Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
T. Zana 6.9.2020 12:56My se budeme muset taky vypravit někam na houby! |
A. Rgova 6.9.2020 9:23Ráda jsem si přečetla článek o sžívání Žofky a Sněhulka. Když pozoruju zrzavého Garfa s bílomourkou Mícou, tak musím uznat, že po asi roce, přešli z hodně drsného kočkování( rvaní? i když na zranění -jen drobné škrábance- došlo zřídka) do kočkování jemnějšího. Dnes už mohu sledovat bez utěrky nebo stříkací kropičky v ruce. Doufám, že jednou dojde i na vzájemný mytí hlav. Včera jsem se rozhodla projet kolem Souše. Mám teď období hnací. Pořád se ženu na nějaký místo, tam něco zrobím a ženu se zas zpět, tam něco zrobím, přespím, zrobím a ženu se zpět...Vlastně je to dobrý. U NB trávím naprostý minimum času. Telefoním s handsfree při přejíždění. Při přejíždění se dá taky leccos promyslet, kolonky se najdou i u nás. A abych dokončila myšlenku. Kousek od Souše jsem hnaní pozastavila a během příjemných 15min našla pěknou misku praváků, jednoho malýho podhříbka a pár hrstí borůvek. Úsměv se mě drží a tohle ho ještě poroztáhlo. Přeju hezký dny a děkuju za možnost pročíst článek a pokochat se i komentáři. |
Z. Xerxová 6.9.2020 6:22hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům v lese budou davy a tak vyrazíme k Jánovi - výlety, které jsem doporučovala Petrys... mě naladily, na hradě "z mlýnských kamenů" Night vlastně nikdy nebyl... Prostě jdeme opět směr Naděje |
Z. Xerxová 6.9.2020 11:13tak jsem nechtěla jít na houby a chtěla jít na hrad. Mám hrozně moc hřibů a na hradě jsme nebyli... Hřiby byli všude. Na cestě, vedle cesty, v hustníku, na pasekách... všude. Veliké i maličké. Nečervavé - výstavní. Brzy jsme si zakázali pohledy mimo cestu. Pak jsme si je zakázali sbírat úplně. I tak jich máme plný ruksak - a čtyři veliké (ale čerstvé pevné) jsme vzali sousedce na zásobu řízků do mražáku. K hradu jsme došli - ale ve skalní bráně bivakovala parta trempíků s obrovským bandogem. A tak jsme usoudili, že nemá cenu stresovat psy... oni se mnohokrát omluvili (ještě za námi bezpsí část doběhla), ale my se tam klidně vydáme v zimě, kdy rozhodně o lidi v těch místech nezakopneme. lidí kolem silničky a parkoviště hodně - ale jen o kiláček dál nikde ani noha. Krásné lesní cesty, psík nadšen, s klacíkem poběhal, kaluže a potoky probrodil, tatranku dostal... prostě paráda |
M. Crossette 5.9.2020 19:02Liko, krásné, něžné kočíčí vzpomínání. Jó kočičí sžívání je nervní nejen pro kočky, ale i jejich majitele. Však jsme si to už také párkrát zažili. U našich prvních koček se podobně jako Sněhulák chovala Smoky. Měla s Dixie úžasnou trpělivost, také se jí snažila "zalíbit" a nikdy proti Dixie nevyjela. Zvykly si na sebe, ale Dixie začala mít Smoky opravdu ráda až po několika letech.
Zasmála jsem se větě :"..nakonec uznal, že mám některé přednosti sama o sobě, Žofinka například neumí otevřít konzervu a navíc ho nechce tak krásně hladit za ušima)".
U současných koček se jako tvůj Sněhulák chová Ginger. To : ".nadšeně strká Žofince čenich do obličeje, Žofinka chvíli uhýbá a odvrací hlavu"..s tím rozdílem, že čenich cpe pod dobráckou Rusty, která sice také "odvrací hlavu", ale nakonec to vzdá a nechá se nejen pucovat, ale pak si s Gigner prohodí role. Krásně se na to kouká |
Z. Lika 5.9.2020 19:08To vzájemné mytí mám u koček nejradši. Zažila jsem to jen se Sněhulákem, když k nám přišel maličký Myšánek. Sněhulák se ho úžasně ujal, mám dojem, že jsem o tom taky psala, možná to vyhrabu. Jsem tak ráda, že se kočky u vás vždycky nakonec sžily. A máš pravdu, někdy to trvá roky. Ale trpělivost se vyplácí :-) |
A. Zemanová 5.9.2020 14:30To je moc milé vyprávění, Liko. Vlastně je moc fajn, že jsme o svých zvířatech psali, protože je to po letech krásná vzpomínka. Na houby bych moc ráda, ale i když se cca ve středu koleno velice zlepšilo, netroufám si do nerovného lesního terénu. V pondělí jdu na kontrolu, tak uvidíme, co řekne pandr. Hodně jsem už koleno rozcvičila, ale některé polohy a ,hmmm, některé zahradnické práce koleni nedělají úplně dobře. Nicméně si skoro troufám doufat, že to meniskus neodnesl, že "jen" dostaly zabrat vnitřní šlachy a vazy. Přeju všem dobrý den. |
Z. Lika 5.9.2020 19:09Nadále držím s kolenem palce pěsti - to se nedá uspěchat, ať se to netáhne. |
Z. Jenny 5.9.2020 12:06Liko, moc milé, díky! =^. . ^= =^. . ^= |
Z. Lika 5.9.2020 19:10Díky, Jenny, však s tím kočičím sžívám na vás vzpomínám :-) |
T. Zana 5.9.2020 8:16Moc hezké vzpomínání, příjemný začátek soboty :-) Taky jdeme na výlet, dnes by ještě mělo být hezky. Nebudeme hledat houby, ale viadukt ;-) |
Z. Lika 5.9.2020 19:10Děkuju, Zano. Předpokládám, že viadukt se hledá lépe než houby, ale jeden nikdy neví. Tak lovu zdar! |
Z. Xerxová 5.9.2020 6:19hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům Krásně něžná vzpomínka na černou a bílého... My vyrážíme s černou obludou do černého lesa na bílé hříbky |
Z. Xerxová 5.9.2020 10:52v půl sedmé jsme byli v lese - nikde nikdo - potkali jsme velmi zblízka krásnou srnku. Night byl přímo vzorný - zastavil se (byl kus před námi), podíval se jak utíká a vrátil se ke mně pro pochvalu... Pak jen pročmuchal místo, kde byla. Hříbků mocmoc (hlavně praváků), ke konci jsme se již snažili nehledat (ale moc nám to nešlo). K autu jsme se vrátili v devět - už tam bylo jak na Václaváku. A ta srnka, co jsme ji viděli na konci byla dle mého stejná, jako ráno... Night vzorně využíval rampičku v obou směrech, tvářil se spokojeně, zvědavě, poběhal s klacky, probrodil (a vypil) každý potok, prostě výlet tak akorát. Houby už mám "zlikvidované" - sušička jede, sousedka dostala misku, pro maminky kamarádku mám "mísu" a zbyteček bublá na plotně - půjde to do mražáku... |
Z. Lika 5.9.2020 11:31To bylo skvělé ráno - spokojený Night, nůš hřibů, které jsou již zpracované... paráda. |
Z. Janaba 5.9.2020 16:21Ty jsi tak pilná, že mě svědomí zvedlo a šla jsem aspoň ostříhat kytky a zamést terasu. Ale nedělej mi to často! |
Z. Xerxová 5.9.2020 17:53nejsem pilná - jen se mi nechce dodělávat pracovní resty - musím dodělat chybějící projektové výkazy... a tak děsně se mi do toho nechce, že už jsem i dodělala blůmovou marmeládu... Teď jdu ještě na Najtí týdeníček... a pak holt dojde na výkazy |