VíP: Aneb víkendový pokecník
logo VíP foto: Neviditelný pes
Návraty z dovolené.
Bývají všelijaké. Jsou i tací, co se na tento návrat těší. Pamatuji si, jak jsem dříve kvůli šéfovi měla dovolenou málem zkaženou, protože jsem se obávala návratu do práce, „co zas bude“. Nějak jsem si to brala. No, to už je pryč. Teď už řeším jen různorodé hromádky do pračky a hromadu balíčků s papírovými kapesníky, ožvachtlaných, ale asi je využiji při úklidu. Přece to nevyhodím.
Dále jsem se těšila na přívoz mé „velké tašky“ (domů jsem cestovala jen s příruční). Velká taška strávila v kufru auta skoro šest dní a věru bez klimatizace. Byla jsem fakt zvědavá, jaké procesy se rozjely v napěchovaném špinavém prádle, nasolených ručnících a předvařené čočce.
A hle - ani to nesmrdělo! Sůl je mocná konzervantka!
Takže se pomalu zajíždím do běžnějších kolejí, vyráchaná, rozhodně v jiném rozpoložení než před odjezdem :-)
Jaké jsou nebo byly vaše návraty?
A mimochodem, „naše“ plachetnice se jmenovala Morski zekan. Znělo mi to náramně pěkně a vznešeně. Kdo jste zvědaví, vyhledejte si to, stojí to za to :DDD
Přeji příjemnou sobotu a neděli. Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.
