Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

S malou černou potvorou není o úsměv nouze. Ono i s těmi velkými. Auto nepojmenováváme. Jediná přezdívka je ofroad samouk. Jezdí chudák Caddy v terénu, ale zatím jsme věe zvládli nic neprorazili, nikde neuvízli. Jen barvu bychom potřebovali, aby se dělala blátivá. Takovou,na které by bahno nebylo vidět ještě nevymysleli. Jinak jen prolétám, mám blázinec. Vždy jsem se smála důchodcům, že nemají čas. Já jsem polodůchodce a nestíhám. Nojo, kdo si vymyslel zkoušky, výstavy, štěňata, výcvik a spoustu dalších blbostí. Pokud vím, tak asi já...

Až jednou budeš mít čas (haha), že o malé černé napíšeš?

Ještě k dnešnímu Dni úsměvů: četla jsem, že pozitovní účinky má v nejhorším i "umělý úsměv" - takový ten před zrcadlem nebo když potkáte nepříliš oblíbenou sousedku. Prostě ten pohyb svalů aspoň částečně zafunguje.

Naše první vysněný autíčko Š120 se jmenovalo Autínko , druhý bylo Felda (Felicie combi) a třetí, co máme dodnes je Fábinka (Fábie). Všechna auta jsme měli jako funglovky (fungl nový) a tak nám vždycky vydržely hooodně dlouho.

A teplo teda vypadá jinak, fouká tady děsně ledovej vítr

Dnes mě čeká vlakovýlet, vlaky mám ráda.

hezkou VíPákovitou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům

včera vše klaplo. Jen se účastníci neshodli, jestli po poli s draky běháme od roku 1987 či 1988... Rodinná účast opět stoprocentní. Byl vítr tak akorát a pršet začalo až při návratu pod střechu. Domů jsme jeli v lijáku, ale to už bylo jedno.

Yoda zcela mrtev - bojoval s Vilémem, byli jsme na delším výletě, lítal po louce s cizím psem, pak běhal po poli s draky... a navíc musel hlídat, co se kde jí a kdo by mu mohl něco dát. S Hubertem dobrý - oba vědí, že k sobě nemůžou.

O autech mluvíme podle jejich značek. Teď máme dva Nissany, které rozlišujeme podle "starší a novější"

Svátek sv. Fr. je moc pěkný, jeho malá soška stojí na naší velké kašničce. Jinak naše 4 kočky denně provází můj úsměv a radost, že je máme(stejně jako vzpomínka na ty, které už přeběhly duhový most).

Skořicové šneky neznám, ale skořice je v Americe velice oblíbené koření, manžel ji přímo miluje. V kuchyni mám velkou sklenici s víčkem se směsi skořice s cukrem (skořice mnohem víc), protože tím sypu fr.toasty (smažená bageta máčená ve vejci) a pro manžela je sypu dobře 2x hustěji, než pro sebe.

Teď jsem se snažila vzpomenout si na jméno první třídní učitelky, druhá byla Holečková, později i třídní učitel, ale obě jména mi jaksi vypadala, později se mi určitě vybaví.

A česnek- minulý týden manžel z nákupu donesl větší sáček (polo-síťový) krásných čerstvých hlaviček česneku, používám ho často. Máte někdo radu, jak hlavičky uchovat co nejčerstvější? Protože koupit podle potřeby jen jednu velkou hlavičku se mi prostě nevyplatí, tak mám v lednici rovnou celý sáček (přes půl kg) menších, ale krásně "šťavnatých". Ubývají dost rychle, ale přeci jen některé postupně seschnou ( i ty spotřebuji, pokud to jde). Nemáme chladný sklep, jen tak zavěšené "na vzduchu" jim tu nesvědčí (jako zapletené "copy" co mívají v rest.) takže jedině lednice. Vydrží tak hodně dlouho, ale občasná hlavička, či pár stroužků skončí nepoužitelných.

Maričko, máš pravdu - kde jsou kočky, tam je úsměv. Ostatně to platí i pro psy, ptícy a podobně, sv. František by mohl vyprávět.

S česnekem zápasím taky, buď mi shnije nebo v lednici zplesniví - jediná pomoc pro mě je rychle ho spotřebovat. Ať žijí topinky, česneko-sýrové pomazánky a další dobroty.

Dneska jsme naložili veterána a jeli s ním do Kroměříže na Den uniformovaných sborů jako pozvaní hosté, zařadili jsme se ke Klubu policejní historie. Bylo tam krásně a byl moc prima program- ukázky policejní i hasičské práce, ukázky letů velkých modelů i skutečných letadel, kluby vojenské historie, davy návštěvníků- moc fajn den :)

Tak doufám, že vás tentokrát uvedli, jak se patří!

Hm, auto už přes čtyřicet let nemáme a ani tehdy přes lety se nijak nejmenovalo. Vlastně jediná věc, která je u nás pojmenovaná, je z nějakého nepochopitelného důvodu taková ta velká taška, co ji prodávají na tržištích. Franta ji miluje a říká jí Stáňa...

No ale je lepší, když manžel Franta miluje tašku Stáňu, než aby miloval sousedku Jůlinku, ne?

Já svá auta pojmenovávala. První ojetá Š105 dostala jméno Barča. Když jsem si koupila druhou, novou, konzultovala jsem s dětmi v rodině - no Barča hezčí. Favorit byl Fanouš (nejhorší auto historie), VW Polo bylo Poldinka, Toytota Star byla Hvězda, Suzuki Swift byl Svištík. VW Passat Combi byl samozřejmě Pasát (nejlepší auto, co jsem kdy měla, velmi prostorné, třeba na psí závody nás jelo pět lidí, dobrman, dva němečtí ovčáci a bernardýn). Další bylo Suzuki Jimny - Džimík, rovněž velmi oblíbené, moje současné je Suzuki SX4 -Suzučka. Pasátem počínaje dávám přednost autům 4x4. Aut za ta léta bylo dost, ale krom Barči hezčí šlo o ojetiny, a ty vydrží pár let. Suzučce je 18 let, ale jezdí dobře, oni Japonci mají výdrž, i když pár problémů taky bylo. Já jdu za rok na zdravotní posouzení ohledně řidičáku, tak uvidíme, zda vydržíme. 🙂

A to je moc pěkná přehlídka. A auto naložené dobrmanem, německými ovčáky a bernardýnem, to je úplná Liga spravedlivých, včetně Hulka :-) Přeji, abys mohla v pořádku jezdit do nejdéle :-)

Ani jedno z mých aut nemělo jméno. Nějak jsem na to ani nepomyslela. Užitková věc, ledničku také nepojmenuji. Ale moc se mi líbí Modroň, to by šlo, ačkoliv v zájmu pravdy moje by se musely jmenovat Špindoň. Zvláště poslední, kdy oslněna barvou atlantic blue, jsem kývla. Já blbec, na tom je vidět každá kapička, každý dech!

Liko, máš pravdu, skořicové šneky jsou skandinávský must. V každé pekárně, kavárně i supermarketu dbalých své cti, je musíš najít. Je to taková národní buchta. Co je vlastně typické pro Čechy? Makový koláč, čičo? Ale my jsme nikdy nebyli tak chudí jako Norové, takže naše fantazie a výběr je určitě daleko větší.

Myslím, že tradičně, díky pohádkám, je to u nás nějaká honzovská buchta - možná povidlová. Švestky tu rostly.

A barvu atlantic blue si vyhledám - ale jestli jsou na ní vidět kapky, nedá se to svádět na ten Atlantik? Jako že je super realistické?