V mém raném dětství jsme měli topinkovač, zřejmě poděděný po jedné z babiček. Asi se časem rozbil, nepamatuji se, jak a kde skončil. Na netu jsem našla inzerát přesně na ten náš.

Pamatuji si ale, jak mě bavilo opékat krajíce staršího chleba pro klasickou topinku s česnekem. Držadlo se muselo stlačit tak, aby chleba sklouzl do shora rozevřených bočnic a krajíce se samy otočily. Jinak se musely obrátit ručně. Další topinkovač jsme už doma neměli. Možná to tenkrát nebyl běžný (nebo drahý) spotřebič, možná bychom ho stejně dostatečně nevyužili.

Nejběžnější americký chleba

Zato zde v Americe byste dnes těžko hledali domácnost bez topinkovače. Kdo někdy v Americe byl nebo zde dokonce žije, se mnou bude souhlasit, co se pečiva týče. A sice, že většina baleného pečiva, vyrovnaného v regálech obchodů, se bez opečení v topinkovači nedá jíst. Výjimku tvoří čerstvé, křupavé pečivo, přímo ze soukromé pekárny nebo té, která je součástí velkého supermarketu.

Za roky, co zde žiji, se sortiment pečiva o hodně zlepšil, ale napoprvé to pro mne byl docela šok. Zvyklá na evropský chleba, housky, rohlíky a dalamánky, jsem si musela na zdejší pečivo postupně zvyknout. Po českém se mi velmi brzy zastesklo a rychle jsem se naučila péci vlastní kmínový chleba a bílé housky.

Chleba se semínky

Nejběžnější americký chleba je měkká, bílá „vata“, zcela bez chuti. V každém obchodě jsou jich dlouhé regály od různých výrobců. Chutí se ale liší jen nepatrně a používají se hlavně na sendviče. Třeba na nejznámější sendvič pro děti „peanut butter and jelly“ (PB&J), na kterém vyrostlo mnoho generací amerických dětí. Neopečené krajíce rovnou ze sáčku se pomažou fialovou, hroznovou marmeládou a burákovým máslem. Samozřejmě jsem ho také ochutnala, ale jednou mi stačilo.

Kromě bílých čtvercových chlebů se prodává i řada dalších balených chlebů, houstiček a bochánků. Pečivo je hlavně z bílé mouky, někdy hrubě mleté, nebo s mírným náznakem žitné. Koupit se dají i chleby s různými semínky, se sýrovou či jinou příchutí v těstě nebo jako posypky navrch. Žitný chleba s kmínem se zde prodává jako židovský. Všechny tyhle chleby na první pohled vypadají „lákavě evropsky“, ale protože jsou zřejmě sotva prochladlé krájené a balené, bez opečení nejsou dobré.

Druhy chleba v obchodu Publix

Jsou takové navlhlé, skoro nedopečené, a bez vylepšení chuti v topinkovači se krajíce nedají jíst (názor nejen můj, ale i manžela). A právě topinkovač u takových chlebů dělá divy, prohřáté a opečené bývají většinou moc dobré. Nevím, jaké konzervanty jsou v těstě baleného pečiva, ale v lednici vydrží klidně dva týdny, aniž by se zkazily nebo ztvrdly.

Doma peču často. Ale samozřejmě tím nejsem posedlá a jsou dny, kdy jíme pečivo koupené. Především čerstvou bagetu k večeři, na snídani pak střídáme balené ciabatty, croissanty, plnozrnné houstičky, zrnité chleby. Kromě čerstvé bagety, tohle bachratější pečivo ráno rozpékám (nebo dopékám) v troubě do křupava.

Výběr velikostí a tvarů topinkovačů (angl. toasters) je na trhu obrovský. My máme dva, z toho jeden na širší krajíce. Do topinkovače dávám starší krajíce mého chleba, bílé bagety nebo veky a krajíce plnozrných chlebů. Z ostatního pečiva pak „English muffins“ (obdoba anglických crumpets, nebo českých neplněných vdolků):

English muffins

... nebo nejznámější židovské pečivo – bagels, kdy se vykynuté těsto nejprve vaří a pak ještě peče (https://lo-ba-samajim.weebly.com/blog/bagel-zidovske-pecivo-ktere-udelalo-diru-do-sveta)

Bagely sypané semínky

Manžel miluje vánočku, ale jako všechno kynuté pečivo ji má nejraději zcela čerstvou. Když jsem ho prvně viděla dávat tři dny staré krajíčky do topinkovače, jen jsem kroutila hlavou, protože mně se vánočka ještě zdála dostatečně čerstvá. Pak jsem opečený krajíček sama ochutnala a teď to děláme oba. Já ne vždy, chutnají mi i starší krajíčky. Ale opečením se zvýrazní vanilko-mandlová chuť a krajíčky chutnají jako zcela čerstvé.

Opečená vánočka

Sáček bílého „vatového“ chleba kupuji jen na výrobu sendvičů. Takových, které s sebou bereme k moři nebo v horkém létě jíme doma jako studenou večeři. Krajíce používám na sendviče buď s tuňákovou pomazánkou, BLT (bacon, lettuce, tomato) nebo okurkové.

Sendvič s tuňákem

Na první dva druhy krajíce otopinkuji. Vylepším jím tak chuť a zpevním je, aby se sendvič dal lépe držet v ruce (stejně to dělala i HankaW). Jedině okurkové sendviče dělám z měkkých krajíců, přímo ze sáčku. Okurková chuť je totiž tak jemná, že i malé opečení chlebů by ji nežádoucně ovlivnilo. A protože je krájím na trojúhelníky, dají se i měkké dobře držet v ruce.

Pokud také máte topinkovač – na co ho používáte?

Foto: Marička Crossette