VíP: Jajčino jaro
Včelka, půlka února foto: Jajka, Neviditelný pes
Jak pokročilo za uplynulé dva týdny? (Článek z počátku února najdete zde.)
První talovín, jeden, se u plotu objevil v pondělí 11. 2. V úterý ráno tam už byly
dva, ve středu čtyři. Tušila jsem, že na trávníku se už derou také, ale ráno
při odchodu do práce honím každou minutu. Zmůžu se jen na letmý pohled za
plot...
Teprve v sobotu 16. 2. jsem to mohla v klidu prozkoumat. Překvapil mě ten krokus, i
když je to velmi osluněné místečko. Bude jich tam časem víc.
Myslím, že všemu velmi pomohla celkem mokrá zima.
Ve stínu je zatím všechno veelmi studené, ale je teprve polovina února.
Leckde mám neshrabané listí a přitom plevely se už nadechují...
Rekapitulace třetího únorového týdne je ještě veselejší, fotky jsou ze čtvrtka 21. 2. a soboty 23. 2. a Jajka píše:
V pátek ráno bylo docela teplo (jak podotýká Lika, jako v červnu na Hebridách), ale pak se přihnal mrak a chvíli docela lilo. Šla jsem na metro k Andělu, podcenila jsem to a nevzala si deštník. Kapuce musela stačit... Po poledni už foukal ledový vítr.
Rostlinstvo na zahradě se zastavilo, ale deštík přece jen pomohl a ze soboty mám pár novinek.
Vyrazila první bledule a bílý krokus nachystal druhé poupě. Leckde v trávnících (přesněji plevelnících zarostlých dosti mechem...) se objevují talovíny a sněženky. Na mou duši jsem je tam nesázela. To samo :-). Například u kůlny roste sněženka a vedle ní ladoňka. Kde se vzaly, tam se vzaly.
Toto je obvyklý vípák, takže až se pokocháte jarními barvami, pište sem o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.
Foto: Jajka