Fakt se mi vyplatil, Zvíř ve smyslu Zvířetník, i ten náš zvíř ve smyslu kocour Čenda.
Totiž patřím k těm, kdo nemají příliš zásobenou lékárničku - možná acylpyrin, kapsaicinová náplast, teploměr... To sice vypovídá o způsobu života, méně o připravenosti. Takže když jsem nedávno lehla jako skácená mája, lála jsem si velice. I když... ono se nedalo mnoho dělat. Jen ležet a čekat, až se palba přežene, pokud možno beze škod.
A tady se dostávám k tomu vyplacení. Děsně jsem kašlala, to byl přímo koncert pro činely a varhany, a při tom se moc spát nedá, no uznejte. A tu jsem si vzpomněla na veselý Sharčinčlánek o Mospilanu. Že já ty pastilky pro úlevu v krku mám? No jo! Vždyť jsem si je kvůli tomu tehdy kupovala. A vězte - fakt mi ulevily. Varhany nasadily basovější, příjemnější rejstřík, a celé to bylo po každé pastilce takové klidnější.
A jak se mi vyplatil Čenda, který u nás nastoupil do služby za velmi dramatických okolností? Vzpomněla jsem si, že po té anabázi u nás zůstaly všelijaké prostředky na podporu imunity a rovněž několik chemických dryjáků na vylepšení kvality kašlíčku (Suzinka tehdy začala dělat eh-eh, pravá viktoriánská dáma, ne jako já dnes, hromburác chropotavý, který se hodí leda tak do sklepa hospody).
A to všechno opět zabralo. Situace začala získávat normální podobu, na jakou jsem zvyklá, a už neděsím kocoura pokaždé, když si mi večer lehne na hrudník a z něj začne teskně volat celé hejno koťátek. To se mu nelíbí a přísně se na mě dívá, ať toho okamžitě, ale okamžitě nechám.
Nechávám, sice postupně, ale jde to. Jen pro pořádek - od začátku ani náznak pocitu dušení a už pár dní jsme oba lidijové úplně bez teplot.
Přátelé, máme tu jaro! A dnes je navíc Den lesů, poezie a zdravého spánku. Tak si ho krásně užijte! Choďte lesy a přírodou a mezi hulákáním „pocem“, „fuj“ a „nežer to!“ recitujte jezerní básníky a Šrámka a Babičku a vůbec.
Přeji příjemnou sobotu a neděli.
Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.