Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Hm.

Můj vztah k českým velikonočním zvykům tu je celkem známý - nesnáším je:)) Nevadí mi, když se z nich radují ostatní, ale mě to odjakživa vadilo. Nejenže kluci bývali suroví (haha lehké plácnutí mašlemi), ale býval to tak trochu akt moci - teď se musíš nechat! Jako holka jsem si sakra vybírala, kdo na mě mohl sáhnout a o Velikonocích jsem byla volně k dispozici? Možná, kdybych vyrůstala na Moravě, kde je to takové... folklórní, tak bych k tomu možná měla jiný vztah, ale Praha nebo Dvůr mi v tomto směru nic hezkého neukázaly. Vím, že se prostě setkala moje nevhodná povaha s ne nejlepší ukázkou těchto zvyků. Naši to uznávali a celé roky jsme tak jezdili na Velikonoce k nám do hor, na chalupu. Tam to bylo vždycky krásné a taťku a bráchu jsem snesla (ale nerada:))

Moje mužstvo naštěstí můj vztah k Velikonocům zná a respektuje. Já jim za to dělám na Velikonoční pondělí hon za pokladem:)))

Re: Hm.

Dede jsme na tom úplně stejně. Když dorazili na chalupu koledníci v relativně střízlivém stavu, tak to šlo. Koleda, vajíčka, panák, lehce přetáhnout pomlázkou, já měla vždy stuhy připravené a šli dál. Pokud ovšem dorazili notně připití, což bývalo bohužel častější, tak mlátili druhým koncem hlava nehlava a to už jsem nesnášela. Takže jsem to řešila tak, že malovaná vajíčka sice ano, jarně naklizeno a nazdobeno také (někdy tam ještě leželo 20-30 cm sněhu, takže "zelené" se fakt sehnat nedalo), ale já ráno vypadla z domu a vracela jsem se až v pozdním odpoledni, kdy už byli všichni v hospodě, aby se "dopili" buď do bezvědomí nebo ke střízlivosti. Když přišly děti, zazpívaly, řekly básničku, koledu.... tak dostaly obvykle i zlatý čokoládový penízek navíc. Ale pak se stávalo, že dorazili výrostci odkudsi ze vsi, které tam odvezli rodiče autem a šli do hospody a stáli přede dveřmi jak sloupky a nic z nich nevypadlo. Když jsem donesla ošatku s vejci tak ohrnuli nos a prý "aspoň padesátku". Tak na tohle už jsem nerv fakt neměla. Jsem zvědavá jak to bude tady, jestli někdo zazvoní. Pokud ano, jsem totálně mrtvý brouk neb vajíčka barvit opravdu nebudu. A kočky neotevřou, jen budou sedět za dveřmi a vyhlížet návštěvu. Cecilka připravená k výskoku na dotyčného, žužlání ucha, které bude nejblíž a demonstraci ubohé nedomazlené kočičky. Damíšek bude toužit po procházce po schodech. Melíšek zpovzdálí bude ostražitý, aby ho náhodou někdo neunesl a Lady? Naší mňaudámě jsou návštěvy celkem šumák, pokud nezachrastí pytlíčkem s oblíbenými chrusťáčky. To pak je z ní okamžitě bílá střela, která si počká až budou chrusťáčky chrastit v mističce.