Totiž včera, v pátek 13. 2., byl Den rádia. Nevím, jak kdo posloucháte rádio, ale moje dětství rádio provázelo. Nedělní pohádka, Zákruta, rozhlasové hry... Ty jsem měla moc ráda. Dokonce jsem slyšela i znělku oné ranní rozvičky, která běžela snad ve čtyři ráno! Bylo to o tolik lepší než televize – ta potřebuje i oči, kdežto u rádia se dá normálně pracovat, tedy spíš manuálně, mechanicky. Na psaní úkolů muselo být ticho :-)

Další „retro“ svátek máme v sobotu, Den knihoven. Máte čtenářský průkaz, využíváte ho? Chodím do knihovny ráda, najdu tam, co potřebuji. A ráda držím knihy v ruce, listuji... je to pro mě požitek. Jsem ochotná připustit, že nemusím mít všechny doma :-)

V neděli, 15. 2., máme Den luskounů, jediných savců, kteří mají šupiny. Jelikož jsme na Zvířetníku, vzdávám mu čest a přeji dlouhé a dobré dny a roky, a ať se stane neohroženým druhem, což bohužel zatím neplatí. Takže – žij na zemi dlouho a blaze, luskoune. Jinak luskoun prý neluská :-)

A společně s Jajkou se podělíme o páteční návštěvu Křišťálové zahrady v Praze. V únorovém předjaří nám krásně vyšlo počasí – relativně teplo a občas dokonce slunce! Našedlá zeleň a hněď zahrady ožila barvami skleněné krásy, často přivolávající jaro zcela přímočaře, jako třeba ty hořce na titulní fotografii. Určitě se podívejte do pěkné fotogalerie, projdete se zahradou s námi. Jsou tam básně plné barev a světla:

Přeji příjemnou sobotu a neděli. A jelikož máme obvyklý vípák, pište sem o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.