Také zde příliš neplatí pravidla o zkratkách na nálepkách - mnohdy je tam jen komerční název, jindy si výrobce určí zkratky podle svého. Proto může být u některých nemocí více možností označení.

Očkování doporučená

V této podkapitolce jsou popsány choroby, proti kterým je zaměřena většina běžných očkovacích látek. Pokud nebudete mít u veterináře zvláštní požadavky, obvykle naočkuje vaši kočku právě touto kombinací.

Infekční panleukopenie (P) je virové onemocnění postihující všechny věkové kategorie koček. Pokud se koťata nakazí během nitroděložního vývoje, umírají krátce po narození nebo se rodí s těžkým neurologickým postižením. U koťat od šesti týdnů způsobuje apatii, nechutenství, anemii, pokles bílých krvinek, zvracení a úporný průjem. Terapie je pouze podpůrného charakteru a není vždy účinná. U dospělých koček má většinou mírný průběh a dojde k samovolnému uzdravení. Vakcinovat lze koťata od 8. - 9. týdne stáří s 1-2 revakcinacemi, další revakcinace je vždy jednou ročně. Aplikuje se subkutánně nebo intramuskulárně.

Infekční rinotracheitida (H, R) a kaliciviróza (C) jsou virová onemocnění postihující horní cesty dýchací a společně s některými bakteriemi tvoří tzv. syndrom kočičí rýmy. Vyskytuje se zejména v chovech s nižším hygienickým standardem (velkochovy, množírny, útulky), kde se postupně nakazí až 100 % jedinců a úmrtnost malých koťat je až 70%. Rinotracheitida způsobuje u březích koček potraty, porody mrtvých nebo slabých koťat, která zpravidla brzy hynou. U starších zvířat se vyskytuje horečka, zánět spojivek, výtok z očí a nosu, někdy i drobné vřídky v tlamě a nadměrné slinění.

Kaliciviróza začíná apatií a nechutenstvím, následuje horečka, dušnost, vředy v tlamě a slinění, eroze na tlapkách, nechuť k pohybu způsobená bolestí svalů a kloubů. Terapie je pouze podpůrného charakteru a u velmi mladých jedinců nebo v chronických případech je často neúčinná. Očkování je možné od 8. - 9. týdne, nutná je revakcinace za 3-4 týdny a pak každý rok; aplikace probíhá standardním způsobem.

Vzteklina (R) je smrtelná nemoc, o které už byla zmínka v minulém díle. U koček není vakcinace povinná, ale doporučuje se u těch, které chodí ven. Je to jednak pro případ, že by taková kočka zranila člověka, ale také kdyby byla ona sama zraněna zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou (očkovaná kočka by byla jen přeočkovaná, neočkovaná by musela být utracena). Vakcinovat lze koťata od tří měsíců věku, revakcinace je dle pokynů výrobce konkrétní vakcíny za 1-3 roky.

Očkování možná

Vakcinace proti následujícím chorobám se provádí pouze na přání majitele, hlavním důvodem je výrazně vyšší cena očkovací látky.

Chlamydiová infekce (Ch) je způsobena bakteriemi, které napadají hlavně sliznici dutiny nosní, ústní a spojivkový vak. Postihuje zejména koťata, z dospělých kočky oslabené nebo ve stresu. Projevuje se rýmou a výtokem z očí, ve vážnějších případech i vředy na rohovce, apatií a nechutenstvím. U samic může způsobit reprodukční poruchy a u březích potraty. Průběh může být ještě komplikován souběžnou virovou infekcí. Onemocnění lze léčit antibiotiky, neléčená infekce může přetrvávat měsíce a nakažené zvíře je zdrojem infekce pro ostatní. Vakcinovat lze koťata od 8 týdnů s revakcinací za 3-4 týdny a pak každý rok vpichem do svalu nebo pod kůži. Vakcína chrání proti rozvoji příznaků onemocnění, nebrání ale v šíření bakterií do prostředí.

Virová leukémie (FeLV) je jedno z nejzávažnějších virových onemocnění koček, které může postihnout zvíře jakéhokoli věku; koťata se mohou od matky nakazit již před narozením. Příznaky jsou různé - nejdříve apatie, nechutenství a horečky, později infekce dásní, dýchacích cest a střeva, leukémie, nádory různých tkání, anemie, postižení ledvin, kloubů, nervového systému. U koťat a mladých koček je průběh rychlý a brzy končí smrtí, starší kočky mohou přežívat ještě několik měsíců po propuknutí infekce. Účinná terapie neexistuje a nemocná zvířata jsou zdrojem infekce pro ostatní kočky v chovu. Očkovat klasickou aplikací lze koťata od 8 týdnů stáří s revakcinací za 3-4 týdny a pak každý rok. Před prvním očkováním je nutné zvíře otestovat, zda není nosičem viru, protože vakcinace by v takovém případě mohla uspíšit rozvoj nemoci.

Infekční peritonitida (FIP) je zákeřné virové onemocnění, které postihuje zejména kočky do dvou let věku, ale infekce starších jedinců není vyloučena. Příznaky jsou různé, onemocnění většinou začíná apatií, horečkami a hubnutím, záněty očí, v břišní dutině, hrudníku a osrdečníku se může hromadit tekutina (efuze), mohou být postiženy ledviny, játra, slinivka a nervový systém. Diagnostika je nesnadná a infekci se obvykle podaří identifikovat až v pokročilém stádiu. Onemocnění nelze léčit a končí smrtí pacienta nejpozději půl roku po zjištění infekce. Vakcinovat lze koťata od 16. týdne stáří s revakcinací po 3 týdnech a pak každý rok. Vakcína se aplikuje do nosu, kde brání průniku a pomnožení viru. Pokud je zvíře v době vakcinace infikováno, vakcína neuspíší rozvoj onemocnění ale ani mu nijak nezabrání a nezpomalí jej.

Dermatofytóza (M) je plísňové onemocnění, které již bylo zmíněno v minulém článku. U koček je tento problém častý zejména v útulcích a velkochovech, kde mohou být zvířata oslabena jinými chorobami a stresem. Vakcinovat lze koťata od 12 týdnů stáří s 1 revakcinací a pak opakovaně každý rok standardním vpichem. Také u koček lze vakcinaci použít i jako léčbu s 1-2 revakcinacemi, vždy v odstupu 3 týdnů.

Borelióza (B) je u koček zpochybňována ještě více než u psů. Přesto byla na základě poptávky chovatelů vyvinuta vakcína přímo pro kočky. Vakcinovat lze koťata po 12. týdnu stáří s revakcinací za 3 týdny a pak každý rok; aplikace je standardní.