28.3.2024 | Svátek má Soňa


ROZCESTNÍK: I cesta může být cíl

21.12.2018

Zkusila jsem z našeho letošního vánočního putování do Plzně napsat článek, ale byl nekonečný. Takže jen stručně:

Mapa pěší trasy Rokycany - Plzeň

České dráhy – potěšily, kupé jen pro nás (stáhnout topení!) a milý průvodčí.
Rokycany – nepotěšily – na výběr chodník s vrstvou ledu nebo s vrstvou soli. Šli jsme po silnici.

Psi – balada na chlupaté téma. Bez hlídání, bez jediného povelu jdeme spolu zazvěřeným lesem. Když pak Vaška připnu, nasadí svůj plynulý, mírný a příjemný tah… no tak mírný teda dnes ne, donutili mne klusat. Oba!
Psí polívka – poprvé a určitě ne naposled – psí kapsička + studená voda + horká voda z termosky = ňamka. Variace se škvarky místo kapsičky byla také schválena. Čistou vodu už prý pít nebudou.

Psí polívka

Trasa – itinerář je ve fotkách – tak schválně, kdo podle něj trefí? Nádraží Rokycany – bazén Plzeň Slovany.
Otužilci – cestou mi táhlo hlavou ledacos, i otužilecké výstupy, se kterými se teď roztrhl pytel. Je rozdíl rychlý hodinový výstup s minimem oblečení a moje více než šestihodinová cesta. Navíc se musím starat o pohodu psů. Ale pokud se jde s rozumem, respektem k horám a počasí, a s oblečením v batohu, je to taky dobrý zážitek. Ostatně – mám na sobě jen triko a tenkou mikinu. Kalhoty s měkkou podšívkou, i ta mi dokázala odřít přední stranu stehen – příště namazat!

Na Plzeň!

Radyně – fujtojealekopec!

Asfalt – v Hraběcí aleji mi neseděl, netěšil. Na cestě z Radobyčic do Hradiště to byla hrůza. Bývala tu příjemná polní cesta, lahodící oku i duši, teď je z toho cyklostezka z fondů EU – a cyklisté rozrývají les, protože po asfaltu je to nuda. Alespoň tu vysadili novou alej a dalo se jít kolem mladých stromků – podle stop jsem rozhodně nebyla jediná.
Úhlava – miluji řeky. Úhlava se tady nádherně kroutí, dvakrát ji přecházíme, jdeme vysoko nad ní i přímo vedle ní… Jsou tu bobři! 

Trhy v Plzni

Cíl – 32,6 km za 6:20. Stihli jsme chvíli s páníkem, nechal nám dočepovat psí termosku. Pak pauza v autě za hustého sněžení. A dalších 5,8km kolem řeky na trhy a zpátky, podstatně víc oblečení (všichni tři).
 

Trhy – každoroční cíl mne tentokrát zklamal. Asi nejvíc za to mohl nápad toho, kdo místo obvyklého cinknutí na „zvonek přání“ začal provazem zběsile mávat a výsledný efekt trhal uši i mně, Vašek musel trpět. Bohužel jej buď vystřídal další pitomec, nebo jej nikdo neodstavil… prostě to bylo dlouho a velmi nepříjemné. Navíc jsem meziročně stačila zapomenout, že bígl je nenažraná kyselina a mám mu dát náhubek, takže jsem vlekla vzpouzející se vysavač. Trhy jsme tak tentokrát jen rychle prolítli a zmizeli. 

Konec – pak se do mne dal hlad, zamířila jsem zpátky k autu a na další courání už to moc nebylo – no a závody se o hodinu protáhly, takže jsem vydatně promrzla. Finále nám tak letos vůbec nevyšlo, ale ta cesta! Tak… kudy za rok?

PS: Dovoluji si vám představit naše nové společníky, krysy kancelářské ochočené. Dva roky jsem po nich koukala a letos jsme nevydrželi a koupili ji oba :-D

Kancelářské krysy

Foto: Petrs01. Další obrázky si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti. Mnoho jich věru není, foťáku zamrzly skoro všechny akulumátory.

Petrs01 Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !