Velikonoce jsou spolu s Vánocemi nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Zvyky s nimi spojené se různí, ať už jde o lidové tradice, nebo ty náboženské, a tak jsou tyto svátky pořádně pestrobarevné. Pojďme si o nich něco přečíst:

České – pečeme beránka, mazanec, jidáše, nádivku; chystáme pomlázku koledníkům; pletenou vrbovou pomlázkou hoši šlehají děvčata; zdobíme vajíčka.

Slovenské – od českých se tolik neliší. Jejich čas souvisí s příchodem jarního úplňku. Na Velký pátek se drží půst, vrcholem svátků je Velikonoční neděle a pondělí. Dodržuje se i vysvěcení jídla, pro jeho dostatek po celý následující rok. Kdysi obdarovávaly dívky malovanými vejci chlapce, který se jim líbil. Dnes chodí chlapci a šlehají děvčata pomlázkou a odměnou jim jsou kraslice: malované, zdobené, čokoládové. Dospělí „kupači“ se mohou posilnit i něčím ostřejším. „Oblievačka“ – chlapci děvčata polévají vodou z plných džberů. „Korbáč“ – splétá se z 8, 12, nebo 24 prutů, může být i přes 2 m dlouhý. Chlapci při šlehání říkají koledy, „šibačka“ má dívkám zaručit zdraví a krásu v celém roce. „Bramborový salát“ – v Čechách je tradičním pokrmem Vánoc, na Slovensku patří k Velikonocům. Kromě něj se peče beránek, kynuté koláče, dělají se chlebíčky, peče se králík, také velikonoční baba = nádivka, tradiční je sýrová hrudka.

Bermudské – symbolem Velikonoc je drak z hedvábného papíru s dlouhým barevným ocasem, nejvíce jich je možné vidět na Velký pátek na pláži Horseshoe Bay. K jídlu jsou sladké koláče, nebo zákusky z tresek.

Belgické – symbolem svátků jsou vajíčka – ta skutečná, čokoládová, papírová – děti je o Velikonoční neděli sbírají na zahradě, kde jim je zanechaly „velikonoční zvonky“: podle legendy mizí na Zelený čtvrtek zvony do Říma a během pobytu zde posbírají čokoládová vajíčka, ta pak cestou zpět shazují dětem do zahrad. V některých belgických městech se na Bílou sobotu snášejí z věže kostela papírová vejce; dítě, které chytne zlaté vajíčko, dostane cenu. Ve valonském Herve pořádají „velikonoční kavalkádu“, slavnostní průvod na koních na Velikonoční pondělí s účastí vyzdobených kočárů, klaunů, dětí s maskami ve tvaru vajíček, večer je zakončen ohňostrojem.

Španělské – oslava trvá většinou týden, proto „Semena Santa“, Svatý týden. Začíná Květnou nedělí „Domingo de Ramos“ a končí Velikonočním pondělím „Lunes de Pascua“. Konají se náboženská procesí, např. v Seville – o Svatém týdnu městem procházejí nosítka, tzv. „pasos“, jsou ze dřeva, bohatě zdobená výjevy ze života Ježíše, nesou je muži schovaní pod jejich konstrukcí, nosítka mohou vážit i 1000 kg. V Andalusii děti soutěží, kdo vyrobí největší „voskovou kouli“ z vosku odkapávajícího z hořících svící. V Gironě se ulicemi toulají „mrtví“ a svým tancem připomínají cestu Ježíše Krista na Kalvárii. Typickými pokrmy jsou česneková polévka s pečeným vejcem a mořskými plody; torrijas – bílé pečivo smáčené v mléce a vejci, osmažené a zasypané cukrem – ty nejlepší najdete v Baskicku. S velikonočními koláči se zapečenými natvrdo vařenými vejci se dá setkat v Katalánsku a Valencii.

Finské – speciálním finským vajíčkem je „vejce Mignon“ z cukrárny Fazer, kde se vyrábí od r. 1896 – mandlovo-oříškový nugát je uvnitř opravdové vaječné skořápky. Před Květnou nedělí sbírají děti v přírodě vrbové větvičky „pajunkissat“, které pak zkrášlí ozdobami z krepového papíru a peříčky. Na Květnou neděli se děti převlékají za čarodějnice, s ozdobenými větvičkami v rukou obcházejí domy a přejí zdraví a štěstí. Výměnou za větvičku dostávají malou pozornost, vajíčko, čokoládku… Finové také pěstují osení v miskách, do kterých pak přidávají další dekorace. V západních krajích Finska se dodržuje tradice pálení ohňů.

Filipínské – víc než 70 let se zde drží tento zvyk: ulicí jde muž, vzpírá těžký dřevěný kříž, na ten ho za chvíli přivážou a do dlaní mu zatlučou silné hřeby. Zažívá utrpení Krista na vlastním těle. Jiným zvykem jsou průvody, při nichž muži představují Krista, oblečeni v bílém; ženy Pannu Marii, v černém. Oba průvody se setkávají před kostelem, kde je doplní dívenky v roli andělů – po sejmutí černého závoje Marii mohou velikonoční oslavy začít naplno!

Kyperské – většina Kypřanů ctí tradiční slavení Velikonoc, konají se různé náboženské, ale i kulturní akce, zapalují se velikonoční ohně. Pro první velikonoční bohoslužbu, Epitafios, zdobí dívky symbol hrobu Krista květinami, po obřadu jsou květiny vyneseny ven a neseny ulicemi za doprovodu skupin lidí. Bohoslužby provázejí celé Velikonoce. Tradiční jídla: velikonoční chléb „Tsoureki“, podobný italskému panettone, jehněčí – pečené v hliněné peci, plněné vinné listy s jehněčím masem, polévka s kuřecím masem a citronem, slané koláčky Flaouny. Vařená vejce jsou barvena červeným barvivem, jako symbolikou Kristovy krve.

Velikonoce na Korfu – na Bílou sobotu je zvykem zbavit se starého a uvítat nové. A jak jinak než vyhozením starých keramických hrnců z oken dolů na zem, kam s třískotem dopadnou. Rozbití staré a pořízení nové nádoby prý zaručí bohatou úrodu.

Bosenské – obyvatelé, kteří tu žijí, mohou být katolíci, pravoslavní, či muslimové. První a druzí používají odlišný kalendář – juliánský a gregoriánský, tak Velikonoce slaví ve dvou různých dobách. Dodržuje se půst na Velký pátek, na Bílou sobotu se připravuje jídlo, nosí se k požehnání do kostela. Rodiny se navštěvují o Velikonoční neděli a pondělí. Vajíčka jsou barvená přírodně hodně na červeno, zeleno, malují se na ně květiny. Hrají se hry s vajíčky, kdy k výhře je třeba, aby vaše vajíčko při klepnutí o vajíčko soupeře zůstalo nerozbité. Koleda patří dětem, chodí od domu k domu a dostávají sladkosti, vajíčka. Jedí se jídla z požehnaného košíku, studené šunky, slaniny, klobásy, sýry, domácí chléb a barvená vajíčka.

Africké – motýli, motýlci a zase motýli z pestrobarevných látek: nejprve se připomíná pochmurné ukřižování, až pak radost ze vzkříšení, kdy je motýl jeho symbolem. Velikonoční pondělí je od r. 1995 státem uznaným svátkem jako „Den rodiny“.

Zdroj: https://www.hodyhody.cz/k/velikonoce-evropa/ a časopis Epocha, č. 9/2025

Dokončení zítra. Ilustrační obrázky najdete níže v klikacím okénku nebo zde na Rajčeti.