Totiž rozhodla jsem se letos dovolenou schramstnout zavčasu, tak jsem začátkem června vyrazila k řeckému moři.

Postřehů byla celá řada, ale zvláštní bylo zejména to, že skoro nic nevonělo (těsně před naším příjezdem skončila nebývale studená vlna) a cikády vůbec necikaly. Bylo na ně prostě brzo. Na koupání nikoli :-)

Ráno jsme zahajovaly zachraňováním různých breberek, které měly pocit, že v přilehlé vinici je nuda a že v našem pokoji to bude určitě lepší. To byste nevěřili, jak rychle umí takový babouk utíkat, a že dlouhatánská stonožka umí plynule zařadit zpětný chod, aniž by vyšla z tempa.

Stačila jsem vyfotit tuhle kobylku. Okukovala jsem ji z těsné blízkosti a nemohla se jí dopočítat nohou, ale i přes zjevný deficit odmítla nechat se zachránit a dvoumetrovým skokem odplachtila v dál.

Jinak na výletě jsem před ukázkou hrnčířství dala přednost kočenám, jak jinak.

Kuriozitou byl také tento přírodní kurník uprostřed letoviska, kohouti kokrhali udatně dodaleka, pokud je zrovna turistky nezachraňovaly před provozem, a na noc se ukládali do větvoví:

A poprvé jsem uviděla drvodělku. Podle mě je to spíš drvodělo, obrovitý tvor, a ten rozkvetlý keř byl jimi přímo obsypaný. Naštěstí nejsou útočné, jak ujišťuje teta wiki.

Na rozdíl zřejmě od tady tohoto tvora, taky pořádně velkého. Nějaký sršáň snad?

Přeji vám hezký začátek léta a pouze mírumilovná setkání hmyzího druhu :-)

Máme obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.

Foto: Lika a Vendy.