Z. Hanča 2.4.2021 22:51

Maričko, na ten starý opékač topinek si pamatuji, taky jsme ho měli doma! Po opečení si každý sám roztíral stroužek česneku na topince, aby ji měl očesnekovanou podle svého gusta. Teď ve své domácnosti mám topinkovač někde v hloubi kuchyňské linky, vůbec ho nepoužívám. Starší chleba - když náhodou zbyde, ale to se většinou nestává - natřu sýrovovaječnočesnekovou pomatlánkou a opeču na pánvi. Občas ale vytáhneme sendvičovač a to je jedna z mála příležitostí, kdy se v kuchyni realizuje můj muž - kdysi ten přístroj koupil a udělal první sendviče a už mu to zůstalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 2.4.2021 22:14

A ještě toustovač. Tousty milovaly děti, když byly malé. Dokonce jsem zkoušela různé recepty z přiložené brožurky. Třeba tousty plněné jablky a skořicí nám chutnaly moc.

Teď toustovač prožívá renesanci. Pod vedením Tády si děti dokážou sami udělat toustovou večeři, a dokonce myslí i na nás. Je to sranda pozorovat, jak se do naší pidi kuchyně nacpou čtyři až pět dětí a vyrábějí tousty manufakturním způsobem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 2.4.2021 22:08

Topinkovač používáme, opékáme v něm chleba, arciže ne ten úplně čerstvý. Já mám ráda opečenější a je opravdu zajímavé, jak různě se v topinkovači chovají různé druhy chleba.

Mazanec dělávám tvarohový. Kvůli dětem a synovi jsem ho dělala před týdnem a v neděli večer upeču další, protože v pondělí se nám dětičky vrátí. Je dlouho vláčný, ovšem v podstatě se to nedá ověřit, protože je prostě skvělý a nikdy dlouho nevydrží.

Maričko, opečená vánočka mě zaujala. To rozhodně někdy vyzkouším. Jako dítě jsem vánočku milovala, ale teď mi stačí kousek dva čerstvé vánočky a pak už na ni nemám chuť a vánočka ztvrdne a pak mi už vůbec nechutná. Opékání by mohlo tento problém vyřešit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 2.4.2021 19:17

Ještě dodatek. Topinkovač na první fotce je ten na širší krajíce. Je několik let starý, protože předešlý dosloužil. Přes net jsme koupili nový, jenže byl vadný, hřály jen vnitřni spirály. Manžel ho reklamoval a slíbili poslat nový. Ten vadný nechtěli vrátit, ale museli jsme jim poslat v předplaené obálce odstřiženou zástrčku a pár cm šňůry (asi tam někde bylo číslo modelu). Teprve pak nám poslali nový topinkovač, který souběžně opéká z obou stran.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 2.4.2021 14:49

Maričko, u nás má toustovač své stálé místo. Nejraději mám tousty z celozrnného toustového chleba. Když není toustový chléb, klidně si opeču i podélně rozpůlený rohlík. A vyzkoušeli jsme i opečený vícezrnný tmavý chleba a je to taky dobré.

Nejraději je jím s paštikou, nebo s čerstvým máslem a domácí marmeládou.

A vánočka z topinkovače? To musím vyzkoušet!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 2.4.2021 12:19

Dole píše Xerxová, jak dobře se jí povedl mazanec. Sláva jí, mně to jaksi nevyšlo. Těsto bylo perfektní, nelepivé, tvárné, tak jsem ho pyšně strčila do trouby vykynout. Mudrovala jsem, jestli zapnout troubu na 30 nebo 35, zvolila jsem třicet a opustila kuchyň. Ale za chvíli se domem začala linout vůně mazance a já nevěřícně chvátala do kuchyně. Trouba byla na 200, mísa rozteklá do tvaru talíře a spojená s malou tvrdou koulí, která zbyla z perfektního těsta. Inu, něčím distrahovaná (asi vlastní blbostí) jsem opustila troubu bez nastavení, ta se automaticky nastavila na dvěstě, a jakej byl mazanec!

Takže všechno znova, těsto samozřejmě už ne tak dokonalé, ale je to jedlé. Teď nemám oblíbenou mísu a nemůžu si ji koupit. Veselé Velikonoce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alimo 2.4.2021 11:58

Já jsem prostě stará konzerva, topinkovač nemám, nikdy jsme ho neměli a nijak nám nechyběl. Topinky dělám ze staršího chleba, na minimu tuku, skoro nasucho.

Takový to kontaktní cosi, asi toustovač, jsme měli, synek si v něm s oblibou zapékal všechno možné, ale vím, že se to opravdu špatně mylo. Kde skončil fakt nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 2.4.2021 11:46

Maričko, ten váš starý domácí topinkovač - to vidím prvně v životě . Úžasná věc, počítám, že odpadla nutnost z něj nějak vytřepat drobečky.

Ani nevím, jestli se tu za totáče taková věc prodávala, my jsme ho každopádně neměli.

Pořídili jsme si ho až někdy v devadesátkách a rovnou k tomu ještě tu kontaktní věc - toastovač (?) Ten po slavné éře zapékaných toastů, které synek nesmírně miloval a jedl tak dlouho, až se jich přejedl, byl odložen do almary k velké Frantově radosti, protože se blbě myl (a nádobí u nás myje on ).

Topinkovač občas používáme, ale ne moc často - já pečivo moc nemusím, ale Franta si v něm o víkendech dělá pravé anglické toasty s pomerančovou marmeládou .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 2.4.2021 11:44

Hezký klidný, sváteční den přeji!

Topinkovač používáme denně už desítky let. Máme vždy i s nástavcem, abychom mohli rozpékat dlouhé rohlíky, raženky atd. S kým jsme si moc nesedli je toustovač. Moc ho nepoužívám. Když jedeme na výlet, tak svačinu dělám starodávně "mezi dva chleby" jak si pamatuji ze školních výletů . Ten vatovitý chléb, ten bych nerozdýchala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 2.4.2021 11:18

Topinkovač stojí na lince vedle rychlovarné konvice (obojí je růžové, aby tam byl styl). Používám docela často- třeba i na rozpečení jiného pečiva na takovém tom stojánku nad topinkovačem. Jak jsme jen dva, tak rozpékání v troubě ztratilo smysl. Nejradši mám stejně topinky z obyč chleba, toustový jím málokterý- ve spoustě druhů na mě čumí chemie z každého sousta. Frfňa, no. Co se snažíme jíst zdravě (už dlouho), tak i k tataráku míváme topinky nasucho. Sendvičovač mívá svá období oblíbenosti, teď ho zrovna nemá- ale kdo ví!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 2.4.2021 11:16

ehm... celých 8 kiláčků lesem mžilo a bylo velmi nevlídno a mlhavo. Přesto bude okruh kolem Panenské Hůrky patřit k těm nezapomenutelným. Nejprve Night zvednul dvě "laně" - přišly mi velké a měly na hlavě podivné "boule" - no jasně - nebyly to laně, byli to jeleni s mladičkým parožím v lýčí. Night na ně moudře hleděl a vzorně se nás držel - ale během chvíle se zarazil a jen zíral... Naši dva jeleni se přidali snad k dvacetihlavému stádu vládců lesa... škoda mlhy a nepřehledného terénu - fotky nebudou.

O pár kiláků dál, na široké cestě v mlze vidím divočáka. Zarazím psa, chytnu ho za obojek a volám "prase, prosím, uhni nám z cesty!" A prase nic - jen poodstoupilo a rázem bylo vidět prasat podstatně více, navíc doplněné o maličké pruhované čuníky... rošku jsem si říkala, že snad nebudou blbý a odejdou. Nebyli blbí - odešli...

• reagovat
• nahlásit příspěvek