První díl najdete na tomto odkazu.

Nizozemské – na Bílou sobotu děti barví a malují vejce, o Velikonoční neděli loví poschovávaná čokoládová i slepičí vajíčka. Charakteristickým je pro Nizozemí velikonoční zajíc „Paashaas, který vejce ukrývá v domě či na zahradě. Státním svátkem je Velikonoční pondělí. Na stolech jsou košíky s malovanými vajíčky, svíčky, jarní květiny – narcisy, tulipány, hyacinty, uprostřed váza s vrbovými větvemi, na níž visí čokoládová vajíčka a ozdoby – zajíčci, motýli, květiny, beránci. Děti vyrábějí „velikonoční snídaňovou krabičku“, kterou darují jinému dítěti ve třídě. Každoročně se koná, vždy v jiném městě, velikonoční muzikál „The Passion“ o příběhu Velikonoc a Krista. Po celé zemi v kostelích zní Matoušovy pašije od J. S. Bacha. Zapalují se i velikonoční ohně.

Anglické – čokoládová vajíčka si lidé dávají jako dárek, dětem se říká, že je přinesl velikonoční zajíc, děti pak vejce hledají na zahradě. „Easter Duck Race“, tj. závod gumových kačenek, spočívá ve vhození gumových hraček z mostu do řeky, vyhrává kačenka, která jako první dorazí do cíle. Pořádají se festivaly v kutálení vajec „Egg Rolling“. Při anglickém lidovém tanci „Morris dance“ jsou muži v bílých košilích, kalhotách a kloboucích se stuhami a květinami, na nohou mají uvázané rolničky, které při pohybu zvoní. „Easter Bonnets“ jsou bohatě zdobené velikonoční čepce a klobouky.

Velikonoce v San Marinu – k dnešním tradicím patři „uova di Pasqua“ – velké čokoládové vejce naplněné cukrovinkami. Centrum San Marina se o Velikonocích mění na městečko inspirované Alenkou v říši divů, a tak můžete zahlédnout bílého králíčka či Kloboučníka. Děti si mohou vyzkoušet své dovednosti v připravených dílničkách. Na Velikonoční pondělí proběhne hon za vajíčky, výherce s největším počtem nalezených vajíček získá čokoládovou výhru. Ve městě probíhá i jarní trh s tradičními řemeslnými výrobky. Mezi velikonočními pokrmy je jehněčí, chřest, hrášek, fazole, vepřové s čerstvým česnekem, piadina s breseolou – kulatý tenký chléb s náplní a pršutem, nebo tradiční koláč Bustrengo.

Dánské – mnoho domů zdobí „falešná“ žlutá, zelená vajíčka – čokoládová s marcipánem a vařená slepičí pak nechybí na svátečním stole. Velikonoční zajíček navštěvuje děti v noci na Velikonoční neděli a nechává vajíčka schovaná v zahradě. Dánsko je charakteristické bohatou velikonoční výzdobou. Na Velký pátek se vlajky vyvěšují na půl žerdi. Typická dánská tradice je vytváření „gaekkebreve“, tedy vystřihování složitých vzorů do skládaného archu papíru. Sněženka je zde považována za první jarní květinu. Z 19. století jsou pověsti o letech čarodějnic, na koštěti či na hřbetu straky, na horu Bloksbjerg večer před Zeleným čtvrtkem. Typický oběd o svátcích jara: žitný chléb, na něm vařená vejce, sledi, sýry, maso, paštiky i smažené ryby. Hlavním chodem je jehněčí maso. Nesmí chybět řeřicha a pokrmy z vajec. Z nápojů lihovina „snaps“ podobná ginu či vodce, oblíbená jsou i piva. A na závěr? Čokoládová vajíčka s marcipánem.

Rakouské – koná se řada jarmarků a slavností. Na Květnou neděli „Karwoche“ se vijí věnce „Palmbuschen“ z proutí, zdobené květy, listy. Věnce tvoří výzdobu kostelů, umisťují se před domy, na pole, aby chránily rodiny i úrodu. I zde schovává vajíčka zajíček. Zdobení vajíček tu má staletou tradici. A zdobí se tu i stromy. V kostelech se světí šunky, na stolech leží sladký anýzový bochánek, o svátcích se v domácnostech připravuje jehněčí pečínka s čerstvou zeleninou. Pečou se bochánky „Osterpinzen“, podobné našim mazancům.

Irské – začínají i zde 40 dní před samotnými svátky, spjaté s držením půstu, a to od Popeleční středy do Velkého pátku. Oslavy vrcholí o Velikonoční neděli. Dodržován byl i zvyk, který měl zaručit štěstí – a to vajíčko k snídani na Velký pátek. Čokoládová vajíčka mají dlouhou tradici, první vyrobili bratři Cadburyové r. 1875. Velmi stará tradice je „Cluideog“ – kdy děti za zpěv před rodinou, sousedy, vykoledují syrová vejce, ta pak opékají na poli na ohni a skořápky z nich zdobí, aby je na 1. května „May Day“, nebo-li Beltain, pověsily na májový keř. K oslavám patří i tradiční koláčový tanec, či koulení vajíček. Velikonoční jídla v Irsku: pórková polévka, jarní jehněčí pečeně s brambory a kapustou, hovězí maso, pečená šunka, vařená slanina, uzený losos, „hot cross buns“ – horké housky s křížem – nasládlé, kořeněné, a Simnelův dort – ze sušeného ovoce, koření, irské whisky a marcipánu.

Německé – zdobí se vajíčka, vařená i vyfouknutá – ta slouží jako dekorace na slavnostním stole. Děti nekoledují, vajíčka jim nosí zajíček. Mezi tradiční zvyky patří házení vajec přes střechu, hledání vajíček, stavění velikonočních hnízd, kytice větviček kočiček a zlatého deště, zdobí se keře i stromy před domy, zapalují se velikonoční ohně, pořádají se jezdecké průvody křižáků. Veřejné kašny se zdobí barevnými vajíčky. Nedělní jídlo má podobu brunche – podává se pečivo s pomazánkami, sladké pečivo z kynutého těsta, velikonoční cop nebo věnec, beránek zdobený čokoládou, perníčky, jehněčí, oblíbená je frankfurtská zelená omáčka ze 7 bylin, která se podává k vařeným vejcím. Mnoho rodin chodí o Velikonoční neděli na společnou procházku do parků.

Francouzské – velikonoční košíky s vejci a cukrovím dostávají francouzské děti od létajících kostelních zvonů. Francouzi nebarví ani nemalují vejce. Zdobená čokoládová vajíčka, zajíčci, zvonečky, to jsou obvyklé velikonoční dárečky. Na různých místech jsou pořádány lovy velikonočních vajíček, přístupné veřejnosti. Během půstu nebylo dovoleno jíst vejce, a tak po jeho skončení se ze všech snesených vyrobila omeleta, která se jedla na Velikonoční neděli. Pro velikonoční jídlo je typické jehněčí maso s bílými fazolemi, pokrmy z vajec, velikonoční brioška, v Alsasku se peče velikonoční beránek.

Kanadské – v oblastech, kde se mluví francouzsky, jsou tradice ovlivněné katolicismem, a v anglicky mluvících provinciích silným protestantským vlivem. Mnoho křesťanů dodržuje účast na bohoslužbách, o velikonočním víkendu se pořádají lovy na vajíčka, kulturní akce. Vajíčka se zdobí rozmanitými technikami. A jako u nás, i v Kanadě se barví též přírodními barvami. Pořádají se velikonoční průvody, rodiny vyrážejí do zoo a na farmy, kde jsou připraveny různé zábavné programy. Součástí velikonoční tabule bývá glazovaná šunka zdobená hřebíčkem a plátky ananasu, míchaná vajíčka s javorovým sirupem, pečené jehněčí maso s bramborovou kaší a zeleninou, někdy také pečený krocan s nádivkou a omáčkou, hot cross buns, nebo mrkvový dort s tvarohovou polevou.

Zdroj: https://www.hodyhody.cz/k/velikonoce-evropa/ ; časopis Epocha, č. 9/2025

Ilustrační obrázky najdete níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.