Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pamatuju v dobách mého mládí metrové závěje, mráz, sousedé jdoucí ráno do práce se museli závějemi prohazovat ze vchodu. Doma ani ve škole nebylo ústřední topení, kdo přišel domů první, musel zatopit, ve škole v každé třídě kamna, školník brzo ráno zatápěl a během vyučování chodil přikládat. My ráno do školy taky závějemi, ulice se uklízely, ale myslím, že se nesolilo. Jako Mikuláš chodil jeden soused, v rámci jeho rodiny i čerti a anděl. První banány nám přivezl táta z Bratislavy, vůbec mi nechutnal. Na pomeranče byly fronty, bylo možné jen omezené množství, kubánských bylo možno víc, ale moc se nekupovaly, protože právě nebyly moc chutné. Když jsem pak začátkem sedmdesátek studovala v Praze, vozila jsem ovoce odtud. Oblečení huberťáček, palčáky a čepice z ovčí vlny, zimní tepláky na nohou "šedý mor" - kotníkové gumáčky, do kterých se vkládaly bačkory. Odpoledne koulovačka, sáňkovačka, stavění sněhuláků a bunkrů. Brusle jsem ze zdravotních důvodů nikdy neměla, lyže taky ne, ty jsem si koupila až jako dospělá.

Otužování a spousta fyzické námahy, to je to pravé. Spánek ve studeném pokojíku rovná se vydatný spánek, na to se dnes často zapomíná. A partičky dětí chodících pěšky do a ze školy za každého počasí, dodnes mají ty nejlepší vzpomínky. Krásná vzpomínka, Kimi, děkuju.

kubánské byly ty na džusy a šťávu...ne na jídlo...