VíP: Aneb víkendový pokecník
logo VíP foto: Neviditelný pes
Minulý týden, a možná ještě i teď o víkendu, si díky svatému Martinovi mnozí pochutnáváte na pečené huse nebo kachničce. Připomnělo mi to scénu ze Světáků, v němž Jiřina Šejbalová poučuje svoje svěřenkyně, dychtivě se chápající (až sápající) pečených porcí: „Rukama se drůbež může, a to včetně až po kachničku.“ :-)
Má pravdu, i když třeba u nějaké oficiálnější tabule se to tak úplně nedoporučuje, neb pak jeden vypadá jako hladovec. Říkám si, a proč ne? Na pečenou husu-kachnu či husokachnu mohu mít chuť i hlad :-)
Svatého Martina vhodně doplňuje Den jakosti - však ty husy a kachny, ty jsou třída!
Dnes, v sobotu, máme Den laskavosti. Se zájmem jsem zjistila, že existuje akce zvaná „jsem laskavec“, což je půvabná slovní hříčka, navíc bohulibá.
Laskavost je hezké slovo. Nějak ve mně vyvolává představu mírumilovného tichounkého lupání kvetoucí trávy v horkém létě. Ale třeba pobídka: „Ukliď si to LASKAVĚ“ zní skoro výhrůžně :-)
V neděli je Den bez aut. Jsem zvědavá, kdy bude zaveden Den bez mobilu. Když se řekne auto, patří k tomu i mobil. No ne? :-)
Přeji všem pěknou sobotu a neděli. Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkolik, co vás zajímá a oč se chcete podělit.