13.8.2022 | Svátek má Alena


Diskuse k článku

105 PLUS: Starý ořech

Řekla jsem Raz, dva, tři, a teď pověz, o čem mám psát. Vašek, který stál u okna v mém pokoji, řekl Eeee… starý ořech. Tak tedy dnes bude pluska o starém ořechu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Zemanová 21.4.2022 19:24

Tak to je teda něco! V Povidla bych brala, mám je ráda.

Z. Yga 21.4.2022 19:17

Poslední vakuované ořechy jsem zpracovala loňské Vánoce a to je mamka na hřbitově "radost poležet" už víc jak pět roků - a ořechy byly v pořádku. V Ehm - vakuované trnky (povidla) ještě mám, a těm je už víc jak sedm roků, jsou poslední, co jsme spolu vařily.

A. Zemanová 21.4.2022 18:16

Staré třešně jsou krásné. Jednu mívala na zahradě Zdena b.p., pod ní se tak příjemně sedělo. Jenže bohužel nevydržela před pár let velkou vichřici. V zahradě stále chybí...

T. Zana 21.4.2022 16:44

Hladím po tlapce V.

T. Zana 21.4.2022 16:37

Staré stromy jsou úžasné. Za mne by to asi nebyl přímo ořech, ale spíš dub nebo buk... nebo nějaký ovocný strom.

Ještě když naši měli chalupu u Liberce, tak u ní stála vrba. Chalupa byla v dost příkrém svahu, počítám, že tam byla kvůli vodě. Stínu moc nedávala. Ale krásný stín byl od starých třešní, které byly jen o kus dál..

A. Zemanová 21.4.2022 16:31

Každý strom, i ten nekvetoucí, má svou nezaměnitelnou vůni přes rok i na podzim, kdy padá listí. Natož pak ty kvetoucí, to je nádhera.

A. Zemanová 21.4.2022 16:28

To je opravdu smutné, mohlo mu být dopřáno více času v radosti. Na druhou stranu, odcházel v lásce a s vaší úřastí a nenechali jste ho trpět. To je to největší, co jste pro něj teď mohli udělat. V

M. Skálová 21.4.2022 16:01

Já mám ráda všechny stromy co voní. A že krásně voní v podvečer jabloně, mám moc ráda akáty i když je to plevel. Tedy nejen stromy ale i květiny /lilie vybírám ty které voní/ a taková stráň v létě ...

L. Jakovljevičová 21.4.2022 15:03

Děkuju vám všem za útěšná slova. Mně jen přijde hrozně nespravedlivé a kruté, že pejsek, který si v životě prožil asi hodně špatného, musel odejít právě teď, když se konečně měl dobře. Ale takový je holt život.

A. Zemanová 21.4.2022 14:25

To musí být krása! U sestřenice v zahradě také mají sezení pod starou třešní, má úplně jinou energii, než ořešák. Takovou svěží a radostnou, sedí se mi tam moc dobře.

A. Zemanová 21.4.2022 14:23

U nás nemáme alej, ale lipový park, to je nádhera,

Ořechy také mrazím, je to takové rychlé a čisté uskladnění. :-)

A. Zemanová 21.4.2022 14:22

Tak to mám radost, Abytko. V Já jsem se do toho svého taky zamilovala na první pohled a jsem ráda, že ho mám na plotě. Zrovna teď odpočívá, to u nás bývá málokdy.

A to mám ještě štěstí, že si dopřávám pohled na berušku a straku od sousedů, a to prosím zcela zdarma. :-)

A. Zemanová 21.4.2022 14:19

Mléčná zralost ořechů je opravdu nejlepší. A když to jsou papíráky a slupka ořechů jde dobře sloupnout, je to velká radost.

Tady všude v okolí je spousta starých ořešáků. Celé aleje kolem silnic mezi obcemi a také v některých obcích je celá náves plná ořechů. I u nás sem tam někde ořech roste, ale místo návsi máme lipový park. To je velká krása, ale ořechy z toho halt nejsou. :-)

A. Zemanová 21.4.2022 14:17

Jejda, doufám, že se veveřička bezpečně vrátí ke stromům.

U babičky mečové bývala stará velká hrušeň, na kterou se dalo sice vylézt, ale plody byly daleko. Hrušky se sklízely z velkého žebříku. A jabloˇb i švestka taky byly velké. Dřív vůbec bývaly ovocné stromy mohutné, zvláště v Sudetech.

A. Zemanová 21.4.2022 14:15

To je moc dobře, že ho máte! Javory mám ráda. za domem, ve kterém jsem vyrůstala, stála mohutná bříza a mohutný javor. Oba stromy mi tak voní a dělají mi radost všude, kde na ně natrefím.

Z. Matylda 21.4.2022 14:14

Přesně tak. Dlouhé odcházení je zlé pro pejska i lidi. Hladím...

Z. Matylda 21.4.2022 14:13

Velký ořešák jsme měli nad kusem dvora na chalupě. Stín pod ním byl báječný, ale jeden rok strašně omrzl. Ořezali ho horolezci a ořech znovu obazil a stínil dalších aspoň dvacet let. Deska tam stíní vzrostlá třešeň...

A. Zemanová 21.4.2022 14:12

To je moc dobře, že ořešák požár vydržel. Staré stromy mají paměť a mám za to, že stráží místo, na kterém stojí. Tak ať vám hodně dlouho vydrží, milá Jenny.

A. Zemanová 21.4.2022 14:11

On je tlustý a velký. Až se do vedlejší zahrady zase budu muset prosmyknout pro něco, co tam dětem spadlo, tak ho změřím kolem pasu. Myslím, že má víc než já, a to není rozhodně málo. :-)

A. Zemanová 21.4.2022 14:09

Děkuju za krásné ořechové vzpomínání, milá YGO.

Teda, my máme vyloupané ořechy buď v mrazáku, nebo jen zašroubované ve sklenicích ve spodní lednici. Doteď jsem žila v přesvědčení, že to je tak v pořádku. A nýčko jsem na pochybách. :-)

A. Zemanová 21.4.2022 14:03

To je mi moc líto, objímám Tě, Lidunko. V

A. Zemanová 21.4.2022 14:03

To tedy mám! :-)

Já jsem četla, že listí ořešáku se do kompostu míchat může, jen ho nesmí být moc a mělo by být rozsekané, aby se rychleji rozložilo. Bezvadné je na přírodní barvení látek (a prstů, chicht).

A. Zemanová 21.4.2022 14:01

U mě je to slabší, listí létá ke mně a ořechy zůstávají na zemi za plotem. Ale občas se naskytne cestička, jak pár ořechů získat. :-)

A. Alimo 21.4.2022 13:33

U nás kousek za další vsí (autem cca 5 minut) je veliká ořešáková alej, tam chodíme na ořechy, když je jejich čas a když se urodí. Mně se osvědčilo je vyloupané a řádně usušené zamrazit. Nasypu do sáčku, vytěsním pokud možno všechen vzduch, uzavřu a šup s ním do mrazáku. Dělám schválně menší sáčky, aby se spotřeboval najednou. Když je potřeba, namelu je resp. rozsekám v nástavci na mixer ještě zmrzlé.

U nás na vsi jsou asi především lípy, krásné velké. Asi před 3 lety pokáceli lipovou alej kousek od hřbitova, byly to majestátní stromy, zdály se být zdravé. Až když jsem viděla pařezy a kusy vyhnilých kmenů, pochopila jsem. Už tam ty 3 roky krásně rostou mladé lipky:-).

A. Alimo 21.4.2022 13:22

Hladím po tlapce, vyplač se, tobě se uleví a Míšu už nic nebolí, běhá si vesele za Duhovým mostem. Já vím, jak je to těžké....;-(

E. Žampachová 21.4.2022 13:11

Je vždy lepší, když je to takhle rychlé. Horší je, když se zvíře dlouho trápí a člověk pořád vahá - už??? Tedy pro zvíře je to lepší. Lidi to bolí asi obojí stejně. Ája nám umírala 5 měsíců(nic ji nebolelo, jen prostě odcházela), Ginny byla pryč za 2 dny. Obojí bylo hrozné, ale ten rychlý odchod asi stál méně nervů (nás). Život je těžký a za lásku se platí vysoká cena. Hladím po tlapce

A. Bytova 21.4.2022 12:37

Ano, od toho slzy jsou, že alespoň uleví. A žvížátko už se netrápí. V

A. Bytova 21.4.2022 12:28

Vave, pod rozlehlým ořechem si sice nevyrostla, ale našel si tě! A on ví, že ty víš.

A musím ti věru poděkovat za tip na meteorologického kačera. Naprosto jsem netušila, kolik toto udělátko může přinést radosti a dobré nálady. Je úžasnej! A pilnej a pracovitej! ;-D Je umístěn pod třešní u plotu, a občas zpomaluje automobilový provoz neb kdekdo přibrzďuje a nevěří svým očím. A všichni se usmívají.

Z. Jenny 21.4.2022 12:19

..... a jako Yga, ořechy jsou čerstvé, nééé sklenice;-D;-D

A. Bytova 21.4.2022 12:14

Přes ořechové stromy mám úplně obsesi nebo možná nějaký atavismus to je (viz Lika - kdo má ořešák, nebude mít nikdy hlad). Přesazuju vůkol i malé semenáčky vyklíčené ze zapomenutých veverčích zásobáren, aby sousedi nebrblali, že bude všude samé listí, tak je umísťuji u silnice a na kraj do lesa. No ale ty ořechy s ještě stahovací šlupičkou, to je snad největší pochoutka, co znám.