Neviditelný pes

VíP: Aneb Víkendový pokecník

14.1.2023

Venku šedivá neinspirativní deka, do oken buší kapky deště, ale klivie Berta už nasazuje na květ! Ještě pár dní a půjde na květové stanoviště, tj. na ledničku v předsíni. Ale zatím ji nechávám na zimovišti, tj. na schodišťovém okně. Popelník si z ní zatím nikdo neudělal a doufám, že to tak i vydrží. Ibich na wc už taky vyhání letorosty, tak to, hochu, ještě počkej! Ale je fakt, že ibich se má v lednu ostříhat, aby stihl dobře vykvést. No tak jo. Ale třeba až za týden.

Ale co to šedivo? Občas přes den vykoukne na pár minut nějaký ten hektar modré oblohy, ale dnes to byl jen kapesník někdy v devět dopoledne. Čím podpořit náladu? Ano, svíčkami, to jsou věčné dary, kterých se mi hojně dostává.

Vždy užasnu nad filmy, kde se hrdinka cachtá ve vaně a kolem sebe má desítky, ba stovky zapálených svíček. Touto cestou tedy nepůjdu, ale není to marný nápad, už jen jedna, dvě svíčky v nepříliš velkém prostoru dokážou znatelně zvýšit teplotu. Což je možná i aktuální. Ale teď mi jde jaksi o osobní energii.

Takže si zapaluji svíčky na stole, hledím jako pračlověk do plamínků. Kočky jsou nadšené. Čenda vždy vzorně sedí a kulí oči. Tentokrát se však přidružila Suzinka. Nespouštím z ní zrak, znám své kočkohajmské, ale - selhala jsem. Suzinka se totiž pustila kousek od svíček do hygieny, a znáte to, to je najednou samá noha v nejrůznějších úhlech, verva veliká, končetiny předlouhé. Sleduji ji sokolím okem. Když tu náhle - Suzinka strne, Suzinka vystřelí a současně svíčka zhasne! Je celá zaťápnutá.

Hrkne ve mně jako ve starých hodinách - hoří, nehoří? Suzinka poskakuje pod stolem a potřásá pravou zadní jako Chaplin. Kulhá, nekulhá? Bude to spálenina? Rozhodně si spálila chlupajzny, smrdí to pořádně. Dopadnu kočku a mažu s ní do koupelny. Suzinka není z těch spolupracujících. Naštěstí si ji nezapomenu otočit zády k sobě, druhou rukou roztočím studenou a začnu jí chladit packu. No jekot, týrání, stohlavá saň. Ale asi ze mě čišela rozhodnost natolik, že jsem packu nejen zchladila, ale i trochu prohlédla. Chlupů tedy ubylo, ale na zranění to nevypadá. Lehce vymačkám packu a Suzinka zhnuseně odchází. MLP za mnou povolává, že chlupy působí jako izolace, myslí zřejmě protipožární. No je totok možné?

Suzince na noze zbyly určitě kousky vosku, ale to se jí snad nějak oddrolí anebo to zbaští, snad jí to nepřitíží. Jinak chodí normálně, oddechla jsem si.

Takže hnedle jsem měla o zvýšenou hladinu energie postaráno. Z čehož plyne známé ponaučení: pozor na splněná přání!

A vede mě to k otázce: do čeho vaši miláčkové spadli, šlápli, vyváleli se v tom, a jak jste to řešili? Namátkou si vybavuji chcíplé ryby nebo enona, ale to je taková klasika. Máte i něco neklasického? Tím, že si tu o tom povíme, to zaklejeme, aby se to už nestalo. Doufám :-)

Přeji příjemnou sobotu a neděli. A jelikož máme obvyklý vípák, pište sem o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.

Lika Neviditelný pes


zpět na článek