11.5.2021 | Svátek má Svatava


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Vzpomínky starého zbrojnoše - Vánoce v pravěku

První poválečné vánoce v roce 1945 byly pro nás děti hlavně a především ve znamení různých dobrot od tetičky UNRRY, které jsme za války neznaly...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Jenny 25.12.2018 18:10

Milé vzpomínky,

moc ráda vzpomínám! V Brně to bylo podobné jako v mém rodném městě. A představte si, že se u nás dalo úžasně sáňkovat nejen v přilehlé Čekyni(Iva zná) ale i uprostřed města, v jeho historické části. Z Horního náměstí směrem k Bečvě a odvážlivci skákali na saních až na Bečvu, přes odmontované zábradlí,kdy řeka již byla zamrzlá. Ledaskde se dalo i lyžovat. Jasanky byly, jasně,vázání kandahár,samá pérka a pružiny,nebo tzv. patičkové, pro méně zdatné děti. Jednou taky v zimě vezla bábinka mečová mého tatínka a po několika hodně metrech si uvědomila, že sáňky jsou nějaké lehké. Tatínek prý ležel ve fusaku na chodníku o pár metrů vzadu. Mně zase jednou z Čekyně z chaty od známých, vezli rodiče na saních a abych se zahřála dali mi na cestu čaj, bohužel v něm byl rum. Celou cestu jsem vřískala nějaké lidové písně, ještě, že v tu dobu nefungovala sociálka nebo nějaký norský Barnevernet,to by dopadlo! :-)) Jiří, díky, vzpomínám s Vámi.