.1.2019 8:22

Vítám novou autorku

a hnedle s tak pěkným článkem. O velkých psech tu články moc nemíváme - vyjma dogáka Nighta - tak se těším na další díly.

Užasla jsem nad Dianiným věkem. A jsem moc ráda, že i přes krušné začátky se z ní vyklubalo rodinné zlato. Díky za moc pěkné psaní.