Sice je zima, ale kouknu takhle při práci u pecka do okna, a co to nevidí mé oko? Na pozadí chumelenice, vodorovné jak někde na Baltu, se skví poupata. Že si s tím muškáty vzpomněly zrovna teď, když konečně mrzne? No jo, více světla je znát.
Což mi připomnělo, že se kouknu na wecko, kde bivakuje ibišek - a co to nevidí mé druhé oko? Vyhnal mladé větvičky a lístečky, zeleňoučké a šťavnaté... čehož si evidentně všimly i mšice.
Zajásaly a mlaskají si, až mi uši zaléhají. Tak to teda né. Uvědomila jsem si, že leden je zkracování ibišků (kvetou na letorostech, kromě některých nejmenovaných domácností, například Xerxové, kde ibich kvete furt).
Tak jsem popadla nůžky a už to jelo. Děkuji vám, mšice, že jste mi připomněly, abych zavčas ibich zkrátila!
Cestou zpět k pecku jsem se podívala do kalendáře. A tento týden se v něm skvěl kalendářový úkol: Napište své jméno morseovkou. Nevím, co to můj kalendář popadlo, ale zalovila jsem v hlubinách paměti. Morseovku jsme se učili!
Tak jedem:
lupíneček ibis krákorá akát
A jak jsem tak rozjetá, přidám
Lima India Kilo Alfa
Charlie Echo November Delta Alfa
No už toho nechám, tohle už morseovka nebyla, ale je fajn si různé kódy oživit. Psávali jsme si v nich různé vzkazy a byla to součást bojovek a hledání pokladů. A nikdy nevíte, kdy se vám budou hodit. Onehdy zcela nečekaně jsem tu šifru potřebovala při mezinárodním hláskování jmen, to byla prča! No kouřilo se ze mě, ale dali jsme to :-)
Přeji příjemnou sobotu a neděli, s nějakou dobrou lednovou zábavou!
Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.
Foto: Lika